Díky, Ameriko!

          Opět se blíží doba, kdy budou někteří špatně informovaní, někteří možná zmanipulovaní, někteří asi i hloupí a někteří za dezinformace placení lidé, hlasitě oslavovat osvobození naší vlasti v květnu 1945 americkou armádou.

          V roce 2018 byl v Plzni znovu postaven pomník „Díky, Ameriko!“. Byly přivezeny nové žulové kvádry až z Francie. U původního pomníku totiž do roka popraskaly sedm metrů vysoké žulové pylony. Asi vlivem překrucování. Dějin.

          Je totiž velmi zajímavé, že nikdo z těchto oslavovatelů vůbec nepřipomíná to, jak se ve skutečnosti americká armáda na našem území chovala. Podle některých názorů to bylo stejné, jako chování americké okupační správy v Německu, podle jiných názorů ještě horší.Část území bývalé ČSR, kterouamerická armádda obsadila, byly Sudety, tedy v té době součást Německa. Jednalo se tedy o nepřátelské území.

Pamětníci vyprávěli, že v Plzni vypuklo 5.5.1945 povstání a německé vojenské posádky a velitelství složily zbraně a plzeňský rozhlas hlásil do éteru: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří“. Američané vstoupili do Plzně 6.května 1945, odmítli žádost Revolučního národního výboru v Plzni o poskytnutí vozidel a zbraní pro dobrovolníky, kteří chtěli jet na pomoc bojující Praze, tento odjezd zakázali a české vojáky a četníky odzbrojili. Pokusili se zakázat i Revoluční národní výbor a zakázali vydávat české noviny. Na americkou armádou zabraném území patřícímu před válkou Československé republice bylo množství skladů a zásob nejrůznějšího zboží, pohonných hmot  a potravin. Co americká armáda neodvezla do americké okupační zóny v Německu, to cíleně zničila.

A již vůbec nikdo nepřipomíná to, že Američané bombardovali Škodovy závody v Plzni 17., 18. a 25. dubna 1945. Tedy v době, kdy byla válka již prakticky u konce. Na tento závod bylo tehdy svrženo přes 5.000 tříštivých a zápalných bomb. 29 objektů bylo zcela zničeno, 21 těžce poškozeno, infrastruktura byla zcela zničena. Při bombardování Plzně bylo zničeno 505 budov, seřazovací nádraží a další objekty. Přitom bylo zabito (Američany a 14 dnů před koncem války !!) 624 Čechů a 453 jich bylo zraněno.

Když si ruiny prohlížel oslavovaný osvoboditel, americký generál Patton, měl údajně prohlásit: „Dobrá práce, jsem spokojen.“

Z toho všeho vyplývá, že taktika spálené země, kterou Američané uplatňovali, byla záměrná a cílená.

Po zveřejnění Košického vládního programu Američané pochopili, že ČSR nebude ve sféře jejich vlivu, a že tedy zdejší továrny je nutno zničit, aby nemohly být konkurencí západních firem. (Tak trochu to může připomínat rušení a bourání našich továren po roce 1989.)

A tak, když k tomu ještě přidáme množství dalších bezohledných náletů na jiná česká města, které v roce 1945 již neměly na vývoj války žádný vliv, ale stály nás ohromné materiální škody a způsobily zbytečnou smrt tisíců Čechů, můžeme dojít k názoru, že Američané na našem území napáchali více škody než užitku.

A vzhledem k tomu, jak velmi mírně zacházeli s německými vojáky, kteří doslova pospíchali do jejich zajetí, můžeme s jistotou napsat, že Američané na našem území zabili více Čechů, než Němců.

Těm, kdož hlásají, že nás svobodila americká armáda, bylo by vhodné připomenout, že při obsazování předmětného území (od Krraslic k Hornímu Dvořišti - viz mapa) ztratila americká armáda 114 mužů. Při osvobozování zbytku území ČSR padlo v zuřivých bojích s německou armádou 144.000 vojáků Rudé armády.