Za posledních 8 let se počet podnikatelů ve věku do 40 let snížil o 65,3 tisíce, statistiky nadále celkového růstu podnikatelů zachraňují starší ročníky, kdy podle statistických výsledků (časopis ČSÚ Statistika a my, 7-8/2018), vzrostl mezi roky 2010 a 2017 počet podnikatelů starších 60 let o 41,2 tisíce. Velký nárůst počtu podnikatelů byl i ve skupině pracujících ve věku 40–44 let, což souvisí s úrovní porodnosti v 70. letech.
Naproti tomu česká ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají v roce 2018 celkem 453.400 lidí, což je proti loňskému roku nárůst o zhruba 8000 osob a za poslední čtyři roky tehdejší vlády Bohuslava Sobotky o více než 40.000 lidí. Na platy by přitom z letošního rozpočtu bez peněz z EU mělo jít včetně příslušenství zhruba 251,4 miliardy korun, tedy 18 procent všech výdajů státního rozpočtu.
Podle odborníků je stárnutí podnikatelské populace problém. Stát by měl podle nich vytvořit jednoduché podmínky pro podnikání, bez bariér a zbytečné byrokracie. Místo toho ovšem rostoucí armáda úředníků dobývá svou mimořádnou rentu mj. vytvářením dalších byrokratických norem, regulací, kontrol a sankcí. Typická je tvrdá sankční role státu v prudce narostlé praxi tzv. zajišťovacích příkazů. Dle posledních statistik již bezmála polovina následných soudních rozhodnutí ale dává za pravdu poškozeným podnikatelům, stát, tedy daňoví poplatníky musí pak za odškodnění zaplatit miliardy.
Jak ukazují data ČSÚ, průměrný věk všech pracujících se od roku 2010 zvýšil o 1,4 roku a v roce 2017 dosáhl 43,2 roku. Naproti tomu se průměrný věk podnikatelů se zaměstnanci zvýšil ve stejném období o 2,3 roku až na 48,2 roku a průměrný věk osob pracujících na vlastní účet o 2 roky na 45,7 roku.
Důvodů, proč počet podnikatelů do 40 let klesá, je řada. Mladí lidé nemají nouzi o pracovní nabídky v soukromém i veřejném sektoru, mzdy i platy rostou a firmy se předhání v nabídce benefitů. Stabilní pracovní úvazek tak dnes v Česku dostává přednost před nejistotou spojenou se svobodou podnikání charakterizovanou často dřinou, odříkáním, finančními a dalšími riziky a nekonečnou pracovní dobou.
Podnikatelské nadšení 90. let tak s v důsledku stárnutí někdejších nadšenců tak nemá bohužel následovníky v mladých lidech, kdy také v rámci Evropské unie a globalizace vzrostla celosvětová tržní konkurence. Výjimkou jsou v Česku obory na základě technologie internetu, jako jsou e-shopy a související služby, kde jsou mladí čeští podnikatelé úspěšní.
Nárůst průměrného věku podnikatelů a nižší zájem o podnikání u lidí do 40 let může mít podle odborníků negativní dopad na tuzemskou ekonomiku. Podnikatelé totiž vytvářejí skutečnou přidanou hodnotu a kvalifikovaná pracovní místa. Česko bez dostatku podnikatelů po všech regionech země nemůže být celkově úspěšnou a prosperující zemí, odkud nadto velké zahraniční korporace a banky v podobě dividend vyvádějí stamiliardy korun ročně. Kdo však uživí stovky tisíc úředníků českého státu, když u nás nebude dostatek úspěšných podnikatelů?
Levicové vlády v posledních letech ale svým postupem, rostoucí administrativní a byrokratickou zátěží typu EET neustále ztěžují podnikání a demotivují stávající i potenciální podnikatele. Stále vyšší snaze o přerozdělování vyhovuje rostoucí počet zaměstnanců, kdy ve srovnání zemí OECD na základě dat z roku 2016 má Česká republika druhé nejvyšší odvody ze strany zaměstnavatele na sociální a zdravotní zabezpečení, a to 34 procent. Vyšší odvody, 36,6 procenta, má jen Francie. Vzniká tak v Česku třaskavý koktejl, kdy stát zaměstnává stále více vlastně sám sebe a tento celkový ekonomicky nesmyslný model pomáhají zakrývat stovky miliard korun dotací z EU, které v českých podmínkách navíc pokřivují ekonomická pravidla a pomáhají velkým společnostem na úkor malých a středně velkých podnikatelů.
Jak vybřednout z této situace je poměrně známým receptem: stát musí vytvořit jednoduché podmínky pro podnikání, bez bariér a zbytečné byrokracie, kontrol a sankcí. Naopak je třeba motivovat i ty nejmenší a začínající podnikatele, případně rodinné firmy. Podnikatelé žádají skoncovat s praxí EET, zrušit nepřehledné formuláře a odvody, například formou zavedení paušální daně, Tu by mohli každoročně spočítat sami úředníci finanční správy, jak je tomu ve vyspělých zemích světa.
Milan Smutný