Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další 4 století.
„Svým umístěním, šířkou i společenským vnímáním je Hradební korzo předurčeno k tomu být z celoměstského pohledu hlavní tepnou veřejného života hlavního města. Budeme zde prosazovat zásadní preferenci pěší a cyklistické dopravy a chceme zde prověřit i návrat tramvají, které tu kdysi jezdily,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.
Koncepce navrhne regulaci vizuálního smogu, tj. podobu označení provozoven nebo venkovní reklamy. Bude obsahovat i optimalizaci dopravního řešení s důrazem na MHD, cyklisty a chodce. Dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně.
„Pro úspěch celého projektu je mimořádně důležitá dopravní obslužnost nově vznikajícího korza. Autoři studie přitom musejí myslet nejen na návštěvníky, ale v neposlední řadě rovněž na potřeby a zájmy rezidentů a zásobování všech provozoven," uvedl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek.
„Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které dnes vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už dnes plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ dodal Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Historie Hradebního korza
Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení.
Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let.
Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů.
Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě, lemovaná kaštany, naopak korzem Německým. Obě stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaji, která zde setrvala až do roku 1885.
