Návrh přišel od poslanců za ODS. Té ODS, která se od roku 2004 spolupodílela na dlouhodobé devastaci armády tím, že první a druhá vláda Mirka Topolánka anebo vláda Petra Nečase vyčleňovala na obranu cca 1% z HDP, tedy zhruba polovinu, než měla armáda dostávat. Armáda je tedy také zejména díky ODS dlouhodobě podfinancována celkem v částce přesahující 500 miliard korun. Není pochyb, že armáda potřebuje mnohem více finančních prostředků ale také musí být schopna případné prostředky - akvizice pojmout. To nelze udělat skokově, ale postupným překlápěním v synergii s doplňováním armády, likvidací a prodejem staré a nepotřebné výzbroje, munice, zaváděním modernizace nové učebně výcvikové základny, přípravou instruktorů, servisních skupin a logistikou a to v souvislosti s likvidací a odprodejem staré výzbroje za prahem životnosti (BVP2, PV3S, UAZ-469 atp.). Skokové anebo postupné navýšení na 2% HDP proto postrádá opodstatnění. Armáda by měla z rozpočtu vždy dostávat tolik prostředků, které je schopna "vstřebat" anebo absorbovat v souvislosti s výše uvedenými opatřeními, tedy dlouhodobě plánovanými významnými akvizicemi. To může být jeden rok 1,6 % HDP a další rok třeba 2,2% HDP (třeba v případě velkých akvizic jako obměna pásových obrněných transportérů za BVP2).
SPD odmítá výstavbu a modernizační projekty armády určené primárně pro zahraniční operace na úkor výstavby sil určených pro obranu vlastního státu. To je třeba v případě vrtulníků. Naše armáda potřebuje víceúčelové moderní vrtulníky s prostředky možností používání za snížených povětrnostních podmínek a schopností létat v nočních hodinách (třeba pro přepravu raněných) za mnohem nižší cenu než je 1 miliarda za kus a s ohledem na vrtulníky, které používají středoevropské státy. Zvažovaný nákup amerických vrtulníků Venom by byl precedens, protože je nikdo z okolních států nepoužívá. Při takovémto nákupu je potřeba vzít v úvahu také položky nákladů na letovou hodinu včetně servisní údržby, logistiky a nálezových oprav. Prioritou nákupů, investic, výběrových řízení a akvizic by měly být zejména Pozemní síly, které jsou na tom nejhůře.
Návrh novely zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kterou předložila skupina 25 poslanců za ODS, zavádí i vyhodnocování stavu zajištění obranných potřeb státu a mezinárodních závazků o společné obraně vládou České republiky vždy nejpozději každé čtyři roky a desetileté plánovací období pro pokyny pro výstavbu, přípravu a použití ozbrojených sil a s nimi související výdaje státního rozpočtu, které vláda předkládá k projednání Parlamentu České republiky.
Návrh dále předpokládal navýšení rozpočtu na obranu státu: postupný nárůst do 1,4 % HDP do roku 2020 a další nárůst až do výše 2 % HDP (za cca 5 let) - navyšování vždy o 0,2 % ročně. Záměrem je naplnit doporučení NATO a stabilizovat finanční rámec pro dlouhodobé plánování v rezortu Ministerstva obrany. Takto deklarovaný dlouhodobý finanční závazek finančních prostředků na obranu dle důvodové zprávy návrhu dosud nebyl zakotven v legislativě (jen v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ale na kratší období).
Dle důvodové zprávy návrhu mělo být schválením návrhu dosaženo zajištění dostatku finančních prostředků pro naplnění Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR - schválenou vládou usnesením č. 1094 ze dne 21. 12. 2015).
Důvodová zpráva návrhu dále odkazovala na dlouhodobý cíl dosažení 2 % HDP pro obranu ČR vyjádřený v Bezpečnostní strategii České republiky (čl. 93 - text tohoto článku je prakticky jádrem návrhu) a v Dlouhodobém výhledu pro obranu 2030.
Dovolím si tvrdit, že uváděná Bezpečnostní strategie ČR, na kterou se návrh z pera ODS odvolává je poplatná době. Od roku 2015 je bezpečnostní situace zcela jiná a zásadním způsobem se změnila zejména v důsledku migrační krize, situaci na Ukrajině atp. Toto by se mělo následně promítnout do dalších obranných dokumentů a již zmíněného KVAČRu, který je tedy z těchto důvodů také zpochybnitelný. Navíc pokud akvizice, výběrová řízení a nákupy pro armádu neprobíhají od roku 2015 tak, jak by měly probíhat, a paní ministryně Šlechtová tvrdí, že má na stole opožděné akvizice z formálních, právních a procesních důvodů ve výši 25 miliard korun, je potom celý KVAČR tedy cárem papíru. Navíc jenom vloni resort obrany neutratil téměř 4,5 miliardy korun (?!?).
Armáda potřebuje mít jasnou strategii a reálnou vizi podpořenou dostatečným zdrojovým rámcem. Naději jim kdysi dávala ODS v podobě tzv. "Bílé knihy" a tehdejšího ministra obrany Vondry. Ten záměr byl už z tehdejšího pohledu utopií. Byl schvalován v období ekonomická krize, vláda měla jiné priority než armádu a začalo se "ořezávat sádlo". Bohužel na nesprávném místě. Dnes je armáda tam, kde je. Malá, nedoplněná, se zastaralou výzbrojí, a plní zejména úkoly ve smyslu zahraničních operací. Čelí také obrovskému personálnímu deficitu zejména na nejvyšších postech. Demotivovaní vojáci prostě odcházejí mimo činnou službu, protože se jim jenom stále slibuje a slibem prostě nezarmoutíš.
Je potřeba provézt revizi systému velení a řízení armády, znovuobnovení mobilizačního systému, je potřeba také provádět odvody povolanců a budování systému obrany teritoria našeho území včetně budování potřebných záloh a zásob. Až budou tyto úkoly splněny, potom ať armáda dostává tolik, kolik si zaslouží a je schopna smysluplně utratit. Do té doby je to opět pouze plýtvání prostředků daňových poplatníků.