já bych rád představil pozměňovací návrhy, které jsem podal k tomuto tisku, jeden z nich spolu s kolegou Skopečkem z ODS. Vlastně ten dokument, tak jak ho vláda předložila, je fakticky implementační norma, která nepřináší mnoho nového. Implementuje směrnici ATAD a dělá fakticky velmi drobné změny v tom daňovém právu. To podstatné, co budeme dnes hlasovat, jsou pozměňovací návrhy poslanců. Myslím si, že jednoznačně nejvýznamnější návrh, který tam je, co se týče objemu peněz i změn v našem daňovém systému, je ten, který předkládáme my s kolegou Skopečkem, a to je zvýšení slevy na poplatníka u daně z příjmu na 30 tisíc korun. Ta sleva na poplatníka je vlastně základní nástroj, kterým zvýhodňujeme především nízkopříjmové lidi, aby neodváděli extrémně vysoké daně z práce. A od roku 2008 zůstává na částce necelých 25 tisíc korun, přestože průměrná mzda roste, přestože platy stoupají. Výsledkem toho, že ta sleva zůstává zafixovaná na těch necelých 25 tisících korunách, je, že neustále stoupá zdanění příjmů u nás. (Ministryně financí reaguje u stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Přesně tak, paní ministryně, já to zkusím ještě jednou osvětlit.
Dneska máme daň konstruovanou tak, že je to necelých - ono je to zhruba 20 % hrubé mzdy, když se přepočítá ta super hrubá mzda proti těm 15 % super hrubé, tak je to cca 20 % hrubé mzdy. Nicméně kromě toho má každý daňový poplatník slevu necelých 25 tisíc korun. Takže když má někdo zaplatit daň 100 tisíc, tak se od toho odečte těch 25 tisíc a zaplatí jenom 75 tisíc. To znamená, procentuálně ta sleva je významnější u nižších příjmů. A tím, že ty příjmy neustále rostou, tak roste ta složená daňová kvóta zdanění práce a fakticky roste zdanění příjmů. Když koukneme na zdanění průměrné mzdy, tak v roce 2008, když byl průměrná mzda okolo 20 tisíc korun, to bylo nějakých 11 %. Dnes, v roce 2018 je to 13 %. Proto my ve snaze snížit zdanění práce a současně ve snaze udělat to způsobem, který je sociálně citlivý, tak aby mohl vlastně najít podporu i u té levé části spektra, jsme navrhli právě zvýšení té slevy na poplatníka. Fakticky to znamená mírné zvýšené daňové progrese, ale je to opatření, ze kterého prostě profitují všichni stejně. Všichni daňoví poplatníci v České republice by za rok zaplatili o 5 tisíc korun méně na daních. Já jsem to počítal; skutečně i lidé, kteří dneska berou minimální mzdu, stejně budou z toho zvýšení té slevy profitovat v plné výši. Myslíme si, že ve chvíli, kdy příjem, inkaso té daně z příjmu roste ročně cca o 20 miliard, takže jeden rok místo toho, aby si stát tyto peníze nechal, by je měl nechat lidem a srovnat ten nepoměr, kdy se to deset let nevalorizovalo. Těch 30 tisíc dokonce ani nekopíruje růst mezd, kopíruje to pouze inflaci. Kdybychom chtěli valorizovat přímo na růst mezd, tak by byla ještě vyšší ta sleva.
Chtěli jsme ale, aby to byl nějaký kompromis, který má naději touto Sněmovnou projít. Proto jsme tedy předložili, Piráti a ODS společně, návrh na snížení daně z příjmu v České republice formou zvýšení slevy na dani tak, aby každý daňový poplatník zaplatil o pět tisíc korun na daních méně. Rozpočtové dopady jsou necelých 20 mld. korun, což je kompenzováno růstem výběru inkasa této daně každoročně v posledních letech a plánuje to i rozpočet, který jsme schválili ve středu.
Takže prosím o podporu tohoto návrhu. Výbor k němu nezaujal žádné stanovisko, je to čistě otázka politické vůle ve Sněmovně. Výbor k němu byl bez stanoviska.
Další dva spíše technické pozměňovací návrhy, které jsem podal, si dovolím představit, a to je zrušení výslovné implementace obecného protizneužívacího pravidla. Ten daňový řád zavádí pravidlo GAAR, které po nás chce Evropská unie pro právnické osoby, nicméně my už ho implementováno máme, protože je to jednoznačně řešeno judikaturou. Dnes právnické osoby, kdy se snažily obcházet daňové právo, tak soudy zakročily a daly za pravdu správě daní a neumožnily toto jednání, přestože výslovně žádné paragrafy nepřekračovaly.
Proč já se obávám zavedení toho protizneužívacího pravidla obecně do daňové legislativy? Je to proto, že ono se nezavádí jen pro právnické osoby, zavádí se do daňového řádu obecně. To znamená, úplně pro všechny, včetně těch nejmenších živnostníků. A já mám obavu, že právě tito lidé se nebudou schopni bránit proti excesívnímu využívání tohoto pravidla daňovou správou. A proto mi přijde rozumnější ho vyjmout. Ostatně podpořily to i profesní komory, vyškrtnout tento návrh z daňového řádu. Myslím si, že je to nadbytečné a především oproti požadavkům Evropské unie se to nevztahuje zdaleka jen na právnické osoby, ale na všechny. Naopak zase kdybychom to zavedli jen pro právnické osoby, tak by to vedlo k otazníkům u fyzických osob, jestli stále platí ta judikatura i pro fyzické osoby ve chvíli, kdy to zákonodárce explicitně neuvedl u těch fyzických osob. Proto mi dává největší smysl to vyškrtnout. Je to čistě filozofické dilema. Podle mě daňová legislativa má být předvídatelnější, a když je něco v zákoně, tak to má platit. Myslím si, že právní jistota OSVČ je velmi důležitá a v posledních letech bohužel v této zemi příliš nefunguje.
Poslední pozměňovací návrh, který jsem podal, je návrh na zrušení krycích dokladů pro kontrolu EET. Ten návrh Ministerstva financí rozšiřuje používání krycích dokladů, to znamená možnosti, kdy celníci dělají kontroly ne pod svým jménem, ale pomocí krycích dokladů. Zatímco v oblasti kontroly heren mi to přijde ještě zkousnutelné, tak v oblasti kontroly EET mi to přijde skutečně nepřiměřená pravomoc celní správy. Z toho důvodu jsem navrhl používání krycích dokladů pro kontrolu EET škrtnout. Ještě jednou to řeknu: Pokud skutečně dochází k ohrožení zdraví a života celníků, když kontrolují EET, problém je někde úplně jinde než v tom, že nemají pravomoc používat krycí doklady.
Ještě jednou děkuji za zvážení podpory svých pozměňovacích návrhů.
