Jedním z nejdůležitějších úkolů Evropské unie, podle jejích stupidních, neschopných, zaprodaných a nikým nevolených úředníků, je zajištění řádné imigrace uprchlíků z Afriky a Asie        do EU za účasti a spolupráce všech členských států.

Tímto svým postojem popírají celý historický vývoj Evropy a její obranu proti násilné islamizaci od roku 711, kdy arabsko-berberská armáda   pod vedením Tárika ibn Zijáda v osmidenní bitvě porazila vizigótské vojsko u Jérez de la Frontera, přes reconquistu, dobytí Toleda roku 1085, dobytí Granady 1492, přes expanzi Osmanské říše na Balkán       a do střední Evropy reprezentované takovými událostmi jako obsazení Dardanel 1354, Kosovo pole 1389, Nikopole 1396, dobytí Konstantinopole 1453, bitva u Moháče 1526, obléhání Vídně 1529          a 1683 až k bitvě u Zenty, která v roce 1697 konečně zastavila vojenský vpád islámu do Evropy.                                                                                 To, co se nepovedlo maurským a osmanským armádám, to se snaží dokonat politické špičky Evropské unie. Většina z nás si ještě pamatuje vliv RVHP na naše hospodářství. Ale nyní musím konstatovat, že RVHP byla – v porovnáním s molochem EU – zcela nedokonalá, nezakazovala ohnuté okurky a rovné banány, nezakázala nám žárovky, nepřikazovala počty ovcí krav a prasat ani plochy vinic. A již vůbec nám nemluvila      do vaření a nezakazovala konzumaci guláše po třech hodinách             od uvaření a také nám nepřikazovala jak se která potravina smí nebo nesmí jmenovat.To vše dělá EU a nyní by nám dokonce chtěla přikazovat koho budeme u nás živit.                                                                         Nemáme snad dost svých příživníků?

Pokud nebudeme znát svoji historii a nebudeme se řídit nutností     bránit svoji budoucnost tak, jako to činili naši předkové, staneme se i my pouhou historií.