„Zaměření aktuálních dotačních výzev jde ruku v ruce s prioritou Ministerstva životního prostředí. Boj se suchem na jedné straně a předcházení škodám způsobovaným lokálními povodněmi a extrémními srážkami na straně druhé jsou dvě strany téže mince, kterou je klimatická změna, s níž se nyní potýkáme a v budoucnu se budeme potýkat stále častěji,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a doplňuje: „Aktuálně podporovaná opatření doplní portfolio protipovodňových dotací, které obcím nabízíme již od března. Nyní pro ně máme připraveno v dalších dvou výzvách celkově 350 milionů korun.“
Žádosti o dotace mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat od května na Státní fond životního prostředí ČR. Přihlásit můžou projekty zaměřené na zpracování analýz odtokových poměrů nebo digitálních povodňových plánů. Dotace získají na vybudování nebo rozšíření protipovodňových výstražných systémů na lokální úrovni. Zároveň rezort pomůže s řešením následků povodní a přívalových dešťů a prostředky pošle i na sanaci svahových nestabilit, jako jsou sesuvy půdy či řícení skal.
Příjem žádostí startuje 2. května a potrvá do 2. července 2018.
Dotace na ochranu proti povodním míří na analýzy odtoků, map a výstražných systémů
Analýzy odtokových poměrů lokalit, mapy záplavových území a povodňového ohrožení jsou základem pro správné nastavení ochrany občanů před hrozící velkou vodou. Výstražné a hlásné systémy pak zajišťují rychlý přenos informací a snižují riziko škod.
Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny, a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí. K tomuto zdánlivě jednoduchému postupu je nezbytné proškolení členů povodňového orgánu. Ti se musí naučit data správně vyhodnocovat, rychle pracovat s povodňovým plánem a včas podat klíčové informace v případném hlášení.
Se svým projektem uspěla například obec Trnová na Plzeňsku, kde díky dotaci OPŽP aktualizovali protipovodňový plán a pořídili nový informační systém. Kdo zavítá na internetové stránky Trnové, snadno tam pod záložkou „Protipovodňový plán obce“ najde velmi podrobný a aktuální přehled informací, který obsahuje všechno důležité – ať už popis území a vodních toků, charakteristiku ohrožených území nebo postup, co dělat při samotné povodni. Vedle digitálního plánu zvyšuje informovanost v obci i bezdrátový rozhlas. A místní lidé si jej pochvalují.
„Občané obecně chválí zejména zlepšení informovanosti, neboť bezdrátový rozhlas pokryl celou obec včetně okrajových oblastí. Ti mladší pak kvitují snadnější dostupnost protipovodňového plánu v digitální podobě, který je na internetu kdykoliv veřejně dostupný,“ popisuje starosta obce Jan Korejčík s tím, že varovný systém je pružnější i díky čerstvým údajům o hydrometeorologické situaci. „Srážkoměr umístěný v obci spolu s dalšími měřicími zařízeními dává celkový přehled o aktuální situaci v oblasti, a příslušné úřady tak v případě potřeby dokážou pružněji reagovat,“ upřesňuje starosta.
Dokumenty k 97. výzvě ZDE
Evropské peníze na nebezpečné svahy i skály v pohybu
Nejen povodně, ale i svahové nestability působí v souvislosti s extrémy počasí v posledních letech značné škody na majetku i životním prostředí. Dotace z OPŽP v minulosti pomohly i ve Znojmě, kde řidiče i chodce ohrožovaly kameny odpadávající z narušeného skalního bloku na břehu Dyje v ulici U Obří hlavy. Znojemská radnice se proto pustila do jeho zajištění, nechala skálu očistit, odtěžit její narušené části, ukotvit nestabilní bloky a zajistit ocelovou sítí. Na projekt obdržela příspěvek z evropských fondů přes 2 miliony korun a pokryla tak většinu výdajů na projekt.
„Dotace skutečně pokryje až 85 procent výdajů na projekt a stejné výše může dosáhnout i dotace na analýzy protipovodňových opatření. Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70%,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. V případě sanace svahů je však nezbytná řádná analýza narušené lokality a její zařazení do Registru svahových nestabilit.
„Projekt sanace skal určitě hodnotíme kladně, podařilo se díky němu zajistit a zabezpečit velký skalní masiv na relativně frekventovaném místě. Pozitivní na tom je samozřejmě i fakt, že šlo o projekt hrazený z velké části z peněz Evropské unie,“ poznamenala k podpořenému projektu mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.
V současném programovém období byla prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí poskytnuta podpora již 352 projektům zaměřeným na preventivní protipovodňová opatření s dotací z EU fondů ve výši 971 milionů korun.
Dokumenty k 95. výzvě ZDE
