Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi jenom krátce okomentovat materiál, který už pan předsedající pojmenoval v úvodu.
V květnu letošního roku představila Evropská komise Návrh směrnice o omezení dopadů některých plastových výrobků na životní prostředí. Hlavním cílem této nově navrhované regulace má být snížení spotřeby jednorázových plastů a ochrana světových moří před znečištěním plastovými odpady, které se do mořského prostředí dostávají z různých zdrojů. Množství plastových odpadků v oceánech a mořích neustále stoupá, což snižuje biologickou rozmanitost oceánů a existuje zde i riziko negativního vlivu na lidské zdraví. A to v důsledku postupného rozpadu plastů na mikročástice, které jsou schopné na sebe vázat toxické látky a mohou vstupovat do potravních řetězců.
Možná jste slyšeli nebo četli někde ten bonmot, že v roce 2050 může být už v moři více plastů než ryb na objem. A jakkoli se to může zdát ztřeštěné řešení, tak by se to při neudržitelném dalším vývoji spotřeby plastů mohlo bohužel stát i pravdou. Návrh směrnice cílí na konkrétní výrobky z plastů nebo ty, které plastové materiály obsahují a které se na evropských plážích vyskytují nejčastěji.
Protože já jsem také slyšel, proč to řeší Evropa, když vlastně problém není zdaleka evropský, problém je z Afriky nebo z Asie. To je pravda, ale tady se samozřejmě bavíme také o plastech z evropských pláží, a to znamená, že jsou to plasty, které velmi pravděpodobně pocházejí z Evropy.
Vůči těmto výrobkům je pak navrhováno uplatnit určité regulatorní postupy, které mají snížit jejich výskyt coby odpadů v mořském prostředí. Celkem nově navrhovaná regulace zahrnuje 32 typů výrobků, mezi něž patří například plastové příbory, kelímky, vatové tyčinky, brčka, nápojové lahve, vlhčené ubrousky nebo rybolovná zařízení. Mezi opatřeními, které by měly členské státy přijmout, jsou – snižování spotřeby, například prostřednictvím stanovených cílů, nebo omezením zdarma nabízených výrobků; zákaz uvádění na trh, pokud existují adekvátní náhrady z jiných materiálů; zavádění nových systémů rozšířené odpovědnosti výrobce za účelem zajištění financování nákladů na sběr odpadů ze životního prostředí; informování spotřebitelů o způsobech řádného nakládání s odpady; stanovení nového cíle pro plastové nápojové lahve.
Evropská komise vyjádřila ambici dokončit vyjednávání prioritně, tedy ještě do května příštího roku.
Česká republika vnímá znečištění životního prostředí plastovými odpady jako významný problém a Návrh směrnice tedy považuje za snahu o zavedení některých opatření, která by mohla vést ke snížení tohoto znečištění. Dlouhodobě Česká republika také podporuje aktivity vedoucí ke snižování spotřeby jednorázových plastových výrobků či obecně dlouhodobě podporuje udržitelné nakládání s plastovými odpady. V současnosti Ministerstvo životního prostředí realizuje kampaň, kterou jste možná někteří z vás zaregistrovali, jmenuje se #dostbyloplastu, která se orientuje na snižování spotřeby těchto výrobků v sektoru rychlého občerstvení.
Tady bych chtěl říct, že tato kampaň je založena v této chvíli na dobrovolných dohodách, což já si myslím, že je dobrý začátek. Tedy vyzvat firmy ke společenské odpovědnosti ještě před regulací. To se nám třeba určitě osvědčilo i v případě plastových tašek, lidově řečeno igelitek, kdy některé řetězce, samozřejmě ještě před zavedením regulace, omezily jejich používání nebo vydávání zdarma a teprve potom přišla regulace. Ve vztahu ke zveřejněnému návrhu, tedy v tomto případě Návrhu Evropské komise, nicméně ministerstvo vyjadřuje určité obavy ohledně možnosti efektivní transpozice a také implementace velkého množství regulačních mechanismů, které se právě k plastům vztahují.
Jedná zejména o souvislost této regulace s nedávno schválenou směrnicí o obalech, pokud jde o cíl zpětného odběru plastových lahví na nápoje.
Dále rovněž požadavky na nové systémy rozšířené o odpovědnost výrobců, jejichž vznik Návrh směrnice odpovídá. Tyto záležitosti musejí být podrobně diskutovány, přesto ale samozřejmě Ministerstvo životního prostředí tuto iniciativu Evropské komise vnímá jako důležitou. A znovu zdůrazňuji, že ještě před její platností, protože tady se bavíme někdy zhruba o roku 2025, hrubým odhadem, protože to mělo být 6 let po vstupu této směrnice v platnost, tak máme ambici uvést celou řadu dalších opatření. A musím říct, že zrovna ta naše kampaň #dostbyloplastu začíná rezonovat, začínají se k ní přidávat další subjekty, naposledy třeba město Litoměřice.
Ale máme zájem i od celé řady velkých nejen podniků nebo provozovatelů rychlého občerstvení, ale také dopravců, takže věřím, že ta doba plastová, kdy já jsem to nazval, a omlouvám se, že použiji i v Senátu toto slovo, že lidstvo začalo blbnout na kvadrát z hlediska používání plastů, tak je jasné, že pokud bychom v tom pokračovali dál, tak už je to používání neudržitelné. A myslím, že je nejvyšší čas s tím něco dělat.
Děkuji vám za pozornost.
