Největší částku, dvě miliardy korun, si rozdělí 51 tuzemských obcí a vodohospodářů na výstavbu a modernizaci úpraven vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů. Jde o prakticky poslední evropské peníze, které na tyto projekty z OPŽP v tomto programovém období půjdou.
"Na kvalitní pitnou vodu má právo každý občan. Tím spíše, že kvalitu i množství vod v Česku nyní výrazně ovlivňuje pokračující sucho. Schválené dotace tak vnímám jako nezbytnou pomoc pro obce a města, bez které by se do výstavby nových vodovodů nebo posílení vodních zdrojů nemohly vůbec pustit,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Práce na výstavbě nového vodovodu se rozeběhnou například ve středočeských obcích Pětihosty a Příčovy či v místních částech obce Chlístovice. Rozšíření stávajícího vodovodu plánují Hranice na Karlovarsku a do výstavby vodovodu se s dotací 25 milionů korun již brzy pustí i Hlušovice v Olomouckém kraji. Finanční podpora nemíří jen na zlepšení distribuce pitné vody, ale také na zvýšení její kvality.
Se svým projektem uspěla Úpravna vody Želivka, která zásobuje pitnou vodou drtivou část Prahy, oblasti Středočeského kraje a Vysočiny a je tak největší úpravnou vody v České republice. Z operačního programu získá 753 milionů korun na modernizaci stávající technologie, která bude doplněna o koncový stupeň čištění pomocí filtrů s aktivním granulovaným uhlím, což se významně projeví na zvýšení kvality pitné vody.
„Díky nové technologii filtrace přes granulované aktivní uhlí, která pomůže s odstraňováním nežádoucích látek v pitné vodě, bude možné zabezpečit dodávky kvalitní pitné vody pro více než 1 300 000 lidí v České republice. Tato akce tedy pozitivně ovlivní každého osmého občana naší republiky. Jsem moc rád, že se podařilo celou akci připravit až do fáze získání podpory během tří let,“ říká předseda představenstva Úpravny vody Želivka, a.s. Mark Rieder.
365 milionů na zadržení vody v krajině
Výstavba či revitalizace tůní, mokřadů, rybníků, vytváření poldrů - to jsou příklady projektů, které přispějí k přirozenému zadržování a návratu vody do krajiny. A na které dostanou desítky samospráv dotace ve výši 365 milionů korun. Nové tůně a mokřady, které patří mezi klíčová opatření v rámci boje MŽP se suchem vzniknou například v Milovicích, v obci Lipolec v Jižních Čechách nebo v Ratišovicích u Znojma. Do obnovy rybníků se pustí v Přibyslavicích v Jihomoravském kraji či v Dřevohosticích u Přerova.
Méně odpadu na skládkách
Snížit objem komunálního odpadu končícího na skládkách má 241 nových projektů, kterým rezort MŽP aktuálně přidělil dotace v souhrnné výši přes jednu miliardu korun.
„Největší objem prostředků, tedy více jak 200 milionů korun, putuje obcím a městům, aby mohly ušetřit náklady za povinnost zajišťovat třídění odpadů. Navíc vzhledem k tomu, že Češi jsou dlouhodobě přeborníky v třídění ve srovnání s Evropou a ročně vytřídí přes 45 kg, hlásí řada lokalit naprosto nedostačující kapacitu sběrných nádob. Dotace má přispět městům i k navýšení kapacity a počtu svozových míst, třídění odpadu bude tedy dostupnější ještě více domácnostem,“ informuje ministr Brabec.
Další početnou skupinu, která ukrojí z celkového dotačního rozpočtu na 300 milionů korun, tvoří projekty na stavbu a modernizaci sběrných dvorů. Peníze zamíří celkem do 67 lokalit. Nový sběrný dvůr brzy vyroste například v Krásné Lípě, Cerhenicích nebo Podbořanech. Stranou nezůstanou ale ani provozovatelé bioplynových stanic a zpracovatelé odpadu. Evropské peníze přispějí především na modernizaci a výstavbu provozů.
„Z desítek kvalitních projektů bych rád zmínil především stavbu bioplynové stanice Energetického centra Horní Suchá v Moravskoslezském kraji, který získá 242 milionů korun. Díky dotaci vznikne nová fermentační stanice, která bude sloužit k výrobě biomethanu a koncentrovaného hnojiva. Biomethan bude následně dodáván do CNG stanic a hnojivo využijí místní zemědělci,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Miliarda na čistší vzduch ve městech
Průmyslové podniky jsou vedle dopravy a lokálních topenišť dalším významným producentem škodlivých emisí do ovzduší. Vedle úspěšných kotlíkových dotací, proto rezort životního prostředí nabízí i dotace na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování. Zájem o ně je tradičně velký. Aktuálně si mezi sebe rozdělí deset projektů jednu miliardu korun. Zelenou dostaly takové projekty, které nejlépe splnily hlavní sledované indikátory, zejména snížení množství emisí jemných prachových částic, dalších více jak 150 projektů bylo zařazeno do tzv. zásobníku. „Jde opravdu o kvalitní projekty se zásadním přínosem pro ovzduší ve městech, a proto se budeme snažit najít další peníze, abychom jich mohli podpořit co nejvíce,“ uvádí ministr Richard Brabec.
Nové pasivní budovy, zateplené školy, úřady, sportovní centra
Renovace se v nejbližší době dočkají také budovy obecních úřadů, mateřských a základních škol, sportovní haly i kulturní střediska. Schválené projekty přinesou starostům úsporu prostředků z obecních rozpočtů i nižší spotřebu energie, a tedy i čistší životní prostředí.
„Ve většině případů půjde o kompletní či částečné zateplení fasád, výměnu střech, oken i dveří. Stále více si však vlastníci budov uvědomují výhody dalších technických opatření a doplňují rekonstrukce o systém nuceného větrání s rekuperací, solární panely, často vyměňují starý zdroj vytápění za jiné, ekologičtější a úspornější zařízení,“ uvádí ředitel Valdman a dodává, že z celkové dotace 112 milionů korun určené na energetické úspory půjde 90 milionů přímo na pasivní výstavbu. Novou školu v pasivním standardu budou mít ve středočeské Jesenici a v Holešově na jižní Moravě se pustí do výstavby nové hasičské zbrojnice.
