Virus afrického moru prasat (AMP) byl poprvé potvrzen 26. června 2017 u uhynulého divočáka na okraji Zlína. Nákazu se podařilo udržet na relativně malém území o rozloze necelých 60 km2. Obavy ze zavlečení viru AMP do velkochovů domácích prasat se naštěstí nenaplnily. Tato nákaza sice není přenosná na člověka ani na jiná zvířata, její zavlečení do intenzivních chovů domácích prasat by však znamenalo naprostou katastrofu a úplnou likvidaci chovu, a to nejen s přímými ekonomickými důsledky pro chovatele, ale také s nesmírnými finančními náklady na likvidaci těl uhynulých a utracených zvířat.
„Z mezinárodního hlediska se jedná o ojedinělý úspěch. Měli jsme však štěstí a zároveň jsme dobře spolupracovali se státní správou, myslivci a zemědělci. Rozhodující je výsledek, o který se zasloužili všichni, kdo se na zdolávání nákazy podíleli," uvedl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.
„Je to úspěch o to větší, uvážíme-li, že se bojovalo proti nákaze, se kterou dosud nebyly v České republice žádné zkušenosti. Proto je třeba ocenit postup všech, kdo se na jejím zdolávání podíleli, od pracovníků Státní veterinární správy, členů mysliveckých sdružení, přes pracovníky orgánů veřejné správy, ministerstev, Zlínského kraje, starosty obcí, až po příslušníky Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky," doplnila radní Zlínského kraje pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.
Jak boj s AMP ve Zlínském kraji probíhal? Krátce po vypuknutí nákazy vyhlásil hejtman Jiří Čunek stav nebezpečí, za jehož trvání byl vybudován speciální elektrický ohradník doplněný pachovými ohradníky, v honitbách nacházejících se v ohnisku nákazy bylo rozmístěno 31 odchytových klecí a na hranici zamořeného území byly instalovány tabule upozorňující na zákaz vstupu. Území bylo monitorováno vrtulníkem s termovizí a drony.
Velký podíl na udržení populace divokých prasat v zamořeném území měly zde hospodařící zemědělské subjekty, konkrétně Agrodelta Štípa, Fytos, Družstvo Zádveřice-Raková a Plemenářské služby, které ještě před vydáním veterinárních opatření zastavily sklizeň a ponechaly část své úrody jako potravu a úkryt pro divočáky.
Hlavní díl práce odvedli myslivci. V období vrcholící nákazy společně s hasiči vyprošťovali a odváželi často již rozkládající se těla uhynulých divočáků, absolvovali veterinární školení, obsluhovali odchytové klece. Kromě lovu divočáků se ještě v současnosti starají o údržbu pachových ohradníků, do nichž musejí každý měsíc doplňovat účinnou látku. Za asistence myslivců se do lovu nakažené populace zapojili na krátkou dobu i policejní odstřelovači.
V zamořeném území označeném veterinární správou jako „červená zóna" bylo k začátku letošního října uloveno 1 644 kusů divokých prasat. Virus AMP byl potvrzen u 18 kusů divočáků a dalších 212 kusů nakažených virem bylo nalezeno uhynulých. Na území celého kraje ulovili myslivci za uplynulý myslivecký rok (od 1. dubna 2017 do 31. března 2018) rekordních 12 348 divokých prasat.
Jak již bylo uvedeno, většina z veterinárních opatření vydaných v souvislosti s AMP zůstává v platnosti. Dle sdělení veterinární správy je totiž nutno dodržovat speciální režim v ohnisku nákazy po dobu dvou let od posledního nálezu nemocného jedince. V nejbližší době se tedy pravděpodobně nedočkáme ukončení zákazu vstupu osob do zamořené oblasti. Ten se sice netýká cyklostezek ani veřejných komunikací, vstup do lesů a na pole a louky je však stále zakázán. Kde jsou hranice „zakázaného území", lze zjistit na webu Státní veterinární správy. V terénu je tato oblast označena cedulemi.
