Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové (ministryně se odmlčela a chvíli čekala, až se sníží hluk v sále), předstupuji před vás jako ministryně financí se zákonem, který ztělesňuje fiskální politiku této vlády nejen na rok 2019, ale díky dlouhodobému působení opatření v něm zakomponovaných také na roky další. Vláda si je plně vědoma toho, že udržení a intenzita růstu, dalšího růstu naší ekonomiky závisí nejen na vnějších faktorech, ale také na faktorech vnitřních. Na domácím poli to znamená přiměřenou hospodářskou politiku, která respektuje pozici našeho hospodářství v ekonomickém cyklu. Letošní jednání o rozpočtu v rámci vlády byla kultivovaná, věcná, bez zbytečných mediálních přestřelek. Výsledkem je, domnívám se, dobrý návrh státního rozpočtu, který naší zemi přináší rekordní investice na potřebné projekty a více peněz na důchody, do školství a do dalších oblastí, kde se nám to v budoucnu vrátí.
Než přistoupím k jednotlivým prioritám návrhu státního rozpočtu, dovolím si zdůraznit, že jeho návrh byl sestaven v plném souladu s fiskálním pravidlem zohledňujícím střednědobý rozpočtový cíl vyplývající z evropské legislativy, podle kterého by úroveň strukturálního salda, tedy salda očištěného o vliv ekonomického cyklu, neměla činit méně než minus jedno procento HDP.
Strukturální saldo v České republice přitom dosahuje přebytku plus 1,1 % HDP. Saldo veřejných financí dosáhne v roce 2018 přebytku plus 1,6 % HDP. Pro rok 2019 pak predikujeme přebytek 1 % HDP. Tento stav řadí Českou republiku mezi tři země v Evropské unii s nejvyššími přebytky veřejných financí. Adekvátně se bude vyvíjet i zadlužení veřejných financí. V letošním roce očekáváme výši zadlužení na 33 % HDP, přičemž příští rok by měla klesnout pod 32 % HDP.
Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje makroekonomické prognózy a názory domácích i mezinárodních institucí. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami mohu jednoznačně konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2019 je velmi blízký konsenzuální makroekonomické předpovědi vycházející z názorů všech těchto pracovišť a institucí. Dovolím si připomenout, že v souvislosti se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/2017 byl makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu poprvé také zhodnocen výborem pro rozpočtové prognózy, který je složen z nezávislých makroekonomických odborníků a který makroekonomickou prognózu Ministerstva financí ohodnotil jako realistickou. Tolik k makroekonomickému rámci, do kterého byly přípravy státního rozpočtu zasazeny.
Základní údaje zákona o státním rozpočtu na rok 2019 jsou předkládány v této podobě: příjmy státního rozpočtu 1465,3 mld. koruny, výdaje státního rozpočtu 1505,3 mld. koruny, deficit státního rozpočtu na rok 2019 je plánován ve výši 40 mld., což je o 10 mld. korun méně, než představuje deficit plánovaný v návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Dovolím si zdůraznit, že 40 mld. prezentuje 0,7 % HDP.
Nyní bych ráda zmínila zásadní vlivy, které jsou zahrnuty do příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2019 v porovnání s rokem 2018. Příjmy státního rozpočtu na rok 2019 jsou oproti roku 2018 zvýšeny celkem o 150,8 mld. koruny. Daňové příjmy státního rozpočtu na rok 2019 byly zvýšeny o 47 mld. korun na celkových 769 mld., příjmy z pojistného na sociální zabezpečení byly zvýšeny o téměř 60 mld. korun na celkových 556 mld. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jsou rozpočtovány v celkové výši 94 mld. korun, což v porovnání s letošním rokem představuje zvýšení o téměř 23 mld. V rámci přijatých transferů se pro rok 2019 počítá i s příjmy ze zvláštních účtů Ministerstva financí, bývalý Fond národního majetku, ve výši 18 mld. V kapitole Operace státních finančních aktiv jsou nově rozpočtovány příjmy z dividend společnosti Letiště Praha ve výši 3 mld. korun.
Výdaje státního rozpočtu jsou oproti roku 2018 zvýšeny celkem o 140,8 mld., přičemž zvýšení výdajů bez vlivu prostředků z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů činí 118,1 mld. korun. Finanční prostředky budou v roce 2019 použity především na posílení těchto výdajových oblastí státního rozpočtu: zvýšení průměrného starobního důchodu o více než 900 korun od 1. ledna 2019. Pro důchodce starší 85 let je schváleno zvýšení procentní výměry důchodu o dalších 1000 korun. Průměrný starobní důchod tak po zvýšení bude činit 13 286 korun. Meziročně výdaje na důchody rostou o rekordních 38 mld. na úroveň bezmála 473 mld. korun. Celkové kapitálové výdaje jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 122 mld., což je o 31,9 mld. korun více než v roce 2018. K meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU, a to o více než 10 mld., a u českých kapitálových výdajů je nárůst o bezmála 22 mld. na úroveň téměř 80 mld. Právě zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů současné vlády, čímž navazuje na trend, kdy od roku 2014 soustavně navyšuje kapitálové výdaje z národních zdrojů. Celkové výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury jsou rozpočtovány ve výši 84 mld., to je meziroční navýšení o téměř 15 mld. Národní výdajový rámec fondu činí téměř 66 mld., to je meziroční navýšení o 11,7 mld. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty do rozpočtu v celkovém objemu, který přesahuje 42 mld. korun, což proti roku 2018 představuje zvýšení výdajů o 1,5 mld.
Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích jsou pro rok 2019 rozpočtovány v objemu 210 mld., což představuje zvýšení o více než 23 mld. proti roku 2018. Co se týče navýšení platů, ráda bych zdůraznila, že plníme závazek navýšení platů pedagogů o 15 %, dále nepedagogům navyšujeme o 10 % a co je velmi zásadní, tak se podařilo dosáhnout toho, že nenavyšujeme plošně, to znamená nepokračujeme v rozevírání nůžek, tak jak tomu bylo v minulosti, ale je skutečně přidáváno státním zaměstnancům podle toho, jaké výše průměrného platu dosahují. Takže když vyberu pár položek, nejvíce bude přidáváno civilním zaměstnancům na státním zastupitelství, v průměru asi o 15,9 %, civilním zaměstnancům na soudech, pracovníkům v kultuře, úřadům práce, České správě sociálního zabezpečení. V průměru ostatním zaměstnancům bude navyšováno asi o 7,4 %, tomu zbytku, ale navyšuje se diferencovaně.
Rozpočet současně řeší problém s vysokým počtem neobsazených míst ve státní správě. I na tato místa totiž rezorty dlouhodobě historicky dostávaly peníze na platy, které se ale potom používaly na tzv. fond odměn. S touto situací jsme se vypořádali tak, že u úřadů, kde byl na konci prvního čtvrtletí 2018 počet neobsazených míst vyšší než 3 %, se do státního rozpočtu 2019 promítlo odebrání výdajů na platy pro tato neobsazená místa a pokud bylo neobsazených míst více než 5 %, tak se tato místa škrtla. Díky tomu došlo k redukci asi 1300 funkčních míst, tak zvaných mrtvých duší, jak je známo, a došlo k celkové úspoře tím, že se peníze vlastně budou na ta další místa, která zůstala v rámci do 3 %, přidělovat až po obsazení těch místa, tak k celkové úspoře 3,6 mld., což samozřejmě obsahuje i ta škrtnutá místa. A stejný postup byl proveden i u zaměstnanců placených z prostředků EU a finančních mechanismů, což znamená snížení o dalších 160 míst. Mohu vás ubezpečit, že to je první krok, že i nadále budu vyzývat své vládní kolegy a budeme na úrovni vlády hledat další úspory ve stávajících kapacitách na svých úřadech.
Vážené dámy, vážení pánové, státní rozpočet je nazýván zákonem roku a já jsem přesvědčena, že předkládaný materiál tomuto přívlastku v plném rozsahu dostojí. Při respektování závazných parametrů fiskálního pravidla s výsledky řadícími Českou republiku mezi evropskou špičku rekordně zvyšujeme životní úroveň seniorů, rekordně investujeme, zvyšujeme výdaje na sport, na vědu a výzkum, aktivně řídíme platovou politiku státu, valorizujeme samosprávám příspěvek na výkon státní správy a v neposlední řadě posilujeme obranyschopnost a bezpečnost naší země.
Dovolte mi, dámy a pánové, abych vám poděkovala za pozornost a požádala tímto Poslaneckou sněmovnu o podporu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Děkuji vám.
