Předtím, než změna územního plánu proběhne, by měly vzniknout urbanistické studie, které navrhnou několik řešení, co by na daném místě mohlo vzniknout. Vzhledem k povaze navrhované změny je jisté, že na pozemku vznikne pouze veřejná budova. S tím počítá i návrh Metropolitního plánu. Jedna z možností je, že by zde mohlo vzniknout napojení na Muzeum hlavního města Prahy.

O tom, jak by se Těšnov mohl proměnit, se diskutuje již delší dobu. Nutnost revitalizace Těšnova zmiňoval i světoznámý Dánský urbanista Jan Gehl v souvislosti s navrhovanými změnami v okolí Magistrály.

Historický vývoj území

Území dnešního Těšnova tvořilo volný prostor před hradbami Nového Města. Brána svatého Petra (Poříčská brána, Špitálská brána) sloužila pro vstup od Špitálských polí (tedy z oblasti pozdějšího Karlína).

Nádraží Praha–Těšnov (Denisovo nádraží), významná novorenesanční stavba, patřilo k trojici koncových nádraží pražského železničního uzlu. Otevřeno bylo v roce 1875, uzavřeno v roce 1972 po zrušení tratě do Vysočan. Z důvodu provedení přeložky sítí a výstavby severojižní magistrály bylo zbouráno severní křídlo budovy nádraží. Plány na její zachování nebyly zrealizovány a budova byla demolována dne 17. března 1985 kvůli zchátralému stavu.

Během výstavby metra linky C v 70. letech minulého století byla zbourána městská struktura převážně bytových domů v lokalitě dnešní zastávky Florenc.
Změna na Těšnově je podnětem na změnu územního plánu č. 44/2017. Informace o pořizování veškerých změn územního plánu naleznete ZDE.