Během zatím nedokončeného (do 3. 9.) čtrnáctidenního pobytu v jižní Francii jsme navštívili a navštívíme několik měst a městeček. A v každém městě jsme i něco koupili. Pro člověka, který pomáhá mému synovi na chalupě jsme koupili hrneček s nápisem Saint-Tropez, všude kupujeme pohlednice a jiné věci. Hlavním našim cílem ovšem nejsou nákupy, ale turistika.
Nepozoroval jsem, že by dovolená vysokých ústavních činitelů vzbuzovala tak vysokou ostražitost paní redaktorky jako má dovolená. Informace o mých rozsáhlých nákupech v Saint-Tropez Popsíšilové dodal záhadný nejmenovaný zdroj. Mimochodem informace na toto téma se v Týdnu objevila ještě dříve nežli jsem toto městečko vůbec navštívil.
Pochybuji o tom, že redakce Týdnu by chtěla plýtvat finančními prostředky na mé sledování 1200 - 1300 km od Prahy. Jistě ani paní redaktorka iniciativně nevynaložila své peníze na mé sledování. Kdo jí jen mohl dodat tak zavádějící informace…
A uprostřed mé dovolené, abych měl ze zahraničí ztíženou možnost se bránit.
Ale to ještě není s aktivitami Pospíšilové v posledních dnech vůči mé rodině všechno.
V minulém týdnu jsme já i manželka obdrželi od paní redaktorky prostřednictvím SMS dotazy. Jednak, komu prodává má žena svůj byt Na Císařce, za kolik, kdo je kupující a jaký k němu máme vztah. Nevím, kde sehnala některé velmi důvěrné údaje o prodeji bytu mé ženy a proč mi sděluje, že řadový dům, který chce má žena po prodeji obou bytů koupit má údajně hodnotu 10 milionů.
A pochopitelně obligátní otázka, kde jsem na to vzal. Kupní cena nemovitosti je částka nižší než uvádí Pospíšilová, je to 8,5 milionu Kč. A zdroje úhrady nového domu budou v zásadě tři: tržba z prodeje obou bytů, které jsme vlastnili (družstevní byt na J. Foglara je již prodán) anebo který vlastní má žena Petra. Dále hypotéka a bude-li to třeba i částka nepřevyšující řádově statisíce z našich vlastních finančních zdrojů.
Po ukončení všech transakcí souvisejících s prodejem dvou bytů a koupí nové bytové jednotky (cca 20. září) je má žena pochopitelně připravena zveřejnit přesnou kupní cenu našeho nového bydlení i finanční zdroje, které k tomu byly použity. Na žádné z transakcí včetně hypotéky není nic neobvyklého.
Nezbývá si nicméně v této souvislosti položit několik otázek. Především, odkud bere redaktorka Pospíšilová informace velmi důvěrného charakteru o mé rodině. O Pospíšilové – a já tomu pochopitelně nevěřím – se před časem hovořilo jako o intimní přítelkyni hned dvou zločinců Pitra i Krejčíře. Ti teď ale mají dost starostí sami se sebou, ty bych nepodezíral.
Vítr fouká zřejmě odjinud. Vydal jsem nedávno nákladem desetitisíc výtisků publikaci „Český Watergate-…“. Popisuji tam policejní manévry Kubiceho, Vlase, Hrušky a dalších výtečníků, kteří ovlivnili – jak jsem přesvědčen – volby v roce 2006. Nejprve v červnu volby do sněmovny a na podzim i doplňovací senátní a komunální volby. Ale tihle lidé už určitě chtějí dodržovat platné zákony… A tak nezbývá než vzít jako fakt, že nepříliš schopná redaktorka dokázala vyprodukovat informace dosti důvěrného charakteru sama… Kdo chce, ať tomu věří. Co na tom, že se nakonec v kupní ceně nového domu „spletla“ (určitě náhodou) o 1,7 mil.Kč.
Pokud vím, ještě před necelými 14 dny, kdy jsem byt navštívil, nebyl sousední dům ještě prodán. Tedy soudě podle nápisu na něm umístěném, nabízejícím jej k prodeji.
