Tento přičinlivý chlapec vybudoval za několik let své činnosti impérium firem, ve kterých vystupoval jako vlastník on, či jeho rodinní příslušníci a jinak spřízněné osoby. A tento hoch se zabýval zejména získáváním veřejných zakázek. To, co dnes odkrývají média je zřejmě jen menší část celého problému.
Už v tuto chvíli je víceméně známo, že Horáček měl zásadní vliv na zakázky (ve spolupráci s vrcholným managementem) FN Na Bulovce a také v nemocnici Na Františku. Jedna nemocnice je řízená ministerstvem zdravotnictví a druhá městskou částí Praha 1. Tato poznámka je důležitá, neboť z dalšího textu vyplyne, že Horáček měl ohromný záběr také v jiných organizačních složkách státní a veřejné správy.
V Praze si vrabci cvrlikají na střeše, že Horáček „spolupracoval“ s příspěvkovými organizacemi, tzv. sociálkami hl. m. Prahy. Kromě toho pronikl také svým vlivem do příspěvkovek, sociálek ad. ve středních Čechách a údajně také ve středočeských nemocnicích. Horáčkovy firmy spolupracovaly takto i s krajskou nemocnicí v Liberci. Vlastně větší nebo menší zakázky měli také v mnoha dalších krajích.
T. Horáček zvládl technologii veřejných zakázek naprosto dokonale a využíval toho, že První chráněná dílna s. r. o., kterou vybudoval, se v posledních letech rozrostla do překvapivě velkých rozměrů a byla jakýmsi živým štemplem na veřejné zakázky. Ona totiž měla jednu obrovskou konkurenční výhodu. S ohledem na vysoký podíl zaměstnávaných osob s pracovním postižením se při porovnávaní veřejných zakázek První chráněná dílna s. r. o. velmi často, a možná vždy, dostávala při vyhodnocení zakázek v rámci tendrů na první misto, neboť se hodnota její zakázky automaticky snižovala pro potřeby posuzování o 15%.
Tato komparativní výhoda jistě musela, mírně řečeno, štvát konkurenční firmy, neboť Horáčkova firma takto mohla vyhrávat, na co si vzpomněla. Zakázky na dodávky přístrojů, materiálu pro nemocnice a sociálky atd., atd. A své konkurenty mohla "odměňovat" subdodávkami.
Poznal jsem Tomáše Horáčka jako agilního čelena sociální demokracie v Děčíně zhruba před deseti lety. Byl jedním z desítek členů, kteří se podíleli, velmi obětavě, na volebních kampaních ČSSD v době, kdy jsem byl volebním lídrem této strany v tomto kraji. Všiml jsem si také, že za pro mě nejasných okolností T. Horáček byl nucen odejít nebo byl dokonce vyloučen z ČSSD. Nyní ministerstvo zdravotnictví podle rozhodnutí ministra usiluje o to, aby získalo plný přehled o tom, jaké zakázky a ve kterých nemocnicích T. Horáček, respektive jeho firmy, po roce 2010, uskutečňovaly.
Bude to jistě zajímavé čtení. A ještě zajímavější bude vědět, kdo z politiků a z kterých stran, respektive vlivových organizací a lobbistů, kteří se pohybují kolem vysokých politiků, mu v posledních letech poskytoval politickou ochranu. Vždyť představa, že třicetiletý mladík vybuduje sám funkční korupční systém prakticky po celé republice a dokáže navázat důvěrné vztahy s managementem v desítkách nemocnic a příspěvkových organizací, je absurdní.
Otázka tedy zní, kdo to byl, kdo Horáčkovi pomáhal a zajišťoval mu politické krytí. Bez politického krytí by přece takový systém mohl s ohledem na protichůdné zájmy desítek jeho konkurentů fungovat jen po omezenou dobu a nikoliv léta. Nebudu překvapen, pokud zjistím, že onou pomocí Horáčkovi byli lidé ze stejné firmy, ze stejné vlivové agentury, kteří se před rokem přičinili ve spolupráci s mou budoucí bývalou ženou Petrou, že jsem dlouhé týdny nezmizel z předních stran bulvárů.
A protože se mě na to již několik novinářů zeptalo, znovu opakuji, s Tomášem Horáčkem v posledních letech, prakticky od svého odchodu z funkce předsedy ČSSD v červnu 2010, neudržuji žádné vztahy, neexistuje mezi námi žádné přátelství… a nebyl jsem to ani já, kdo mé budoucí bývalé ženě Petře domluvil spolupráci s firmou či firmami Tomáše Horáčka (naopak jsem jí ho rozmlouval). Možná, že je to stejná vlivová agentura, která stála za kampaní proti mně loni v bulváru....Vsadím na to krk.
