Vedle pokračování kotlíkových dotací a pilotního projektu půjček na předfinancování nákupu a instalace zdrojů v Moravskoslezském kraji, míří hlavní novinky na kontrolu vozidel s vymontovanými DPF filtry a nadstandardní financování rozvoje alternativních pohonů v České republice. Během jednání zazněly také požadavky ČR směrem k Evropské komisi.
Kvalita ovzduší je v České republice stále neuspokojivá. Ačkoli i v roce 2017 pokračoval klesající trend emisí a meziročně došlo k poklesu vybraných emisí znečišťujících látek (nejvíce poklesly emise tuhých znečišťujících látek o 3,8 %, emise NOx o 2,9 % a emise SO2 o 2,5 %), stále se však nedaří dodržet evropské imisní limity kvality ovzduší[2]. Právě ty definují kvalitu ovzduší. Největší podíl na znečištění ovzduší má nadále lokální vytápění v domácnostech, v některých regionech průmysl a ve větších městech především doprava. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší v Česku je i přeshraniční přenos škodlivých látek, který je v některých oblastech hlavním zdrojem znečištění ovzduší (zejména v pohraničních regionech).
Podle posledních analýz však přeshraniční přenos znečištění významně přispívá k úrovni znečištění po celé ČR. Zcela zásadním faktorem s výsledným vlivem na kvalitu ovzduší je pak meteorologická situace, která byla na začátku loňského roku silně ovlivněná rozsáhlou tlakovou výší. Ta ovlivňovala rozptylové podmínky v Česku i v celé střední Evropě téměř nepřetržitě celé dva měsíce. Právě počasí ve velké míře ovlivňuje počet smogových situací a tak i zhoršení kvality ovzduší v podobě vyšších koncentrací škodlivých látek v dýchací zóně člověka a eliminuje efekty dosaženého snižování emisí v ČR. Data z roku 2018 dosud obdobné zhoršení neindikují a lze proto předpokládat návrat k dosavadnímu zlepšujícímu se trendu vývoje kvality ovzduší.
Ministerstvo životního prostředí investuje do zlepšení kvality ovzduší vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reaguje na aktuální potřeby změnami zákonů. V posledních několika letech nabývají účinnosti některé legislativní změny, jako například zavedení pravidelných revizí technického stavu a provozu kotlů v domácnostech, uvádět na trh kotle 1. a 2. emisní třídy od roku 2014 a uvádět na trh kotle 3. emisní třídy od roku 2018, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem bylo zjednodušit proces a zrychlit tak např. výstavbu obchvatů v obcích, od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva.
Nová legislativa
Obce mohou od září letošního roku díky novele zákona o ochraně ovzduší zakázat na svém území vytápění tuhými palivy v kotlích 1. a 2. emisní třídy, tedy ještě dříve než dojde k plošnému zákazu provozu těchto kotlů v září roku 2022. Od loňského roku mají také obce možnost kontrolovat přímo v domácnostech, zda jsou při vytápění tuhými palivy dodržovány podmínky zákona o ochraně ovzduší, např. zda uhlí splňuje požadovanou kvalitu, zda byla provedena povinná revize kotle, nebo zda nejsou v domácnostech spalovány zakázané materiály, jejichž spalováním dochází k vysokým únikům znečišťujících látek do ovzduší. V letošní topné sezóně došlo k 330 kontrolám, z nichž zhruba ve čtvrtině případů bylo prokázáno porušení zákona.
Změny probíhají i v oblasti dopravy. Od října letošního roku platí díky spolupráci mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy přísnější pravidla pro kontrolu aut s dieselovým motorem. Zastaralá hodnota tzv. opacity, která dávno nereflektuje technologický vývoj v oblasti výroby automobilů, byla snížena na úroveň, která odhalí nefunkční filtr pevných částic (z 0,5 na 0,25 m-1).
V praxi to znamená, že vozidla s poškozeným, vymontovaným nebo nefunkčním filtrem budou přímo v provozu snadněji odhalena a budou muset být do 30 dnů opravena nebo odstavena z provozu. Policie ČR dostala díky novelizaci příslušných předpisů v gesci Ministerstva dopravy také příslušné kompetence, jak stav filtru pevných částic účinněji kontrolovat přímo na silnicích.
V neposlední řadě je pro ochranu ovzduší přínosná i změna zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích z letošního roku. Od dubna příštího roku bude elektromobilům a vozidlům s vodíkovým pohonem přidělena zdarma speciální registrační značka. Díky novému označení vozidel a díky jejich odlišení oproti konvenčním vozům bude možné ve městech zavádět třeba speciální jízdní pruhy nebo parkovací místa pro tyto typy vozů, s cílem posílit rozšíření těchto bezemisních vozidel.
Evropská pravidla
V oblasti legislativy zaznělo od ministra Brabce a zástupců MŽP během dvoudenního jednání na téma kvalita a ochrana ovzduší směrem k Evropské komisi také několik požadavků, které je podle ČR potřeba řešit společně na evropské půdě. V oblasti dopravy je potřeba otevřít otázku zpřísnění evropské legislativy pro pravidelné kontroly ve stanicích měření emisí. Evropská legislativa je totiž velmi přísná při schvalování vozidel pro uvedení na trh, ale naprosto zastaralá a nedostatečná v oblasti pravidelných kontrol. V oblasti přeshraničního přenosu pak během jednání zaznělo, že bez aktivní podpory Evropské komise při snižování přenosu znečištění bude obtížné, ne-li nemožné v některých pohraničních lokalitách imisních limitů dosáhnout. „Další problém, který jsme díky našim zkušenostem identifikovali, je nedostatečná legislativa a kontrola trhu v oblasti standardizace kotlů. Není možné, aby některé ekodesignové kotle prošly certifikací v jedné zkušebně a v jiné ne. Ohrožuje to úspěch programů výměn kotlů nejenom u nás, ale i v ostatních státech,“ upozornil Komisi ministr Brabec. Komisař Vella v Praze slíbil, že se Evropská komise bude těmto problémům věnovat.
Ruku v ruce s legislativními úpravami a regulací však musí jít podle ministra životního prostředí Richarda Brabce i pozitivní motivace k zodpovědnému chování vůči ovzduší nebo ke snadnějšímu přechodu na čisté technologie jak v dopravě, tak ve vytápění a výrobě energie v domácnostech.
Podpora alternativní dopravy
V oblasti dopravy a přechodu na alternativní zdroje stát průběžně financuje množství projektů na obměnu vozových parků. V roce 2016 nakoupily města a obce za necelé 3 miliardy korun 184 nových autobusů a tramvají na alternativní pohon. O dalších prostředcích na přeměnu vozových parků dopravních podniků se usilovně vyjednává v Evropské komisi.
Na nákup elektromobilů a dobíjecí stojany dostali podnikatelé od roku 2014 téměř 250 mil. Kč. Za ty nakoupili skoro 700 elektromobilů a postavili 324 dobíjecích bodů. Z prostředků MŽP nakoupily obce a města od roku 2017 téměř 600 vozidel s alternativním pohonem za 200 mil. Kč. Další miliarda korun z programů Ministerstva dopravy míří na výstavbu plnicí a dobíjecí infrastruktury (vč. vodíkové) po celé ČR. V Praze bude v roce 2019 na nákup vozů na alternativní pohony a výstavbu dobíjecích stanic vyhlášena výzva z OP Praha pól růstu s alokací půl miliardy korun. Do roku 2020 by mělo v České republice stát 1300 dobíjecích bodů, což je cíl, který si ČR vytyčila v Národním akčním plánu Čisté mobility. Rozvoj alternativní dopravy zahrnuje také třeba rozvoj bikesharingu, který ze svých dotačních zdrojů podporuje MŽP. Do konce roku 2019 budou mít své městské systémy na sdílení kol v Liberci, Plzni, Českých Budějovicích i v Praze.
Dotace pro domácnosti
Od roku 2015 Ministerstvo životního prostředí masivně investuje do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva prostřednictvím tzv. kotlíkových dotací[3]. MŽP do nich z evropských zdrojů investovalo od roku 2015 už téměř 6,3 miliard korun. V rámci nich dostaly krajské úřady přes 65 tisíc žádostí o výměnu kotle. Dalších nejméně 30 tisíc výměn se očekává v následujících letech. Poslední vlna, opět s alokací 3 mld. Korun, kotlíkových dotací bude pro kraje spuštěna na začátku příštího roku. Dotace na výměnu zdroje může domácnost dnes dosáhnout až 127,5 tisíce korun.
Další výměny zdrojů tepla probíhají z programu Nová zelená úsporám, kde lze vyměnit za nový zdroj i stará kamna. Dotace dosahuje až 60 tisíc korun[4].
Pilotní projekt v Moravskoslezském kraji
V Moravskoslezském kraji spustí MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pilotní program bezúročných půjček na nákup kotlů. „Chceme tak pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatel, které nemají našetřeno. Z prostředků Státního fondu si budou moci půjčit na dorovnání ceny kotle, kterou jim nepokryje kotlíková dotace. Také na obecních úřadech zafinancujeme specialisty, kteří s výměnami a administrativou ohledně půjček i kotlíkových dotací lidem pomohou. Pokud se program osvědčí, můžeme ho rozšířit i do dalších krajů, především do Ústeckého nebo Karlovarského, které jsou na tom ekonomicky hůře než ostatní kraje,“ vysvětluje ministr Brabec.
Uhlíková daň
Během dvou dnů jednání se do debaty vracela otázka zavedení uhlíkové daně. „To je věc, která by se dotkla stovek tisíc domácností a konkrétně právě těch sociálně nejslabších. Aktuálně se čeká na analýzu dopadů zavedení uhlíkové daně, kterou zadalo ministerstvo financí na základě předchozích vládou schválených strategických dokumentů (třeba Státní energetická koncepce), a teprve poté bude možné hodnotit, zda je něco takového vůbec reálné a především efektivní a za jakých podmínek, aby to nedopadlo právě na ty nejslabší sociální skupiny. Logicky klademe důraz na důslednou analýzu dopadů a teprve potom můžeme navrhovat nějaká řešení,“ dodal Richard Brabec.
Diskuze v rámci tzv. Clean Air Dialogu zahrnovala samozřejmě i další odvětví, ve kterých vznikají pro ovzduší škodlivé emise. Ať už jde o sektor průmyslu, kde se očekává další snižování emisí dle nových evropských limitů po roce 2020 nebo o sektor zemědělství, kde rovněž existuje ekonomicky dostupný potenciál snížení emisí.
