Kudy cesta nevede, je dobré vědět v soukromém i ve veřejném životě. A každý objevitel "slepé uličky" by měl být proto ceněn stejně jako Jára Cimrman. Evropská unie nyní prozkoumává spoustu důležitých oblastí veřejného života a usilovně hledá kudy cesta nevede. Pojďme se podívat na dvě oblasti, kde se úspěch z nalezení skutečně funkční "slepé uličky" zdá být již téměř jistý. Jedná se o boj s globálním oteplováním a daň z finančních transakcí.
Boj s globálním oteplováním je založen na tezi, že je nutné omezit emise skleníkových plynů do atmosféry a omezit tak oteplování planety. Pokud to má fungovat, tak musí omezit emise všichni. Zatím to ale udělala pouze EU a stala se tak "majákem", který vede boj s klimatickými změnami a ukazuje "příklad ostatním". Ostatní však stále nic nedělají a žádná omezení si nekladou. To, co EU draze omezí, jiní dodají ve svých vlastních nových emisích. Celkový objem světových emisí se tedy nesnižuje a kýženého efektu dosaženo nebude. EU ale přesto trvá na tom, že všechny drahé regulace, které si pro boj s emisemi u sebe doma zavedla, bude i nadále podporovat. Občané a firmy tak budou platit zcela zbytečně více za energie i za zboží a služby se zdůvodněním, že se tím bojuje s klimatickou změnou, aniž by to ovšem mělo jakýkoliv pozitivní efekt.
Druhým krásným příkladem úspěšného hledání "slepé uličky" je včera slavnostně vyhlášená daň z finančních transakcí. Evropská unie hodlá zavést daň z jakékoliv transakce, která je prováděna ve finančním sektoru. Pokud si jdete vybrat peníze z bankomatu nebo platíte kartou, bude Vám stržena daň ve prospěch EU. Zatím to není schváleno, ale myšlenka je to "pozitivní" a jak řekl předseda Barroso, "EU bude světovým průkopníkem" této daně. Ostatní se prý brzy přidají.
Mám obavu, že se nepřidají stejně jako u omezování emisí. Daň tak bude zavedena pouze v EU nebo spíše pouze v rámci eurozóny. Co zavedení takové daně přinese? Tam, kde bude zavedena, se zdraží finanční produkty a finanční sektor se začne přesouvat tam, kde tato daň nebude. Banky v Evropě jsou nyní slabé a potřebují rekapitalizaci. Místo toho z nich eurokomisaři chtějí vytáhnout ročně 55 mld. euro, což jistě řadu z nich v současné situaci položí. Ve výsledku na tom vydělají ti, kteří tuto daň nezavedou, protože právě k nim se dnešní evropské finanční instituce přesunou.
Boj s emisemi i daň z finančních transakcí jsou krásnými příklady toho, jak EU poctivě kráčí ve stopách českého génia Járy Cimrmana. Již nyní je zřejmé, že u obou těchto příkladů se "slepou uličku" kudy "cesta nevede" podaří najít.
