„Chci všechny ujistit, že pro zvládnutí kalamitní situace děláme maximum. Největší problém je v nedostatku pracovníků a strojů, proto jsme již dříve umožnili přijetí až dvou tisíc lidí z Ukrajiny na práce v lesích. Jednáme rovněž o možnosti využití desítek harvestorových uzlů z Litvy, abychom posílili kapacitu pro těžbu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
MZe průběžně vyhodnocuje kalamitní situaci v celé republice, využívá k tomu data Lesní ochranné služby, Lesů ČR či tzv. rekognoskační lety. Z údajů vyplývá, že Kraj Vysočina je oblastí, ve které došlo meziročně k největšímu nárůstu kůrovcových těžeb.
„Je bohužel zřejmé, že na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů,“ uvedl ministr Toman.
MZe přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu Ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.
MZe podporuje v existujících dotačních titulech také nákup odkorňovacích strojů, které jsou pro likvidaci kůrovce důležité. Další možností je chemická asanace dřeva. MZe proto požádalo o udělení výjimky na použití některých insekticidů i pro neprofesionální uživatele. V případě jejího udělení budou moci vlastníci lesů sami chemicky asanovat kůrovcem napadené dřevo.
Podporu poskytuje MZe i na obnovování lesního porostu, za každý hektar obnoveného lesa získají vlastníci 40 tisíc korun, dalších 20 tisíc pak na zajištění výsadby. MZe nyní dokončuje přípravu nařízení vlády, které by celkovou částku na hektar zvýšilo až na 85 tisíc korun.
