předpokládám, že stejně jako já i vy jste byli v posledních 14 dnech bombardováni žádostmi o schůzky, dostávali jste maily od našich důchodců. Tady chci zdůraznit, že to, co dneska projednáváme, není politický souboj, anebo aspoň by to neměl být politický souboj mezi pravicí a levicí, mezi vládou a opozicí, ale měla by to být debata nad faktickou věcí, a to je problém, který pociťují naši senioři.

Bohužel v tom týdnu předcházejícím této schůzi jsem vyslechl osudy lidí, kteří šli do starobního důchodu ještě před rokem 1989, v letech 1990 a dalších, slyšel jsem osobní zkušenosti lidí, kteří šli na invalidní důchod, kteří šli i na jiné typy důchodů, než jsou starobní důchody, a musím říct, že ač tou problematikou se nezabývám, bylo mi těch lidí osobně velice líto. Proto jsem se rozhodl, že jakoukoliv šanci, která povede ke zlepšení finanční situace našich seniorů, budu vždy podporovat. A tady si dovolím říct, a omlouvám se paní ministryni financí, i bez ohledu na stav státní kasy, protože tu jde o ty lidi. A přežít s důchody, které pobírají tzv. starodůchodci, je opravdu v dnešní době velice, velice těžké. Nepřeji žádnému z vás poslouchat ty argumenty a to, jak vám ti lidé se slzami v očích vykládají, že prostě nemají na základní potraviny, protože si musí kupovat léky a chtějí nějak fungovat.

Zazněly tady argumenty, které hovoří o tom, že když přijmeme tento návrh, tak způsobíme kolaps. Kdyby to řekl někdo z kolegů, tak bych to pochopil. V rámci rétorické debaty u tohoto mikrofonu může zaznívat i kategorický výraz kolaps, ale řekne-li mi to ministryně, která je z titulu své funkce zodpovědná za sociální záležitosti, a řekne mi, že hrozí kolaps důchodového systému, když přijmeme návrh senátorů, tak toto je dle mého názoru buď vyslání poplašné zprávy mezi občany, že tady se senátoři rozhodli zablokovat výplatu důchodů a zkolabovat systém sociálních dávek, to považuji za docela problematické a byl.

A ta jedna část, o které se teď bavíme, je pouze ta dílčí část 85 let, nebo jiný systém navýšení důchodů. Ale v žádném případě, zdůrazňuji v žádném případě, nenastane kolaps vyplácení starobních důchodů a důchodového systému České republiky.

Ano, může nastat u této skupiny buď 25 let nebo 85 let a více určitá prodleva s výplatou, než přejdou systémy, může být ta tisícikoruna vyplácena třeba se zpožděním po čtvrt roce zpětně, než se ten systém rozjede. To všechno jsem schopen akceptovat a chápat, ale určitě ne hovořit o kolapsu, že od 1. ledna naši senioři nedostanou své důchody.

Hovoří se tady o kvalitě legislativní práce. Ano, senátní návrh postrádá některé věci, které by obsahovat měl. A když tady zazněla otázka, jak funguje vládní legislativa vůči kolegům senátorům, ale i vůči nám poslancům. Kolik z vás, kolegové, připravovalo pozměňovací návrh a jak dalece jste se setkali s ochotou úředníků ministerstev, aby vám s návrhem pomohli, aby byl legislativně v pořádku, aby odpovídal nějakému kontextu? A snažili se vás vést, i když věděli, že ten návrh je, řekněme, pro ně neprůchodný, nechtěný, nebo že budou dělat vše pro to, aby neprošel?

Já se s tím bohužel setkávám. A předpokládám, že i vy. S tím nezájmem pomoci, aby i návrh, který je nechtěný, byl legislativně v pořádku. Možná je to osud i tady tohoto senátního návrhu. Nevím, možná nám kolega senátor, popřípadě navrhovatel, řeknou, jak dalece s nimi úředníci legislativy ministerstva spolupracovali, aby ten návrh dopilovali a byl takový, aby odpovídal stávajícím podmínkám zákona a nečinil legislativní problémy.

Týká se to slov definice, definice toho systému. Já naopak, jak jsem si ten návrh vrácený ze Senátu přečetl, tak mě tam zaujalo právě to, že se hovoří o důchodech. Všichni tady debatíme a automaticky bereme důchody jako ty starobní důchody. Ale právě proto, že tam je jenom slovo důchod, tak se to netýká jenom starobních důchodů. Ale jsou tam předčasné důchody, invalidní důchody a další typy důchodů.

A to já oceňuji zase na rozdíl od předkladatelů původního návrhu, že se zaměřuje na podstatně širší okruh pobíraných dávek, které lze označit jako důchod. A že tedy není napsáno jenom starobní důchod od 25, nebo starobní důchod od 85 let.

Hovoří se tady o spravedlnosti. Bohužel každý systém je v určitém směru nespravedlivý. A jde pouze o to, aby ta skupina, která by se mohla cítit nespravedlivě, byla co nejmenší. Nejsme schopni vymyslet systém, který by byl spravedlivý ke všem. Protože i v tom systému 85 let se budou ti, kteří mají 84,5 roku zcela jasně cítit ukřivděni, proč zrovna oni ne, proč až od 85, proč ne od 84. Čili bude tu vždycky nějaká skupina, kterou je možno označit jako nespravedlivě postiženou.

Proto si myslím, že i ta odpověď, proč ministerstvo zvolilo 85 a ne 80, nebo naopak třeba 90 let, čím byla ovlivněna. Předpokládám, že financemi a finančním přepočtem možností státní kasy. Ale je třeba to teda říci. Že to není, že to je spravedlivý systém, on je daný pouze dle možností. A z tohoto pohledu je argument, že původní návrh předkládaný jako vládní návrh, je spravedlivější, než ten návrh, který předkládají senátoři, nepovažuji za správný argument. Minimálně ne neférový. Protože oba dva návrhy jsou, alespoň v té míře snah, řekněme, spravedlivější, než stávající systém.

Zaslechl jsem tady argumenty, proč to nejde. Většinou technického rázu tak, jak bych se to já jako úředník snažil také zdůvodnit, proč něco nemohu udělat, proč mi to činí problémy. Přiznám se, že v relevantní diskuzi bych očekával argumenty, jak to udělat a jak náročné by bylo to udělat. Jinými slovy bych očekával relevantní argument, abychom zadali změny parametrů důchodového systému ve výpočetních systémech.

Znamenalo by to tolik a tolik hodinočlověků práce, znamenalo by to tolik a tolik nákladů a trvalo by to tak a tak dlouho. Ověřili jsme si to u dodavatele našich systémů. Jste, milí poslanci, schopni a ochotni s tímto rizikem do toho jít? Znamenalo by to třeba zpětné vyplácení této dávky ne od ledna, jak je navrhováno, ale prostě by se to muselo posunout.

Bude třeba jiná úprava vyhlášky, v legislativě toto posunout, abychom to zvládli. Toto tady vůbec nezaznělo. Říká se, že to prostě nejde, jelikož stávající systém nemá kolonku, ve které by to bylo evidováno. Ale argument tady zazněl. Oni to budou muset dělat chudáci ručně. Každý si to představte. Budou muset do archivu. Tam někde hromady papírů a budou to muset ručně vypisovat. Vždyť je to nonsens. Tento argument nepovažuji za absolutně relevantní.

To prostě je pouze argument, který má vyvolat obavy, že úředníci budou muset dělat na naše přání něco složitého, nemožného navíc. Z tohoto titulu si myslím, že ten návrh, ač můžu mít výhrady jak legislativní v podobě toho návrhu, tak třeba k té faktické věci definování, je částečně výhodný pro - za ten výraz se omlouvám - ty starodůchodce a novodůchodce - nevím, jak jednodušeji to vysvětlit. Pro ty starodůchodce, kterým pomáhá.

A když se tady hovořilo o tom, že budou znevýhodněni ti, kteří déle pracují, nebo déle pracovali a nešli do toho důchodu, tak chci upozornit, že tento stav je hlavně stavem posledních pěti, možná deseti let, kdy lidé, kteří by měli jít do starobního důchodu, pokračují ve své práci, protože je to pro ně výhodnější.

Ale tady se bavíme o lidech, kteří do toho důchodu šli před osmdesátým devátým rokem, nebo těsně po těm, kdy byla politika státu nastavena naopak úplně opačně. Říkal lidem, jděte do předčasných důchodů, umožňoval nastoupit do předčasných důchodů. Mnozí byli velice rádi, že mohou jít do důchodu.

Čili používejme relevantní argumenty vysvětlení toho, proč se nám nějaký návrh nelíbí. Jak už tady zaznělo, KSČM jasně definuje, jak bude postupovat v hlasování k tomuto zákonu. Ale, jak jsem již uvedl při projednávání toho původního vládního návrhu, prostě limit 85 let považuji za limit stanovený od zeleného stolu. A jakákoliv snaha pomoci starodůchodcům, srovnat ty nůžky, které tady jsou, považuji za snahu jdoucí dobrým směrem a proto ji budu podporovat i aktivně v hlasování v rámci senátního návrhu.

Děkuji vám za pozornost.