Podle informací, které jsem vyčetl ve včerejší tiskové zprávě představitelů ČSNS 2005, je zřejmé, že zde existuje osoba, která je schopna dosvědčit (možná i dokázat), že dnes už bývalý předseda ČSNS 2005 Karel Janko mluvil - v souvislosti se svou návštěvou životního partnera hejtmanky Ústeckého kraje Romana Housky a šéfa soc.dem. v kraji Arno Fišery - o faktické korupční nabídce. Jankovým úkolem měla údajně být snaha znemožnit můj případný vstup do ČSNS 2005. Ostatně, sám Janko tuto nabídku sám de facto potvrdil, když v rozhovoru pro server Tyden.cz uvedl, že „to co nám nabídl Paroubek, jsme mohli od sponzorů ze severu získat taky“. Právě „sponzory ze severu“ mu měli údajně nabízet politici ČSSD, konkrétně předseda krajské organizace, politický partner ústecké hejtmanky Jany Vaňhové.
Je zřejmé, že v tuto chvíli se nejedná o problém ČSNS 2005. Je to problém sociální demokracie, a to především jejího vedení v čele s Bohuslavem Sobotkou. Ten včera na podezření z politické korupce bývalého předsedy ČSNS 2005 reagoval poměrně nelogicky, když odpověděl, že „Jiří Paroubek už není člen ČSSD a s ČSNS a jejich ostudami nemá a nebude mít ČSSD nic společného“. Cením si Slávkovy bystrosti, ale dovolím si ho jako předsedu sociální demokracie upozornit, že nejsem členem ČSNS 2005 a ani nebudu. Nevím, proč mne do této habaďury tahá a zásadně to odmítám.
ČSSD dnes objíždí zemi se svými programovými tezemi s názvem „Mluvte nám do toho!“. Součástí je i diskuse o programu boje s korupcí, která se má konat v Ústeckém kraji. Fajn, na stole leží důkazy o takové malé upatlané korupci, které se měli dopustit členové ústecké ČSSD, takže nechť se naplní heslo této kampaně: někdo chce o korupci mluvit a reakcí ČSSD by nemělo být „neslyším, nevidím“.
Určitě bych dokázal ocenit, kdyby se Slávek Sobotka začal věnovat eskalujícím problémům v ústecké krajské organizaci ČSSD. Zdá se, že ji společně s krajským předsedou řídí i jeden zdánlivě nevýznamný předseda okresní buňky v Chomutově, partner hetmanky Vaňhové, Roman Houska. Chtěl bych připomenout, že na podivné vedení ČSSD v Ústeckém kraji poukazuji již několik měsíců. Bohužel, mé volání nemělo žádnou odezvu u vedení strany. Zřejmě proto, že předseda strany se řídí teorií dvou šuplíků, kdy do jednoho ukládá problémy, které vyřeší čas, a ze druhého vytahuje problémy, které čas již vyřešil. To byl, mimochodem, jeden z hlavních důvodů, proč jsem odešel ze sociální demokracie.
Bylo by možná zajímavé se vedení ČSSD zeptat, proč se nezasadí o přeregistraci členů v Ústeckém kraji. O tamních problémech, o tom, že je v kraji 300 až 400 černých duší, musí vědět, protože pokud by o nich nevěděli, nemají ve svých pozicích co dělat. A i kdyby snad o ničem nevěděli, včera byl předložen důkaz, který, pokud vím, byl zaslán i na vědomí předsedovi ČSSD. Jsem zvědav, co s tím bude dělat.
Mám oprávněnou obavu, že nic. Že bude nadále tolerovat důvodné podezření z politické korupce, protože, jak jsem zaslechl od některých lidí z ČSSD, přeregistrace členů ČSSD v Ústeckém kraji by „Slávkovi neprošla přes Michala“. Z toho je zřejmé, že sociální demokracie dnešních dnů připomíná spíše než nejsilnější politickou stranu v zemi dvouhlavou saň, jejíž jedna hlava ovládá páteř a druhá zbytek těla, který se ale bez páteře neobejde. Je podle mého názoru smutné, že součástí pomyslné páteře ČSSD jsou lidé, kteří se zřejmě neštítili nabízet sponzorské dary marginální politické straně jen proto, že bývalý předseda ČSSD a bývalý premiér za tuto stranu měl zájem s ní spolupracovat. Ještě smutnější pak je, že o vliv těchto lidí se opírá první místopředseda strany Michal Hašek. Ptám se, čeho se asi tak Roman Houska, Arno Fišera a jejich spojenci bojí? Že by strach z potenciálně silného soupeře?
Nejen to vypovídá o poměrech v sociální demokracii. Diví se snad dnes ještě někdo, že jsem tuto partu po dvaadvaceti letech práce opustil? Jedním z důkazů vnitřního rozporu vedení ČSSD je flagrantní porušení programu v podobě faktické privatizace nemocnice v Novém Jičíně hejtmanem Moravskoslezského kraje Palasem. Na jedné straně zde máme Bohuslava Sobotku s několika málo spojenci, kteří hájí program ČSSD, ale kromě slov nejsou schopni vyprodukovat nic jiného tak, aby této a dalším privatizacím zabránili. Dokonce, a to by se za mého vedení nestalo, jezdí předseda strany vysvětlovat program hejtmanovi, místo toho, aby ten přijel na kobereček za předsedou.
Na druhé straně je pak Michal Hašek, který ovládá dění v krajích a fakticky tak má klíčový vliv na chod ČSSD. V této aktivitě se však opírá právě i o možné politické korupčníky Romana Housku a Arno Fišeru. O Palasovi a dalších nemluvě. Už jen symbolickým důkazem bylo, jak se Michal Hašek koncem minulého týdne pral za Palasovo korýtko v dozorčí radě Českých drah.
Podezření z politické korupce už dnes není problém ČSNS 2005, ale je to problém ČSSD. Rozhodně to pak není, jak se může někdo mylně či politicky účelově domnívat, problém Jiřího Paroubka. Pokud to chlapci v ČSSD takto povedou dál, to znamená, že nebudou řešit závažné podezření z amorálního chování vlastních členů v Ústeckém kraji i kdekoliv jinde, skutečně jim alespoň jeden silný soupeř vyroste. To slibuji.
