já jsem skutečně, jak říkal pan senátor Vystrčil, trpělivě naslouchala, protože se domnívám, že není ani zdvořilé ani účelné, abych vstupovala do těch jednotlivých příspěvků. Já jsem to všechno nabrala, jak říkal pan senátor Horník, do své hlavy. Ale myslím si, že v podstatě tady nezaznělo nic, v čem bychom byli zásadně v rozporu. Já děkuji panu senátorovi Horníkovi za to, že začal svůj první příspěvek dnešního tohoto bodu slovy, že upoutává pozornost na jeden z nejdůležitějších tisků, které se v Senátu projednávají. Ano, je to tak. Je to skutečně budoucnost. Jedná se o velké peníze. Děkuji i panu senátorovi Vystrčilovi za další jeho jeden z příspěvků, nevím, myslím, že to byl ten první, kdy řekl, že vítá i pragmatický přístup vlády. A skutečně vláda má k tomuto materiálu velmi pragmatický přístup. To znamená, velmi kritický. Uvědomuje si slabiny návrhu, se kterým přišla Evropská komise. Pokud sledujete vystoupení, vím, že vy je sledujete, tak premiér už vystoupil kriticky na několika úrovních, co se týká víceletého finančního rámce.
Administrativní náročnost. Já se budu vyjadřovat podrobněji, já jenom teď, co mi teď hned jde hlavou, co považuji za strašně zásadní. Pokud podpoříte stanovisko vlády, tak v podstatě podporujete krok správným směrem. Administraci. Právě vláda ČR chce odstranění administrace, náročnější, se kterou přichází Evropská komise ve svém návrhu. Chce větší flexibilitu. Chce větší pravomoci na národní úrovni. Já jsem se skutečně domluvila s panem senátorem Horníkem, já tam nepošlu žádnou kontrolu, ona vás možná překvapí informace, že auditní orgán, a to není žádná výmluva, já skutečně mluvím tak, jak ty věci stojí, můžete si to z kompetenčního zákona ověřit, já nemám pravomoci vůči auditnímu orgánu. On je zařazen do resortu ministerstva financí, já nerozhoduji, kam půjde, co bude kontrolovat, nehodnotím jeho výstupy, dokonce je ani neznám, pokud nejsou v nějaké zobecněné rovině zveřejňovány. To jenom na okraj, že neřídím auditní orgán, a je to tak správně. Politici nemají vstupovat do řízení těchto kontrolních orgánů. Takže se nejsem schopna ani k těm konkrétním příběhů, které tu z praxe zazněly, vyjádřit. Já pošlu svého kolegu, kterého mám specialistu na ministerstvu financí, na oblast dotací, dělal v té problematice, zná ji z praxe, dokonce zná i váš region, takže já ho tam pošlu, my se spolu domluvíme, určitě to nebude jeden den, za jeden den by nic nezjistil, prostě nechám si zmapovat ty problémy, které vás trápí, to udělám, protože mě to skutečně zajímá. Bude to nezávislý člověk, který nemá nic společného s kontrolním ani auditním orgánem, to bych ani udělat nemohla, tu kompetenci nemám.
Já bych vás chtěla ještě upozornit, ono to tady zaznělo i od paní předsedající i od pana předsedy Senátu. Dnes odpoledne tu máte dva samostatné balíčky. První se týká společné zemědělské politiky, přijde pan ministr Toman, vyslechněte si hlas zemědělců. Já jsem mluvila s Agrární komorou, s celou řadou zástupců zemědělců, neumím si představit, že bychom jejich zájmy prostě neprosazovali, že by kdokoli z vás se postavil před ty zemědělce a řekl: Nebudeme prosazovat vaše zájmy. Já se ještě vyjádřím rámcově a obecně, v čem ministerstvo financí má samozřejmě tu obecnou gesci za ty finanční rámce, vyjednává na určité úrovni, ale přijde současně ještě, máte tady další balíček, a to je ke kohezní politice. S tím přijde paní ministryně pro místní rozvoj. Ona vám řekne, co všechno dělá. Já vám to řeknu rámcově. Jak se snaží nastavovat nové programy, jak se snaží proti silné administrativní náročnosti, jak se snaží využít svých zkušeností a diskusí s těmi jednotlivými programy, zachovat to, co je dobré, co funguje, a naopak potlačit to, co se neosvědčilo, co nepotřebujeme. Třeba i ubrat početně těch programů. Toto ona vám všechno řekne dopodrobna. A to je náš cíl. My chceme, aby ty velké peníze, které přijdou z Evropské unie, a my pořád ještě i v příštím programovacím období, prosím vás, budeme čistí příjemci, my pořád budeme víc brát než dávat, byť budeme dávat už o něco víc, už jenom v důsledku brexitu, a hlavně v důsledku toho, že bohatneme, že naše ekonomická situace je prostě vynikající, naše republika je v kondici, ale teď nechci zabíhat do těchto podrobností, beru to, že jste také korektně toto nedebatovali, tak jenom vám říkám, že to jsou základní kritéria, která mají na to vliv. Proč se to vlastně rozpadlo do těchto několika částí, si dovolím vysvětlit. Balíček VFR byl předložen Evropskou komisí 2. května tohoto roku, představuje tedy základní rozpočtový finanční rámec, pro nastavení budoucího období 2021 – 2027. Sektorová legislativa, to znamená kohezní politika, společná zemědělská politika, program Horizont a tak dále, byla předkládána postupně komisí od konce května do polovina června tohoto roku. Čili rámcová pozice ČR k balíčku VFR byla schválena vládou dne 19. června 2018. Schválení rámcových pozic ke kohezní a ke společné zemědělské politice je očekáváno na konci srpna/začátku září. Z těchto důvodů se snažím vysvětlit, proč je balíček VFR předkládán výboru samostatně, jako první na výboru.
Základní finanční parametry nového programového období, to znamená objem rozpočtu, prostředky na jednotlivé kapitoly, základní finanční podmínky pro implementaci politik, jsou schvalovány tedy v rámci závěru Evropské rady, kde podmínkou je jednomyslnost, které jsou pak překlopeny do legislativy například nařízení VFR, část do legislativy o kohezní politice, zemědělské politice. A sektorová legislativa k jednotlivým programům je projednávána v rámci sektorových pracovních skupin a sektorových rad a schvalována kvalifikovanou většinou členských států v rámci spolurozhodovací procedury. Takže tolik jenom na vysvětlenou, proč se nám to rozpadlo do těchto několika balíčků.
Já už jsem tady zdůraznila, dovolím si to ještě jednou shrnout a zopakovat, že hlavními prioritami ČR pro vyjednávání VFR 21+ jsou zajištění odpovídajících prostředků pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku. Je to výsledek zkušeností, debat, nutnosti se k tomu takto postavit. A prosazení efektivních podmínek pro jejich implementaci. To je ještě zásadní a důležité.
Ty hlavní priority jsem samozřejmě... Jsou ve schválené rámcové pozici vlády, my jsme v současnosti na začátku samotného vyjednávání VFR. Vláda prosazuje všechny tyto priority a snaží se spolupracovat se státy, které sdílí priority ČR. Rakouské předsednictví začne v září připravovat dohodu VFR. Závěry Evropské rady. A na základě předloženého scénáře vláda případně rozhodne, zda bude ochotna v některých oblastech ustoupit. Ale my debatujeme na úrovni V4. Ať už ministři financí, ať už premiéři, prostě tam, kde máme určitou jednotu. Samozřejmě, těch zemí, já jsem jednala s některými severskými státy, které mají obdobné priority, protože to tam všechno bude důležité, protože samozřejmě jiné zájmy mají velké země, jako je třeba Francie, a jiné zájmy má například naše republika a další celá řada prostě menších nebo jiných zemí. Nechci je srovnávat podle velikosti.
Z hlediska budoucí národní obálky bude ČR usilovat o zamezení radikálnímu propadu budoucí kohezní alokace. Evropská komise navrhuje snížení kohezní alokace pro ČR o cca 13 %. To je na 20,1 mld. eur v běžných cenách. Efektivními podmínkami ČR primárně rozumí finanční rámec pro implementaci fondu kohezní politiky, míry spolufinancování a předfinancování, pravidlo zrušení závazků a způsobilost DPH, přičemž tyto podmínky by neměly přinést zásadnější dopad na veřejné rozpočty a na rychlost čerpání prostředků z rozpočtu EU.
Zadruhé větší pravomoc ČR ovlivňovat jak zaměření prostředků na národní priority, to znamená flexibilita, v případě minimálních podílů fondů, a tematické koncentrace. Tak i jejich alokování do jednotlivých regionů. Možnost přesunu prostředků mezi kategoriemi regionů. To všechno my považujeme za důležité, abychom si mohli do toho na národní úrovni mluvit. Mluvili jste tady o spoustě regionů, které jsou postižené, tak mít tu možnost prostě ty peníze přesunout, prostě mít větší flexibilitu, mít právo si ty peníze dávat tam, kde to skutečně v rámci republiky potřebujeme.
V souvislosti s alokací pro společnou zemědělskou politiku bude ČR usilovat o zajištění adekvátní výše finančních prostředků a primárně o zabránění významnému a disproporčnímu propadu alokace na rozvoj venkova pro ČR. ČR se tak v rámci vyjednávání o VFR bude dále soustředit na podmínky pro čerpání a financování společné zemědělské politiky, zejména na snížení možných negativních dopadů, zastropování přímých plateb na české zemědělství a na financování externí konvergence přímých plateb. Chtěla bych poznamenat, mluvil tady pan předseda Štěch, myslím, že o tom mluvila i paní senátorka Seitlová, takže já to upřesním. Pokud bychom přišli o peníze zastropováním přímých plateb, tak by nám zůstaly, to máte pravdu, to vám řekli správně. Ale to je a). To b) zůstává, že by se musely rozdělit podle kritérií, které nastaví EU. To znamená, může se stát, já to nemohu zaručit, že přijdeme o velkou část peněz na rozvoj venkova. To znamená, my musíme už teď bojovat o to, jakým způsobem ty peníze... To znamená, že bychom dostali to, co chceme na rozvoj venkova, nebo že bychom dosáhli toho, že se to přesune na rozvoj venkova, není vůbec jisté. Takže to jsou všechno debaty, které musíme v tuto chvíli vést.
Pro současné programové období je schváleno, že na spolufinancování projektů v méně rozvinutých regionech musí národní podíl činit minimálně 15 %. 85 % hradí EU. V rozvinutějších regionech je míra spolufinancování 50 % na národní úrovni a 50 % je hrazeno z EU. Týká se to například hlavního města Prahy.
Na národní úrovni vláda ČR schválila pravidla spolufinancování, na základě kterých je stanoveno, jakou část národního podílu hradí státní rozpočet. Například 10 % u veřejných vysokých škol, jakou část platí příjemce, 5 % hradí třeba veřejné vysoké školy.
Pro budoucí období Evropská komise navrhuje výrazné navýšení národního podílu spolufinancování na 30 % u méně rozvinutých regionů, 45 % u přechodových a 60 % u rozvinutějších regionů. ČR s tím zásadně nesouhlasí. A prosazuje snížení míry národního spolufinancování. Navíc prosazujeme, aby byla stanovena jednotná míra na úrovni členského státu. Dále předpokládáme, že budou i pro budoucí programové období schválena pravidla spolufinancování, na základě kterých se bude dělit břemeno národní spoluúčasti mezi státní rozpočet a příjemce.
Ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj na jaře roku 2017 diskutovalo s Českým statistickým úřadem možnost změny struktury tzv. NUTS II. Avšak s ohledem, že dle informací od ČSÚ by změna vešla v platnost až od roku 21, když bude způsobilost regionů pro budoucí programové období schválena a výsledek možné úpravy by byl velmi nejistý, tak obě ministerstva od této iniciativy v tuto chvíli ustoupila.
I v budoucím programovém období budou mít všechny regiony, méně rozvinuté, přechodové a rozvinutější, přístup ke kohezním fondům EU. ČR podporuje návrh Evropské komise, aby členské státy měly větší flexibilitu pro přesun prostředků. O tom jsem hovořila před chvílí.
Samozřejmě, mám tady ještě celou řadu podnětů. My se stavíme poměrně, řekla bych, konstruktivně nebo pragmaticky, to je možná lepší výraz, k navýšení prostředků způsobených tím, že odejde Velká Británie. Věříme, že dojde k dohodě, že vlastně nedojde k tzv. hard brexitu, jak se říká pracovně, ale prostě dojde k určitým podmínkám, které budou dojednány. Ale samozřejmě to všechno chceme, aby bylo vyváženo a vykoupeno těmito pro nás zásadními otázkami a prioritami, které vláda ČR prosazuje.
Já bych si dovolila ještě pár takových drobných poznámek k věcem, které tady zazněly. Já postupně jsem si dělala poznámky, rychle, jak jste tady v rychlém sledu o tom hovořili. Snížení administrativní zátěže, se kterou naopak přichází ve svém návrhu Evropská komise, my chceme snížit, protože my vnímáme ty podněty jako vláda, které zaznívají z regionů, že je to obtížné, slyšíme názory, že se mnohdy bojí žadatelé o tyto peníze prostě nějakým způsobem žádat. Takže na tom primárně a principiálně pracuje ministerstvo pro místní rozvoj, které připravuje jednak strukturu programu, jak jsem řekla, chce využít věci, které fungovaly, neničit, co bylo dobré, proč... Ať to funguje dál. Ale prostě případně je početně omezit, například zrušit program, který nemá efektivitu, nebývá využíván, není tam ta potřeba.
Samozřejmě, kritérium dle HDP, neboli tady HND, je v pořádku, z toho vlastně vyplývá celý víceletý finanční rámec. Já už vás nechci unavovat pozicí vlády.
Evropská komise navrhuje navýšení podílu rozpočtu EU na 1,11 % HND ze současných 1,03 % HND, který má umožnit kompenzaci především příspěvků do rozpočtu EU, zachovat adekvátní prostředky atd. My o tom chceme mluvit, my chceme o tom debatovat a chceme prostě vědět, co za to ČR, když to řeknu lidově řečeno, dostane.
Vláda chce dvě kategorie regionů místo tří kategorií regionů, aby vláda mohla flexibilněji rozhodnout o zaměření prostředků, protože pokud budou tři kategorie, tak samozřejmě budeme více svázáni pravidly EU a flexibilita bude mnohem menší. MMR samozřejmě udělalo vyhodnocení minulého období. Má ho připraveno, jsou v nějakém mírnějším zpoždění a samozřejmě tam sledují určité indikátory, ze kterých hodnocení vycházelo. Blíže samozřejmě odkazuji na paní ministryni.
Řekla jsem a znovu opakuji, pokud bychom přišli o peníze zastropování přímých plateb, tak by sice zůstaly ČR, ale musely by se rozdělit dle kritérií komise.
O administrativní zátěži jsem mluvila. Co se týče kontrol, my se snažíme o to, bohužel v minulém období se nepodařilo prosadit zákon o finanční kontrole, ale snažíme se o to, aby se odstranily duplicity toho, že nám kontroluje na jedné straně poskytovatel, na druhé straně finanční úřad, auditní orgán. To jsou věci, na kterých se musí jednoznačně pracovat.
Já bych ještě ráda něco málo řekla k MMR, a to především k problematice čerpání. Mám k dispozici tabulku, mohu samozřejmě poskytnout, je to tabulka, kterou zpracovalo MMR a je důležité říci, že pod smlouvou je již více než 65 % a proplaceno bylo více než 150 mld. Tzn. důležité a to, co sleduje MMR, zda už existuje smluvní vztah. A další důležitý údaj je, kolik je ve výzvách, o kolik peněz se jedná na základě předmětných výzev. A to je částka 640 mld. Tzn. že volné peníze již nejsou.
Byla tady řeč o limitkách, věřím, že to znovu otevřete odpoledne s paní ministryní. Je to něco, co ona v podstatě i podporuje, je to něco, o čem debatuje a říká, že by to mohlo urychlit čerpání a nemusely by se tolik čerpat úvěry na předfinancování, takže určitě je to téma, které stojí za nějakou debatu a o kterém je potřeba debatovat a naslouchat si.
K paní senátorce Seitlové, ano, máte pravdu, musíme podporovat vědu a výzkum. Ono to historicky neznamená, čím víc dáme peněz, že je efektivně využijeme. My musíme samozřejmě i sledovat, jakým způsobem peníze využíváme. Věřte mi, já jsem starý berňák a mám zkušenost s kontrolami, ale já jsem opravdu pozitivní člověk a nemyslím si, že každý podvádí, vůbec ne, naopak, většina je poctivých z mých zkušeností. A musíme to sledovat, protože někdy vlastně ta definice toho, co je věda a výzkum, je sporná. Ale k vaší otázce, abych neuhnula. My máme v národním rozpočtu v podstatě nejvyšší rozpočet do národních programů na vědu a výzkum, je to 3,2 mld. Navyšujeme o 1 mld. Je to historicky nejvyšší částka. Rada pro vědu a výzkum, v čele stojí pan docent Havlíček, který je současně šéfem jednoho z velmi významných podnikatelských svazů, tak si myslím, že se tam odvedlo kus práce, nastavila se spolupráce s Finanční správou, byly tam velmi nejednoznačné výklady, co je věda a výzkum. Takže souhlasím s vámi a myslím si, že na té národní úrovni na to dáváme historicky největší peníze a samozřejmě vzniká i fond na podporu investic, který bude počítat i s touto problematikou a určitě o tom paní ministryně odpoledne bude také mluvit.
MMR předložilo návrh architektury programu ve dvou verzích. Větší koncentrace a status quo vyjma Prahy. A chce mít silný regionální program, který bude reagovat na potřeby regionu. Paní ministryně se s vámi o to určitě podělí. Ona objela ty regiony, debatovala s nimi, snaží se jak na této úrovni, tak na národní úrovni nastavovat dotační programy, aby odpovídaly potřebám obcí, protože to je potřeba dělat samozřejmě ve spolupráci s municipalitami, naslouchat jim, debatovat s nimi. Velice poučné pro nás byly výjezdy do krajů, ať si z nich dělá legraci kdo chce, jak chce. Proto já vám s velkou pokorou naslouchám a je to pro mě velice důležitá zpětná vazba.
Na závěr si dovolím říci ještě jednu poslední větu. ČR, byť ekonomicky bohatne, roste, já vždycky říkám tři zásadní údaje, které nám dělají obrovskou čest na území EU, když jsem na poradách ministrů financí, když se o těchto věcech bavíme na těch bilaterálních schůzkách, tak jsou to tři základní údaje. Přebytek veřejných financí třetí největší v EU. Veřejný dluh 4. nejnižší v EU, možná na tom budeme i lépe po skončení roku. Strukturální saldo, tedy očištěné od ekonomického cyklu, je plus 1,1 % HDP. Budeme se pohybovat i v příštím roce kolem 1 %. Jsou to čísla, která znamenají obrovskou čest a bohužel té cti se nám dostává více na mezinárodní půdě než na domácí. Ale já si tu teď nechci barvit peří, chci jen říci, že tím, že bohatneme, že šest let jsme v ekonomickém růstu si samozřejmě vybere svou daň v tom, že budeme více přispívat do rozpočtu EU a samozřejmě na všechny dopadne odchod Velké Británie. A já si jako ministryně financí přeji, aby byl konsensuální a s co nejmenšími dopady.
Na druhé straně pořád, i v příštím programovacím období, budeme čistí příjemci. A jen pro vaši informaci, za poslední čtyři roky nebo za pět, abych nelhala, od roku 2014, jsme na prostředcích dostali o 700 mld. více, než jsme do EU poslali. Takže skutečně máte pravdu v tom, že se jedná o velké peníze a je důležité, aby se vláda mohla opřít ve své pozici, kterou se snažila dělat co nejlépe pro potřeby občanů této země, tak aby se mohla opřít o silný mandát obou komor.
Děkuji vám za pozornost.
