také já nemohu podpořit z osobních i z politických důvodů vládu, která se opírá o podporu KSČM. Nicméně bych chtěla říct pár slov k programovému prohlášení vlády, a to konkrétně ke kapitole sociální politika.
Jsem velmi znepokojena nic neříkajícími frázemi v programovém prohlášení, zejména právě ve zmiňované kapitole. Ve svém projevu dneska pan premiér Babiš řekl, že programové prohlášení vytyčuje cíle a řeší problémy. Já mám zkušenosti z praxe, že cíl by měl být specifický, měřitelný, akceptovatelný, realizovatelný a termínovaný. Spoustu věcí jsem v tom programovém prohlášení, co se týká cílů, prostě bohužel nenašla. Je tam například návrh o prosazování novely zákona o důchodovém pojištění, kde se říká, že se sestaví opět odborný pracovní tým pro důchodovou reformu. Když sáhnu do historie, tak víme, že důchodové komise fungují od roku 2004, což je 14 let, a víme, že důchodový systém se ve svém celku komplexně nezměnil. Jako příklad uvedu, že komise pro důchodovou reformu v minulém vládním období například připravila a schválila reformní a systémový návrh na snížení odvodů pro pracující rodiče, který následně Ministerstvo práce a sociálních věcí detailně rozpracovalo a vláda následně schválila. Nicméně byl to právě současný premiér Babiš a jeho hnutí ANO, kteří se postavili proti přijetí tohoto klíčového opatření, a díky jejich politické nevůli byl tento zásadní krok potvrzen Parlamentem a zůstal nerealizován. Náš důchodový systém tak nadále funguje na úkor pracujících rodin dětmi, které tak ze své vlastní kapsy financují a svou prací zajišťují výchovu budoucích plátců našeho průběžného systému.
Ještě bych zmínila, že asi před 14 dny klub KDU-ČSL představil pozměňovací návrhy, které se týkaly opravdu těch nejchudších a potřebných, a to je ovdovělých a matek, které vychovaly děti a mají nízké důchody. Bohužel bylo poukázáno na to, že je to návrh nekomplexní, že je dílčí a že bude připraven návrh, který bude řešit problémy v celé jejich šíři. Já bych měla velkou prosbu na vládu, která pokud bude schválena, aby se tím opravdu zabývala a aby to nebyly pouze návrhy, které zůstanou na papíře, protože programových prohlášení, akčních plánů a dalších papírů máme hromady, ale v praxi bohužel skutek utek.
Také mám ještě pár připomínek k citacím, které jsou v kapitole sociální politika v programovém prohlášení. Například že vytvoříme nabídku netradičních forem práce a flexibilních úvazků. Tady chybí vysvětlení, co to je pojem netradiční forma práce, a chybí zde také zmínka o podpoře rozmanitých příležitostí pro mezigenerační spolupráci děti, rodiče, prarodiče, podpora širší rodiny.
A ještě bych se krátce zmínila k sociálním službám a tady bych chtěla ještě klást důraz na financování neziskového sektoru. Na podzim se nám blíží opět schvalování rozpočtu a my víme z let minulých, jak každým rokem bojujeme o finance na sociální služby. Programové prohlášení zmiňuje to, že sociální služby by měly být kvalitní, včasné, místně i finančně dostupné, ale víme, jak to v praxi vypadá. A já to schvaluji, ať jsou sociální služby dostupné, ať jsou kvalitní a ať ti, kteří je poskytují, jsou finančně ohodnoceni. Bohužel se tady musím ptát, kde na to vezmeme peníze, a ta otázka tady již zazněla u některých mých předřečníků.
Také ještě zmíním zákon o sociálním i dostupném bydlení, který je stálým evergreenem, a také bych tady chtěla požádat, aby to bylo řešení opravdu konkrétní. A chtěla bych ještě říct, že mně tady schází zmínka o ubytovnách a o tisících lidí, kteří na ubytovnách jsou, a je třeba tento problém řešit.
Děkuji za pozornost.
