Jaderná energie se tak po 25 letech relativního klidu stává v Evropě po fukušimské katastrofě velkým tématem. Jaderná havárie, která se v březnu 2011 odehrála v Japonsku, zcela změnila uvažování v Evropě. Některé evropské státy bezprostředně po havárii vystoupily proti jádru velmi emotivně. Německo v čele s Angelou Merkel oznámilo, že uzavře všechny reaktory postavené před rokem 1980. K Německu se v kritice jádra připojuje Švýcarsko. Vzniká však i poměrně silná skupina evropských států vystupujících za zachování jádra. Vedle již zmíněného Polska do této skupiny patří Francie či ČR. Japonská jaderná katastrofa tak již od jara tohoto roku rozděluje EU.
Je přirozené, že bezprostředně po katastrofě se dostaví strach o bezpečnost. Z tohoto důvodu Evropská rada přistoupila k provedení tzv. zátěžových testů. Jedná se o sérii testů, které mají otestovat rezervy evropských jaderných elektráren. Neočekává se, že u zemí, které se jaderné bezpečnosti věnují, přinesou testy nějaké překvapení. Jistou míru nebezpečí lze očekávat při vyhodnocení a interpretaci výsledků těchto testů. Výsledky bude třeba posuzovat zejména po technické stránce. Bude důležité nepodlehnout tlaku nejrůznějších nátlakových skupin a zabránit zneužití a dezinterpretaci těchto výsledků. Jaderná energetika totiž není tématem politicky neutrálním.
O jaderné energetice jako takové však nelze uvažovat pouze v hranicích ČR, ale v kontextu celé EU. Je třeba hledat kompromis napříč jednotlivými státy EU a do budoucna se zdržet razantních a emotivních reakcí. Jaderná energie je strategickým tématem a bylo by nebezpečné, kdyby si v této oblasti každý stát dělal, co chce. Energetika by měla být především postavena na diverzifikace jednotlivých zdrojů. Obnovitelné zdroje energie v kombinaci s využitím jaderné energie takový mix představují.
Ing. Miroslav Jeník
poslanec Parlamentu ČR a člen podvýboru pro energetiku
