V několika svých zamyšleních nad množením petic „jako hub po dešti“ na téma tzv. nepřizpůsobivých občanů, nejčastěji Romů (Cikánů) z „dílny“ SBD Krušnohor či jeho politické formace Sdružení Mostečané Mostu, anebo ještě lépe z „pera“ jejich vůdce ředitele SBD a sekretáře SMM F. Ryby, jsem varoval před dvěma nebezpečími.
Předně, že je takto více než devalvováno právo každého občana - právo petiční. Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním hovoří jasně. V tomto zákonu se totiž v §1, bod 4) vymezuje k čemu petici podávat nelze. Cituji: „Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.“
Jak jistě PT čtenář vidí, zejména závěr tohoto ustanovení zákona byl ve všech peticích (a že jich bylo…) iniciovaných uvedenými dvěma subjekty (SBD a SMM) porušen. Nebo minimálně nedodržen dle filosofie a právního vědomí lidí tyto subjekty reprezentujících. Prostě „dodržují jen ty zákony, které jim vyhovují“ (mimochodem citace jednoho z jejich podporovatelů), anebo vyhovují jejich modifikovanému výkladu. Výklad zákona však dává nejen český právní řád do rukou soudů, ne samozvaným vykladačům práva.
Za další jsem upozorňoval a varoval před rozdmýcháváním mezilidské nesnášenlivosti, šíření xenofobie a jakéhosi „nacionálsocialismu“ po česku, který byl a je halen do hábitu rádoby vlastenectví nebo patriotismu. Navíc zejména lidé z vedení SBD nechtěli vidět a nadále nepřipouštějí vlastní díl odpovědnosti za vzniklé problémy s dluhy na platbách za bydlení, stavu nemovitostí a celkového klimatu života v obytných domech, které byly a jsou v jejich správě nebo dokonce v družstevním vlastnictví. A to nejen v nechvalně známém sídlišti Litvínov-Janov, ale i dalších lokalitách, mostecká sídliště nevyjímaje (zřejmě je nevaroval a nevaruje ani narůstající počet společenství vlastníků, která od nich, z jejich „láskyplné péče a starostlivosti“ odcházejí). Problémy se zde nechávaly narůstat, a když přesáhly únosnou míru, následoval obvyklý scénář – zbylí nájemníci byli vystěhováni do tzv. náhradního bydlení (často údajně ani to ne, prostě byli jen tzv. odejiti), a z přízemí zazděné domy skončily k dalšímu řešení městu, protože to je ze zákona přeci dle filosofie a přístupu SBD za řešením bydlení občanů, nejsou-li sami schopní se o to postarat, na bedrech samosprávy, tedy obce, města. Žádná z petic neřešila nějaký konkrétní návrh na odstranění příčin tohoto stavu. Jen z nich zaznívalo - radnice, kraji, státe starejte se! Jistě, zkreslenou a manipulativně vedenou optikou takto nastavených brýlí to má vypadat aktivisticky a v zájmu občanů.
Poslední, doslova čerstvý počin z dílny SMM (potažmo SBD, protože tyto dva subjekty sice přímo ze svých statutů s politikou nesouvisejí, ale o to vehementněji se do politiky vloupávají) neměl charakter petice, ale rovnou právě „návrhu“ – „vyhlasme Most vyloučenou lokalitou“ (celý text výzvy na webech jistého Týdeníku Homér a SMM). Takto totiž byla tato hrůzná výzva adresovaná sice primátorovi (ale jak jinak v podstatě vládě ČR) ke svolání mimořádného jednání zastupitelstva k odhlasování podobného kroku chystanému v Ústí n. Labem. Jakýsi statut celého města v pozici vyloučené lokality má řešit problémy s tzv. nepřizpůsobivými bez rozdílu údajnému zneužívání sociálních dávek. Ó, jak líbivý populistický, a tudíž velice chytlavý hlas před podzimními komunálními volbami směrem k dlouhodobě manipulované veřejnosti, právě zmíněnými peticemi z dílny SBD a SMM. Apropós, vědí autoři výzvy, jinak zastupitelé města, že zákon o obcích termín mimořádné jednání zastupitelstva nezná a že každé svolané zasedání zastupitelstva města je veřejné a řádné? Ale třeba jde opět o onen příklad „ohýbání“ zákona k jejich potřebám a vnímání práva.
Není třeba mít hlubšího právního vzdělání, aby soudný člověk pochopil ze samotného textu této výzvy, jak je opakovaně až flagrantně porušován zákon a nabádání k jeho nerespektování. Jak jinak si vyložit slova „v tuto chvíli je zcela lhostejné, o čem bude v budoucnu rozhodovat Ústavní soud nebo o čem se domlouvají senátoři. Pro naše města není času nazbyt.“ Před touto pasáží lze najít snad jakousi omluvu autorů výzvy (?) – „chceme tímto krokem okamžitě zahájit boj s nepřizpůsobivými obyvateli Mostu a s každým, kdo se chce do našeho města přistěhovat, vyžírat sociální systém a nechce v našem městě pracovat.“ Kampak na nás nějaký Ústavní soud, kampak na nás nějaký senát, že? A co třeba senátorka za Most? Dalo by se očekávat, že když ne komunisté, kteří se stále holedbají, jak se o těch 10 milionů spodních starají, že se senátorka minimálně ozve, zejména když je k mandátu v senátu i zastupitelkou statutárního města Mostu!
Bude jistě dobré se trochu probrat některými statistickými údaji. Jak se říká, tedy klasik tak alespoň činí -„statistika nuda je, má však cenné údaje.“ Jak to tedy je s těmi „vyžírkovými nájezdy“, přistěhováním se do statutárního města Mostu z pohledu těch tzv. nepřizpůsobivých? Toto tvrzení totiž při využití právě oficiální statistiky města Mostu kulhá na obě nohy, které nemá, protože bez ní jde o účelovou fabulaci. Nejen v tom, že žádná statistika není nastavena na sledování a kvantifikační vyčíslování dat typu označování, kdo je či není „ne-přizpůsobivý“. Co lze kvantifikovat, jsou však údaje o pobytu a počtu obyvatel v Mostě. A ta hovoří jasně, a v neprospěch analyzované, skoro stupidní výzvy na vyhlášení města vyloučenou lokalitou. Ve srovnání let 2016 a 2017se nově k trvalému pobytu v Mostě přihlásilo o celých 29 občanů více a pobyt dalších 79 je v Radniční ½, tj. na magistrátu. Tedy celkem se nově do města přihlásilo 108 občanů. Naopak se v tomto časovém období odhlásilo 178 obyvatel a 209 se přestěhovalo, což je úbytek 387 obyvatel. Doplníme-li tyto statistiky o další čísla, tj. 37 narozených a 62 zemřelých, dojdeme k celkovému meziročnímu poklesu počtu obyvatel města Mostu o 200 lidí (z 65 850 v roce 2016 na 65 650 v roce 2017). Vývoj čtyř měsíců roku 2018 je v podobné tendenci, která má přes velice drobné výkyvy setrvalý stav. Od ledna 2018 do dubna 2018 ubylo v Mostě dalších 225 obyvatel. Co k tomuto snažení „řádění kluků a holek ze SMM a SBD“ dodat? Jen snad to, že kdyby chtěli argumentovat, že jde ale přeci o vyplácení sociálních dávek, pak je třeba je upozornit, že na výplatu sociálních dávek musí být uvedena adresa trvalého pobytu žadatele v městě Most. A to, jak vidět uvedené statistiky nedokládají.
Ne každému je takové „řádění“ lhostejné. Předsedkyně politického hnutí Občané městu, město občanům (OMMO) oslovila primátora města pana magistra Paparegu, aby takovéto předvolební, populistické nic neřešící aktivity nebyly akceptovány a byly dodržovány zákony a zákonné vyhlášky. Dle jeho vyjádření a označení návrhu SMM za jakéhosi „kočkopsa“ se jím bude zabývat Rada města Mostu, a minimálně určitě vyčká rozhodování Ústavního soudu v této věci, kterou iniciovali senátoři.
Já bych si ještě jen povzdechl – „ó, Vy, blahoslavení chudí duchem, a co by mělo vyhlášení statutárního města Mostu přinést konkrétního k řešení problémů nepřizpůsobené části obyvatel či dodržování zákonných úprav pro vyplácení sociálních dávek, krom toho, že budeme opakovaně, jako v minulosti, opět vnímáni jako Palermo na severu a jako odpudivý region bez možnosti dalšího rozvoje pro tzv. zdravé město, turistický ruch a kvalitnější život dlouhodobě žijících, i těch případně opravdu nově příchozích obyvatel.“
A když za každou cenu nějaká výzva, pak co takto výzva ke zdravému rozumu a normální lidské slušnosti. Ale jistě i k otevřené občanské a odborné debatě o řešení sociální a ekonomické problematiky míst, na něž dnes doléhají důsledky neřešených a zneužívaných problémů z let devadesátých 20. století.
Hezký „nevyžírkový den“ V. Balín, jednatel OMMO
