30. srpna 2011: Poslanci ODS dnes na jednání výboru pro sociální politiku podpořili vládní návrh první fáze sociální reformy. Výbor odhlasoval také všechny změny, na kterých se v minulých týdnech dohodla pracovní skupina koaličních poslanců se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.
„Výbor schválil předložené návrhy zákonů po důkladné diskuzi a přijal všechny změny, na kterých se v minulých týdnech dohodli koaliční poslanci s ministrem Drábkem. Připomínky k sociální reformě poslanci ODS vznášeli již od března. ODS prosadila změny, které povedou k přesnějšímu zacílení sociálních dávek a spravedlivějšímu přístupu k lidem s handicapem,“ uvedla po jednání výboru členka předsednictva poslaneckého klubu ODS Lenka Kohoutová.
V souladu se svými dřívějšími stanovisky se poslanci ODS zasadili o to, aby tzv. karta sociálních systémů byla určena lidem, kteří zneužívají dávky v hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude karta pouze volitelnou alternativou. Poslanci ODS se také zasadili o to, aby se i po převodu kompetencí na úřady práce mohli na rozhodování v sociální oblasti podílet sociální pracovníci v obcích.
„Jsme přesvědčeni, že sociální dávky musí jít přímo za poskytovatelem dané sociální služby - nájemné přímo za majitelem domu, příspěvek na péči poskytovateli příslušné sociální služby. Oproti původnímu ministerskému nároku jsme také trvali na spravedlivějších podmínkách při posuzování nároku na příspěvky,“ uvedla poslankyně Lenka Kohoutová.
„Požadovali jsme zároveň zpřísnění podmínek čerpání dávek a změny, které zaručí účelnější vynakládání peněz v sociálním systému. Z iniciativy poslanců ODS by mělo dojít k prodloužení sankční doby, po kterou nemohou lidé zneužívající dávku zažádat o její opětovné čerpání. Tato doba se z původního jednoho měsíce prodlouží na tři měsíce. Zasadili jsme se také o změny ve fungování veřejné služby, kterou budou vykonávat nezaměstnaní na základě nabídky z úřadů práce,“ doplnila poslankyně Ivana Řápková.
K jednotlivým bodům Kohoutová a Řápková uvedly:
Příspěvek na mobilitu
Oproti dvěma výším příspěvku 600 a 250 korun měsíčně, s nimiž počítal původní návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), se má výplata sjednotit na 400 korunách. „Příspěvek na mobilitu čerpají handicapovaní, od vozíčkářů po zrakově postižené, kteří ho využívají k úhradě dopravy za lékařem nebo do škol. Stanovení jedné částky je spravedlivější, jednodušší a vyloučí možnost účelově přecházet mezi jednotlivými skupinami těch, kteří ho čerpají. Tato změna vychází vstříc požadavkům například zrakově postižených, kteří mohli být původním rozdělením na dvě částky znevýhodněni,“ uvedla Kohoutová.
Příspěvek na pořízení vozidla
Oproti původním 100 tisícům korun na období 5 let prosadili poslanci ODS zvýšení částky na 200 tisíc na období 10 let. „Navýšením této jednorázové částky na delší období umožníme lidem s handicapem, aby si pořídili kvalitnější automobil, do něhož nebudou muset investovat dodatečné prostředky. Nebudou si tak muset kupovat v bazarech levné a nevyhovující ojetiny jako doposud,“ vysvětluje účel změny Kohoutová.
Svázání průkazů TP, ZTP a ZTP/P s uznáním nároku na příspěvku na péči
Tato podmínka pro získání průkazu by se měla zrušit. Důvodem je fakt, že průkazy a výhody z nich plynoucí potřebují i lidé, kteří z důvodu například dobré fyzické kondice pomoc státu ve formě příspěvku na péči nečerpají (obejdou se například navzdory svému handicapu bez asistenta). Zajištění parkovacího místa a další výhody, které jsou s příslušným průkazem svázány, jsou ale pro ně v každodenním životě nezbytností.
Posuzování příspěvku na péči
Poslanci ODS již na březnovém zasedání klubu upozornili, že stávající systém posuzování je nevyhovující. Poslanci proto při projednávání ve výboru podpořili doplnění zákona o odkaz na mezinárodní hodnocení známé pod zkratkou ICF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností a disability). Zároveň dostali příslib ministerstva, že podmínky zpřesní v navazující vyhlášce.
„Mezinárodní hodnocení ICF přináší zcela nový přístup, protože namísto příčiny zdravotního postižení se soustředí na to, jaký přímý vliv má takové postižení na každodenní život posuzovaného člověka,“ říká Kohoutová.
Pravidla financování sociálních služeb ze státního rozpočtu
Poslanci ODS iniciovali vznik odborné pracovní skupiny, která bude v příštích měsících pracovat na jasných kritériích přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu a rozpočtu krajů na sociální služby. S jejich schválením se počítá v dalších fázích sociální reformy.
Navázání příspěvku na péči na poskytovanou službu
Poslanci ODS prosadili, aby se příspěvek na péči vázal na poskytovanou sociální službu. Počítal s tím i původní ministerský návrh zákona o sociálních službách, který byl ale později upraven tak, že by byl příspěvek na péči i nadále vyplácen osobě, které byl uznán.
„Ročně stát vydá kolem 20 miliard korun na sociální služby. Podle odhadů se však zhruba polovina této částky na sociální služby vůbec nepoužije. Tomu zabrání, že se příspěvek bude vyplácet přímo osobám, které sociální služby poskytují. Pro handicapované lidi se v praxi nic nemění, nadále si podle svých potřeb zvolí toho, kdo o ně bude pečovat, například rodinného příslušníka nebo pracovníka sociálních služeb. Těm pak bude příspěvek vyplácen přímo za službu, kterou poskytují. V žádném případě nedojde k tomu, že by nadále rodina nemohla pečovat o svého člena rodiny. Dotyčný člověk pouze zvolené příjemce nahlásí úřadu práce a poskytovatel služeb si daný příspěvek zahrne do příjmů,“ vysvětluje Kohoutová.
Zpřísnění kontroly u dávek v hmotné nouzi
„Z iniciativy poslanců ODS by mělo dojít k prodloužení sankční doby, po kterou nemohou lidé zneužívající dávku zažádat o její opětovné čerpání. Tato doba se z původního jednoho měsíce prodlouží na tři měsíce,“ vysvětluje změnu Ivana Řápková.
Veřejná služba
Návrh zákona o zaměstnanosti a pomoci v hmotné nouzi počítá s tím, že lidé, kteří pobírají déle než dva měsíce příspěvek v nezaměstnanosti, budou povinni přijmout nabídku úřadu práce k výkonu veřejné slu�
„Tím, že se veřejná služba převede na úřady práce, se nabídka pro nezaměstnané významně rozšíří. V rámci veřejné služby budou moci nezaměstnaní vykonávat celou řadu činností, včetně pomoci v neziskovém sektoru, v nemocnicích nebo ve školách. Zákon také počítá s určitou flexibilitou při výkonu veřejné služby, abychom umožnili nezaměstnaným hledat si novou práci. Nebude se to týkat například starších občanů nebo zdravotně postižených,“ doplňuje Řápková.
