Ústav porušil zákon, když nestanovil pracovníky zodpovědné za kontrolu nákupů a hospodaření. V dané době tedy vnitřní systém kontroly Státního zdravotního ústavu vůbec nefungoval.
„V českém zdravotnictví to bohužel není ojedinělý jev. Netransparentnost a špatně nastavené nebo vůbec neexistující kontrolní mechanismy jsou jednou z příčin toho, proč v našem zdravotnictví mizí stamiliony. Počínaje nemocnicemi, kdy jsme nedávno upozorňovali na nevýhodné nákupy zdravotnických materiálů v nemocnici Na Homolce, přes zřizování předražených nefunkčních registrů, až po nákupy Státního zdravotního ústavu,“ kritizuje pirátský poslanec a místopředseda kontrolního výboru Lukáš Černohorský.
Státní zdravotnický ústav podle NKÚ porušil zákon při nákupech speciálního zdravotnického materiálu pro přístroje na testování HIV a žloutenek. Celkem šlo o dodávky za 39 milionů, které bez výběrového řízení přihrál dodavateli jednoho z přístrojů. Ústav od tohoto dodavatele několik let nakupovat také speciální zdravotnický materiál na základě platné smlouvy. V roce 2014 ale začal odebírat další materiál, který už do smlouvy zahrnut nebyl. Ústav měl v tu chvíli podle zákona vyhlásit transparentní výběrové řízení. Místo toho ale obcházel zákon a zakázky v hodnotě až 15 milionů rozděloval na menší. Ty pak bez výběrového řízení přihrával onomu dodavateli. A nejedná se o jediné pochybení tohoto typu. Také v dalším případě ústav přidělil zakázku na speciální zdravotnický materiál za sedm milionů přímo bez jakéhokoliv zadávacího řízení.
„Piráti budou tlačit na ministerstvo, aby dbalo na správné nastavení a dodržování kontrolních mechanismů a zamezilo dalšímu mizení peněz ze zdravotnictví v černých dírách. Doufám, že v případě odvolání ředitelky SZÚ pověří ministr Adam Vojtěch vedením ústavu někoho, kdo k tomu má předpoklady. Nikoliv náhodného kolemjdoucího, jako se tomu stalo před pár dny v případě Fakultní nemocnice Ostrava,“ dodává Zdeněk Hřib, pirátský garant pro oblast zdravotnictví.
Dalším závažným zjištěním NKÚ bylo, že zdravotní ústav poskytoval vybraným zaměstnancům bydlení za naprosto minimální nájemné. Jen necelých tisíc korun například platil jistý vedoucí zaměstnanec za zrekonstruovaný byt v Praze o výměře 53 m2, a to včetně veškerých nákladů na energie, vodu apod.
„Tento nešvar Piráti kritizovali už v kauze naprosto nevýhodných pronájmů v hlavním městě. Pražský magistrát tam dlouhodobě pronajímá byty například bohatým podnikatelům, soudcům a státním zástupcům za pár tisíc korun měsíčně. Piráti prosazují, aby se byty těmto osobám s vysokými příjmy pronajímaly za tržní cenu,“ dodává Adam Zábranský, pražský pirátský zastupitel, který se v kauze angažoval.
