Koupili zajíce v pytli a teď kroutí očima nad ekonomickými nesrovnalostmi. Pardubická radnice vynaložila 10 milionů Kč za většinový podíl v profesionálním hokejovém klubu a zírá, jakým způsobem se možná hospodařilo s tzv. penězi na podporu mládeže. Jak? Nechci předbíhat výsledky kontroly, ale chyby v účetnictví naznačují, že mládež ostrouhala a peníze skončily někde jinde.
Nevím, zda se jedná o případ ojedinělý, ale jelikož jako člen Komise pro školství a sport na židenické radnici jsem se několikrát účastnil přerozdělování skromných zdrojů dotačních programů na podporu mládeže a tělovýchovy, považuji výše uvedený případ za nedůstojný a odstrašující. Na jedné straně horko těžko rozdělujeme tisíce a desetitisíce dětem a mládeži, na druhé straně jsou za miliony z veřejných zdrojů kupovány a zachraňovány profesionální kluby.
Zásadně a opětovně nesouhlasím se současným způsobem financování a podporou sportovního dění z veřejných zdrojů. Jestliže si profesionální klub může dovolit koupit za 100 milionů korun průměrného fotbalistu, pak musí mít i na to, aby byl schopen financovat nejen svůj provoz, ale veškeré své mládežnické zázemí. Dříve byly sportovní kluby pyšné na odchovance z vlastní líhně, dnes rozhazují peníze na nákupy všemožných exotů ze zahraničí, kteří většinou dříve než se stačí jenom trošku rozkoukat a pochopit co mají hrát, míří zase bez většího zájmu fanoušků na další štaci do jiného klubu. A pro naše mladé není místo ani peníze.
Také financování reprezentačních zážitků by mělo být záležitostí sportovních svazů, nikoliv veřejných peněz. Chcete jet na mistrovství světa nebo olympijské hry, tak si na to vydělejte.
Proč má státní rozpočet, který nemá na zajištění solidních důchodů, ochranu zdraví nebo platů lékařů a učitelů financovat výlety sportovních reprezentací a jejich funkcionářů na exotická soustředění v, řečeno Trumpovými slovy, všelijakých prdelích světa? Myslím tím třeba výlet fotbalistů do Kataru. Za co si tuto poctu páni fotbalisté zasloužili? Za totální projev neumění a propadák v kvalifikaci?
Nic proti lokální podpoře místních sportovních klubů a jejich akcí. Mají na to stejné právo jako třeba turisté, filatelisté, chovatelé nebo včelaři. Ale nic víc. Sport stejně jako jiné koníčky je záležitostí soukromého zájmu a neměl by proto být financován z peněz daňových poplatníků. Skončeme konečně s tímto komunistickým zlozvykem z doby, kdy sport měl být výkladní skříní převahy komunismu nad demokracií. Už jsme skoro třicet let někde jinde.
Veřejné zdroje používejme na účely, kde je to opravdu nezbytné. Sport, a už vůbec ne fotbal nebo hokej, kde se točí miliardy, takovou nezbytnost rozhodně nepředstavuje.
