Já jsem původně, když jsem tento bod, když se tento bod začal projednávat, se domníval, že buď nevystoupím nebo velmi stručně. Budu hovořit asi delší dobu, protože jsem poznal, že když my hovoříme stručně, tak to vypadá, že nemáme argumenty. Někteří hovoří od Aše až k Beskydám, smetou tam páté přes deváté. Záleží na odvaze řídícího, jestli je na to upozorní, že jsou mimo téma. Samozřejmě, někteří rádi reagují opakovaně, jako repliku, mají na to plné právo, proto i já dostávám jaksi takovou větší chuť, abych také hovořil déle, byť vím, že to některé nebude zajímat.
Předně, vím, že to vystoupení moje třeba od řady dalších nic nezmění, že je to záležitost politická, je rozhodnuto, tak to je. Ale to neznamená, že nejsou argumenty.
Co se týká toho, že první dny nemoci platí jako náhradu mzdy zaměstnavatel, to není přece nic neobvyklého, podívejte se po světě, podívejte se po Evropě. My když jsme se na to hned po revoluci ptali v některých zemích, já jsem pracoval v odborech, tak nám řekli: To je jasné, to tak musí být. Protože zaměstnavatel musí být motivován a de facto nucen, aby se prioritně staral o pracovní prostředí, protože z velké části případnou nemoc ovlivňuje pracovní prostředí. Možná je to pro vás nová věc, ale je to tak, přemýšlejte o tom, jestli je to pravda nebo není.
Není to stoprocentní, samozřejmě, jsou nemoci, které jsou dané jinými faktory, ale část nemoci je daná pracovním prostředím.
Další věc. Když jsem tady sledoval tu diskusi, musím říci, že se asi shodneme, že každá nemoc začíná, řekněme, prvním dnem. Ona může začínat tak, že ji necítíme, že ji nevidíme, že ji nejsme schopni identifikovat, ale prostě začíná prvním dnem. Ať se nám to líbí nebo nelíbí. Tady zaznělo, že máme, z těch, kteří tu nemocenskou by měli první tři dny, prostě že máme polovičku, kteří by to zneužívali, tady zaznělo. Přece nechcete říci, že máme 50 % lidí v této společnosti, kteří když marodí, tak že mají nějaký jiný úmysl než to, aby se léčili. To je velmi odvážné!
Hodně se setkávám, v minulosti to bylo ještě četnější, s nadnárodními firmami. Vždycky jsem se jich ptal, co považují v ČR za špatné a co za dobré. Doufám, že vás nepřekvapím. Víte, co řekli na prvním místě, za to dobré? Čeští zaměstnanci. Pak byla teprve ta legislativa, já nevím, ta byla spíš taková, jde to, mohlo by to být lepší. Ale na prvním místě byli čeští zaměstnanci. Kdybychom si udělali obrázek z tohoto jednání tady, vystoupení některých našich kolegů, tak vůbec tak by to nebylo. Nechci se dál o tom rozvádět. Je to velmi citlivé téma.
Řešení by bylo, ale nemáme na něj schopnosti, byť se o to lidstvo odnepaměti snaží, elixírem mládí a dalšími produkty, které se nikdy nepovedly uvést v život, a to je vymýtit nadace. To samozřejmě se nestane, a proto vždycky bude existovat, že je první den nemoci, ať se nám to líbí nebo nelíbí.
Co se týká zákona o vysokých školách, já jsem dostal informace, a to je chyba, že k tomu je třeba i to vysokoškolské prostředí, to znamená ty organizace vysokoškoláků prostě nedaly podnět, aby buď v té sněmovně to nebylo, nebo abychom to tady vypustili, objevilo se to až tady, já také souhlasím, že to je cizorodý prvek do té novely, že by to tam být nemělo. Je to chyba.
Co se týká, že tady o tom jednáme, byl použit ten můj termín, který jsem tady měl k té dopravě, že to je předvánoční dárek... Odnepaměti strana, které jsem členem, to má ve svých programových dokumentech. Když se to v roce 2008, s účinností od roku 2009, zrušilo, tak to bylo pouze a jen čistě politické rozhodnutí. A bylo to převálcování politické scény. My to vracíme zpátky. Tam nebyla dohoda sociálních partnerů, bylo to převálcování politické scény. Samozřejmě tou většinou, která tehdy byla. Měla na to právo, stalo se tak, od roku 2009 se prvé tři dny nemoci nevyplácela náhrada mzdy nebo neplatily se nemocenské dávky.
Víte, opakovaně tady zaznělo jako hlavní argument, pokus, že to je hlavní argument, že to funguje, proč to rušíme. No jo, ono to funguje jak pro koho. Ono to funguje pro toho, kdo prostě má tu starost se zajištěním těch činností, chápu. Ale není to stoprocentní a řeknu proč. Ono to nefunguje pro ty, kteří první tři dny nedostanou nic, a přitom mají rodinné rozpočty postavené na měsíční příjmy, a nemají rezervy. Pro ty to vůbec nefunguje. A pro ty, kteří říkáte, že to pro ně funguje, ono to taky nefunguje. Ale to, že se neplatí náhrada první tři dny, vlastně neznamená, že se zajistí, že ti lidé prostě na těch pracovištích budou. Oni tam stejně nejsou. Oni si berou dovolené, kde můžou, tak si berou sick days, což je ještě lepší, to bych si vzal samozřejmě také. Ale většinou si berou dovolené. Část z nich prostě zůstane nemocná, protože už tu dovolenou nemá nebo ji chce šetřit pro rodinu. Takže jde o to, ten účel, aby ta linka mohla jet a nechyběli ti pracovníci, to prostě stejně nesplní.
A jestli to splní, tak je to o to horší, protože ten člověk, který tu nemoc má, já vycházím z principu, že považuji každého člověka předem za slušného, když zjistím, že to tak není, tak změním názor, ale ti lidé, kteří mají skutečně tu nemoc, tak oni jsou často nuceni, aby na to pracoviště šli, ta nemoc se prostě prohloubí a místo týdne nebo 10 dnů marodí 14 dní nebo půl roku. Ale to nepřísluší nám, rozhodnout, jestli je člověk nemocný nebo není, jestli tu nemoc jenom hraje, to přece patří doktorům, to patří lékařům. My je tímto také zpochybňujeme, když říkáme, že ti lidé se hodí marod. To znamená, že mu to někdo musí napsat, on si to nemůže napsat sám. Já jsem nemocný... Beru si nemocenskou. On si to nemůže napsat sám.
Co se týká věci, o které jsem se původně chtěl jenom vyjádřit, tak se k ní dostanu, to jsou kompenzace. Ještě bych chtěl říct k tomu to, že je potřeba se vrátit do roku 2008, to snížení, to mám zejména vzkaz pro hospodářský výbor, to snížení pojistného z 3,3 na 2,3 vyměřovacího základu v roce 2008 se připravilo a propočítalo na vyplácení náhrady mzdy na 21 dnů. Na 21 dnů minus první tři dny. Náhrada mzdy se měla platit, tak to bylo projednávané, k tomu jsou dokumenty, od 4. do 21. dne. Až 22. den měla nastupovat nemocenská, to znamená nemocenské pojištění. K tomu bylo stanoveno to snížení o to 1 %. Až poté došlo k tomu, protože byl kolem toho tlak, že jsem udělal ústupek, snížilo se to na 4 a 14. Proto také došlo k tomu, to je další věc, že v roce 2009 měl být ten výpadek pro státní kasu 10 mld., on byl zhruba 9,6, ale na tu náhradu mzdy zaměstnavatel vyplatil jenom 4 mld. a 6 mld. zůstalo. Nemusí se to líbit, ale byla tam vata. Já neříkám, že se to týkala každé konkrétní firmy, zejména ty malé firmy s tím mohly mít problém, když potom třeba dva tři lidi, byla tam nějaká epidemie, ale to stejně nepřimělo k tomu, že by ti lidé na tom pracovišti byli.
Takže ta rezerva tam byla. A proto nemůžu souhlasit s tím, aby se ještě, pokud by byl ten návrh vpuštěn s pozměňovacím návrhem, aby se ještě to pojištění snížilo o dalších 15 setin, to znamená z těch 0,2, které jsou v návrhu zákona, to znamená kompenzace podnikatelům/zaměstnavatelům, aby se to ještě zvýšilo na 0,35, protože to je další 1,5, 2 mld. korun výpadku. A pak se bude tvrdit, že nejsou peníze. Já jsem přesvědčen, že po ekonomické stránce, to znamená na těch penězích, zaměstnavatel na tom v průměru neprodělali, naopak, ale samozřejmě vím, že pro zaměstnavatele není nejdůležitější tato částka. Pro ně je nejdůležitější, aby ti lidé na těch pracovištích byli. Tam si myslím, že to řešení je, aby ti lidé, pokud možno, skutečně byli zdraví, aby byly dobré pracovní podmínky, aby se k tomu zdraví chovali zodpovědně. To jsou věci, kde si myslím, že bychom na tom měli pracovat. Myslím si, že takové kouření, drogy, alkohol, to je právě to, co nejvíc ohrožuje to, aby lidé mohli podávat špičkový výkon. Samozřejmě jsou věci, na které nemáme sílu, to jsou různé genetické věci a epidemie, ale tam, kde můžeme, tam bychom měli napnout síly, abychom nezpůsobovali nebo nepřispívali nechtěně k tomu, že vlastně ti zaměstnavatelé pak na těch... Ti zaměstnanci na těch pracovištích u zaměstnavatelů nejsou.
To jenom několik málo poznámek. Znova říkám, nechci a nechtěl jsem přesvědčovat přesvědčené, chtěl jsem jenom, aby tady byla také reakce na to, co tady zaznělo, že může být jiný úhel pohledu, že tento pohled já dlouhodobě sdílím, jako ho sdílí ČSSD.
Děkuji za pozornost.
