Žádný větší lyžařský areál a ani lyžaři by si v době mírných zim bílé sjezdovky užívat nemohli nebýt technického sněhu a my jsme si zvykli na to, že umělé zasněžování k zimě patří. Přestože sněhová děla a technický sníh bereme jako samozřejmost, mají na životní prostředí negativní vliv. Při umělém zasněžování dochází k velkému plýtvání vodou, zvukovému i světelnému znečištění, k velkým energetickým nákladům, erozi - degradaci půdy a celkovému negativnímu vlivu na biodiverzitu. Technický sníh pochází z povrchových mineralizovaných vod odčerpávaných z vodních zdrojů, který je navíc často obohacen o přidaná aditiva, kvůli přibývajícím dnům, kdy teplota nedosahuje ani bodu mrazu. Jde nejčastěji o proteinů produkovaných bakterií Pseudomonas syringae. Tato bakterie má protihoubové působení a může mít tak negativní vliv na houbová vlákna a vést k narušení symbiotických propojení mezi rostlinami a houbami a vést k případnému vymizení některých druhů rostlin z daného území. V poslední době se však objevují určité obavy, že buňky této bakterie mohou mít negativní vliv na lidské zdraví, protože baktérie rodu Pseudomonas jsou původci celé řady onemocnění, například dýchacích cest, a mohou u citlivých jedinců vyvolávat alergie

Na 1 ha sjezdovky je zapotřebí až 1 milion litrů vody, pro přiblížení spotřeba vody jedné osoby na den je 106 litrů. Odčerpávání většího množství vody je nepřirozené, u velkých toků není rozdíl takový, ale u menších říček a potoků po odčerpání vody se zmenší průtok, takže tok bude snadněji promrzat. Takový zásah ovlivní i bezobratlé živočichy v okolí, kteří se nebudou moci do promrzlé půdy zahrabat a hrozí, že nepřežijí zimu v bezpečí. Část vody se sice do vodních toků po roztání sněhu vrátí, ale vliv na kvalitu vody bude mít lidské znečištění, popřípadě aditiva, která se do vody dostanou. Celá třetina použité vody se pak při aplikaci umělého sněhu na sjezdovku sněžnými děly vypaří. Z odpařené vody se pak stane oblačnost. Díky aditivům vydrží sním na sjezdovkám déle a tím, že voda roztaje později, se změní i hydrologický režim. Následkem toho mohou být jarní povodně. Umělé zasněžování má nežádoucí vliv nejen na hydrologii. Dopady na krajinu spočívají v prodloužení zimní sezony a změně teplotních poměrů na povrchu přezimujících porostů, což představuje v horských ekosystémech významné ovlivnění zasažených ploch, které vede k nedostatečné regeneraci porostu nebo změnám druhového složení. Dopady na vodní režim toků začínají u vysokých odběrů vody a projevují se i na hydrologické bilanci velkých řek.

Skutečně nám prodloužení lyžařské sezóny stojí za problémy, které může v budoucnu neregulované využívání umělého zasněžování přinést? Na jedné straně stojí byznys kolem zimních sportů a rekreace, který táhne ekonomiky většinu zimních středisek, a na druhé křehký ekosystém hor.