Radnice sice již vytvořila řadu nových pravidel a aktuálně připravuje koncepci sociální práce a sociálních služeb. Jaké budou ale další kroky? A v čem vůbec vidí příčinu současného stavu? Řeč přišla také na téma segregace romských žáků ve školách. A nejen na to...
Od posledních komunálních voleb uplynul již rok. Co se za vašeho působení ve Valašském Meziříčí změnilo?
Nebojím se říci, že spousta důležitých věcí. Podařilo se vyřešit tři ze čtyř zásadních kauz našeho města. Složitý právní spor týkající se bytových domů Stínadla, koupě strategického pozemku pro výstavbu integrovaného dopravního terminálu v areálu Křižanovy pily a je také vyřešena kauza společnosti CZT. Dnes již tedy naše město vlastní teplovodní soustavu v hodnotě 150 mil. Kč. Na městských stránkách zveřejňujeme smlouvy a faktury, spustili jsme SMS infokanál a rubriku Napište nám. Dokončujeme investiční akce započaté v minulém volebním období a jsme úspěšní v čerpání a realizaci dotačních projektů. Pevně věřím, že na dobré cestě je i řešení poslední vážné kauzy – soudního sporu se společností Skanska, týkající se novostavby krytého bazénu.
Jak jste si povzdechl pro naše stránky, Valašské Meziříčí se stává rájem bezdomovců. Proč se problém s bezdomovci tak rozmohl?
Jsme významným dopravním uzlem, takže problém bezdomovectví se nás logicky týká více než jiných měst obdobné velikosti. Větší počet bezdomovců v našem městě lze přičíst i tomu, že zde dříve fungovaly velké podniky, které se privatizovaly, následně rušily, zavíraly se podnikové ubytovny a lidé, kteří zde žili, mnohdy přišli o práci i o bydlení. Ubytovny na území našeho města zůstaly. Bydlí v nich lidé, kteří v podstatě nemají kam jít. V poslední době se rovněž setkáváme s mladými lidmi žijícími na ulici, kteří nemají rodinné zázemí. Jsou po propuštění z výchovných ústavů, dětských domovů, přibývají lidé v seniorském věku, kteří díky zadlužení přišli o střechu nad hlavou. Tedy příčin většího počtu osob bez domova v našem městě je mnohem více. Nová koncepce sociální práce a sociálních služeb, na které právě začínáme pracovat, se tomuto problému bude intenzivně věnovat.
Nemůže lidem pomoci s bydlením obec? Máte nějakou vlastní koncepci, jak pomoci lidem v sociálně tíživé situaci?
Jedním z faktorů vzniku bezdomovectví je zadlužení osob. Lidé končí na ulici mimo jiné proto, že jednoduše nehradí nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Naše město se rozhodlo předcházet narůstání dluhů pomocí prevence a včasným řešením problémů. Chceme vytvořit model, jehož cílem je včasné odhalení rizik a možných komplikací. Cestou je společný postup několika odborů města při předcházení vzniku dluhů na nájemném a službách a dohoda při snižování uvedených dluhů, pokud již vznikly. Vytvořili jsme nová pravidla pro pronájem bytů v bytových domech ve vlastnictví města a v penzionech. Nová pravidla platí také pro vymáhání dluhů na nájemném. Zkušebně byl pronajat též byt místní neziskové organizaci Charita za účelem poskytování služby podpory bydlení pro rodinu s dětmi. Stát dlouhodobě připravuje zákon o sociálním bydlení. Zásadní bude to, jakým způsobem v něm bude definována role obcí a měst. Nicméně nelze veškerou odpovědnost přenechat na státu a obcích. Je třeba si položit otázku, do jaké míry bude solidarita jiných kompenzovat osobní odpovědnost každého jedince za vlastní život. Významná opatření v oblasti bydlení by měla být zaměřena především na tu skupinu lidí, která se chce odrazit od pomyslného dna společnosti a projevuje v tomto směru svou snahu. Řeší své dluhy, posílá děti řádně do škol a hlavně – pracuje.
Na území města se nachází i poměrně dost ubytoven. Je s nimi, respektive s jejich obyvateli, nějaký problém?
Špína, zápach, tristní hygienické podmínky. To vše jsme viděli během několika kontrol, které jsme provedli v součinnosti s hasiči, hygieniky, městskou, cizineckou a kriminální policií, stavebním úřadem a finančním odborem města v průběhu letošních prázdnin. Valašské Meziříčí má 23 000 obyvatel a ubytovny zde přitom mají kapacitu více než 500 lůžek. Drtivá většina z nich je dlouhodobě obsazená. Je to tedy problém, který nás pálí. S majiteli a provozovateli jednáme. V mnoha případech došlo k nápravě. V jednom případě k uzavření problémové ubytovny. S dalšími kontrolami a tlakem na provozovatele počítáme i v budoucnu.
Nedomníváte se, že při řešení sociálně patologických jevů stát zaspal? A co by měl nyní pro řešení situace prioritně udělat?
Pokud se vrátíme zpět k bezdomovectví, tak by měl stát určitě podporovat osoby bez přístřeší směrem k jejich aktivizaci, ke znovunavrácení jejich pracovních návyků. Osoba v hmotné nouzi pravidelně měsíčně dostane dávku a k tomuto pravidelnému příjmu stačí pouze to, že je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jasnou motivací by bylo znovuzavedení bonifikace těchto dávek, a to tak, že člověk, který se bude snažit něco aktivně dělat, bude mít nárok na vyšší dávku v hmotné nouzi než ten, jenž nedělá nic. Problémem je demotivující vztah legislativy dávek a odměňování práce. V některých případech je výsledkem to, že člověk, který se snaží pracovat, má méně peněz než ten, který nepracuje, práci nehledá a pobírá pouze sociální dávky. Jako důležité se tedy jeví vyřešení otázky souběhu mzdy za práci a poskytování sociálních dávek, tak aby pracovat bylo výhodnější, než nepracovat a pouze dávky pobírat. Vadí mi i to, že také veřejnoprávní televizní kanály dokola vysílají reklamy na půjčky a úvěry. Nikdy jsem neviděl reklamu zaměřenou na finanční gramotnost obyvatel.
Pomohla změna ředitele městské policie snížit kriminalitu ve městě nebo plánujete i nějaká další opatření? Mám na mysli například kamerový systém.
Výměna ředitele MP proběhla před pár týdny a hovořit v této souvislosti o okamžitém snížení kriminality by bylo předčasné. Nicméně věřím, že se to společnými silami podaří. V těchto dnech probíhá analýza současného kamerového systému městské policie. V příštím roce nás čeká jeho zásadní obměna. V rozpočtu pro rok 2016 chci na jeho modernizaci alokovat částku tři miliony korun. S další částkou více než milion korun počítám pro nový radarový systém, který naše město také nutně potřebuje. Životnost současného vybavení městské policie touto technikou je na hranici fyzické i morální.
Diskutovaným tématem ve městě je také drogová kriminalita. Jak se v rámci svých možností snažíte problémy řešit?
Situací v oblasti drog ve městě se intenzivně zabýváme. Ustanovili jsme pracovní skupinu, ve které jsou zástupci Policie ČR, městské policie, Terénních služeb Agarta a odboru sociálních věcí městského úřadu. Aktuálně připravujeme návrh protidrogové strategie, která se bude opírat o zlepšení bezpečnostní situace ve městě, prevenci ve školách a podporu terénních služeb. Po intervenci ze strany města se podařilo vyjednat s Policií ČR přiřazení dvou policejních specialistů na Obvodní oddělení Policie ČR ve Valašském Meziříčí, kteří mají za úkol řešit drogovou kriminalitu v našem městě a v Rožnově pod Radhoštěm. Každoročně finančně podporujeme působení Agarty, která pomáhá drogově závislým přímo v terénu.
Souhlasíte s tím, že je náš stát v otázce drogové legislativy příliš liberální, za což jsme často kritizováni ze strany sousedních zemí? Je podle vás třeba zpřísnit některá opatření? Která?
Jsme si vědomi toho, že důsledkem liberálních zákonů je snadná dostupnost drog. Zákony jsou do jisté míry benevolentní také k samotným uživatelům drog, neboť držení malého množství drogy pro osobní potřebu je v naší zemi pouze přestupkem, a ne už trestným činem. Takto zákonem nastavená pravidla jsou značně limitující. Jedním z řešení, která přicházejí v úvahu, je intenzivnější spolupráce městské policie s Policií ČR a větší pozornost věnovaná řidičům podezřelým z užití návykových látek a konzumentům drog na veřejných prostranstvích.
Podařilo se vám najít řešení problémů s nedostatkem žáků ve školách? Případně našli jste pro prázdné prostory využití? Zavřít školu totiž nechcete.
V posledních třech letech dochází v základních školách ve Valašském Meziříčí k mírnému nárůstu počtu žáků. Dlouhodobý a zásadní pokles je zaznamenán pouze u jedné základní školy a tou je Základní škola Masarykova, kterou navštěvují především žáci se sociálním znevýhodněním. Jednou z možných variant je využití prostor této školy pro jiné školské organizace sídlící v našem městě. Konečné rozhodnutí je však v kompetenci zastupitelstva města a žádné definitivní řešení prozatím nemáme.
Jak jste se nechal slyšet, sám nevíte, jestli je lepší soustředit romské děti do samostatných tříd, nebo je integrovat. Ptát se na to chcete odborníků. Prozradíte nám, co vám bylo doporučeno a jak s tím naložíte?
Naším cílem by mělo být plnohodnotně integrovat Romy do většinové společnosti. I odborníci se však ve svých názorech rozcházejí. Chceme uskutečňovat program všestranné integrace Romů, který by měl zahrnovat všechny důležité oblasti života. Tedy nejen školní docházku, ale také bydlení a zaměstnanost. Romské děti budou mít větší šanci na plnohodnotné uplatnění ve společnosti, pokud po základní škole nastoupí na střední školu nebo učiliště, a tak získají kvalifikaci v nějakém pro ně perspektivním oboru. Důležité jsou také pozitivní příklady úspěšných Romů a jsem rád, že takové v našem městě máme.
Jaký je vlastně ve městě demografický vývoj?
Podle evidence obyvatel má demografický vývoj ve Valašském Meziříčí z dlouhodobého hlediska mírně klesající charakter. Na nástup žáků do škol má však silný vliv i tzv. migrace obyvatel, a tím teď nemyslím tu evropskou, ale přirozenou vlastní migraci obyvatel za prací. Obecně předpokládám, že s plánovaným rozvojem průmyslu a obchodu v našem městě dojde ke zvýšení pracovních příležitostí, a tedy i ke zvýšenému počtu obyvatel města, a pevně věřím, že také dětí.
