--------------------
Začalo to na newyorském Wall Street a šíří se to po světě. Tentokrát ale není řeč o panice na akciových trzích, ale o fenoménu, který by se dal nazvat reakcí na krize globálního kapitalismu. Zatímco ale v New Yorku nebo v Londýně se u finančních čtvrtí spíš ve stanových městečkách debatuje, tak v jiných městech se protesty zdrhly v násilnosti. Římská radnice třeba vyčísluje škody po sobotních nepokojích - nejhorších za posledních mnoho let. Proč právě Itálie? Jak zjistil náš zpravodaj Ondřej Houska, pro mnoho mladých Italů jejich vlast už dlouho není perspektivní zemí. A jako první odcházejí ti nejnadanější.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Claudia studuje třetím rokem management na prestižní milánské univerzitě Bocconi. O své budoucnosti má celkem jasno. Je prý hodně pravděpodobné, že odejde do zahraničí. V Itálii by totiž jen těžko hledala práci, kterou chce opravdu dělat.
Claudia
--------------------
Není lehké naplnit tady svá vlastní očekávání.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Říká Claudia. Za pravdu jí dává její známá Francesca. Ta pracuje jako finanční kontrolorka. Na otázku, jestli to je práce, o které během studií snila ale odpovídá jasně:
Francesca
--------------------
Ne, není. Vybrala jsem si to kvůli okolnostem. Není to špatná práce, ale můj ideál to rozhodně není.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Mladí Italové to prostě ve své zemi nemají jednoduché. A proto jich do zahraničí odchází čím dál víc. Daří se jim přitom velice dobře. Stačí se podívat třeba na obsazení vlivných a skvěle placených postů v Evropské komisi v Bruselu nebo na podíl italských vědců na amerických univerzitách. Tento odliv mozků potvrzuje i slavný italský ekonom Francesco Giavazzi, profesor na milánské Boconni a americké Massachusetts institute of technology.
Francesco GIAVAZZI, profesor na milánské Boconni a americké Massachusetts institute of technology
--------------------
Naši nejlepší studenti odcházejí. Každý rok jich v Miláně přijmeme na 3000. 300 z nich odejde. Jistě, to není mnoho. Ale jsou to ti nejlepší z nich.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Příkladem toho, o čem mluví profesor Giavazzi je i pětatřicetiletý Leonardo Cassi. Ten před 5 lety odjel do Prahy a v Česku už zůstal. Pracuje jako grafik na volné noze. Vydělává dost peněz, s životem v Česku je spokojený. Do rodného Milána se vrací jen na návštěvy rodičů. Řada jeho přátel v Itálii je na tom podle něj mnohem hůř:
Leonardo CASSI
--------------------
Já mám známé, kteří třeba studovali architekturu a byli to docela brilantní studenti a teďka prodávají byty a tak dále. Viděl jsem, že v Praze tyto práce dělají studenti. A to je docela smutné.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
V Itálii je bez práce skoro 30 procent mladých do 25 let. Důvod je podle odborníků jednoznačný. Když firmy někoho přijmou na dobu neurčitou, je pro ně velmi obtížné ho později propustit. Nejde přitom jen o situaci, kdy se firmě nedaří a musí šetřit, mnohem bizarnější příklad uvádí Ricardo del Punta, profesor pracovního práva na univerzitě ve Florencii.
Ricardo del PUNTA, profesor pracovního práva na univerzitě ve Florencii
--------------------
Kdybych na svou přednášku ani jednou za semestr nepřišel, tak mi možná někdo něco vytkne, ale stejně mne nikdo nikdy nepropustí. A někteří moji kolegové to přesně takhle dělají.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Podle del Punty musejí i odbory přijmout fakt, že se doba změnila. Stávající zaměstnanci musejí mít menší ochranu. Jen to otevře cestu na pracovní trh i mladým. Odbory ale o něčem takovém nechtějí ani slyšet, jak říká Vincenzo Scudiere, místopředseda největší odborové centrály CGIL.
Vincenzo SCUDIERE, místopředseda největší italské odborové centrály CGIL
--------------------
Navrhujeme vyšší zdanění bohatých a z těchto peněz chceme podpořit pracovní místa pro mladé.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Experti ale o účinnosti takových opatření pochybují. A tak italští mladí stále nedokáží sehnat dlouhodobou práci a musí se spokojit se zaměstnáním na rok nebo jen se stážemi. Proto se z Česka nechce vrátit ani Leonardo Cassi.
Leonardo CASSI
--------------------
Je mi hodně smutno, z té situace současné toho státu, ale nemůžu nic dělat jiného, protože kdybych se vrátil do Itálie, bylo by to pro mne strašně těžké dostat tak dobrou práci, jako mám teď.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Pokud se politici a odbory na reformách nedohodnou, budou z Itálie ti nejnadanější stále odcházet. Z Milána, Florencie a Říma Ondřej Houska, Radiožurnál.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Ve studiu je se mnou ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Dobrý den, vítám vás.
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
Dobrý večer.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A hostem po telefonních linkách, místopředseda Evropského parlamentu, sociální demokrat Libor Rouček. Dobrý den přeji i vám.
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Hezký večer.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pánové, čeho myslíte, že jsme svědky v případě těch hnutí, jako "Okupujte Wall Street", něco podobného v menším měřítku se teď odehrává v Londýně a dalších podobných akcí různě po světě. Co se to vlastně děje, pane Ševčíku?
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
No, tak podle mého je to selhání států a je to chyba, jednoznačně chyba politiků, protože dlouhá léta udržovali takovou situaci, kdy si ty státy žily nad poměry a samozřejmě vytvářely nové a nové pracovní místa neproduktivní, které se platily z veřejných rozpočtů a ukázalo se, že je to cesta do pekel, protože vzniká chronické deficity těchto veřejných rozpočtů a pak se to dotýká i soukromé sféry, která není ochotná zaměstnávat lidi, které by třeba jinak i zaměstnávala.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Roučku, co podle vás vyhání lidi do ulic?
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě vyhání to taková ta prekérní situace, protože mladí lidé nemají práci, a potom také lidi vidí, že systém, v kterém pracují, v kterém žijí není tak docela spravedlivý, no, tak když se podíváme například do Irska, stát hospodařil velmi zodpovědně, státní rozpočet měl přebytky, a přesto dnes Irové jsou zadlužení tak, jako skoro nikdo jiný. A důvod není selhání státu, důvod je selhání trhu, protože ten stát nereguloval banky, nereguloval finanční trhy. Finanční trhy ...
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
Toto je nesmysl ...
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Ševčíku, nechte prosím domluvit Libora Roučka, ano, prosím, pane Roučku, říkal jste, že šlo o selhání trhu.
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Finanční, ano, finanční trhy, finanční trhy, finanční instituce spekulovaly, takže prohrály peníze, prohrály je na trhu nemovitostí, prohrály je na burzách. Klekly, jak se česky říká, banky, zkrachovaly banky, a musel přijít stát, který do té doby hospodařil velmi zodpovědně, musel přijít daňový poplatník a dneska v Irsku je 15-procentní nezaměstnanost a prostě lidé nemají práci a platí za ztráty jiných, to znamená bankéřů. Čili není to tak jednoduché, není to tak černobílé, jak říká pan Ševčík.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Ševčíku, vy tedy zásadně byste nepřistoupil na to, že ti lidé vyšli do ulic kvůli tomu, že došlo k selhání trhu?
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
Selhání trhu v žádném případě, selhali když tak politikové a státníci, jestli vůbec nějací státníci jsou. Selhali politikové, protože samozřejmě regulace bank existovala, je velmi tuhá, tato regulace bank, ale asi ty dohlížející orgány, které patří vlastně zase k státu, je to takzvaná decizní sféra, tak asi si to nepohlídali tak, jak měli, a je otázkou, jestli ty banky některé byly takhle před krachem z toho důvodu, že utíkaly k určitým finančním nástrojům, protože ta původní regulace byla příliš silná. Ve Spojených státech bylo například před finanční krizí 26 regulatorních orgánů a jak je vidět, tak si nepohlídali ani to, co měly. A pozor, to není selhání trhu, to je selhání právě těch státních institucí decizní sféry a těch, kteří na to měli dohlížet.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Roučku, já nabídnu interpretaci, kterou jsem zaslechl nebo spíš četl, že hlavně mladá generace jaksi ztrácí úplně víru v tradiční strukturu v politické i obchodní elity. Co si o tom myslíte?
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Bohužel stává se to tak, stává se to v mnohých zemích velmi často, když si vezmeme Itálii, měli jste rozhovor před tím, vezmeme si Španělsko, kdo téměř 50 procent mladých lidí je bez práce, lidé, kteří mají třeba jedno, dvě vysoké školy, tak vidí, že ten systém je do určité míry nespravedlivý. A na druhé straně máme finanční spekulanty, máme neregulované trhy, když politika to chce regulovat, finanční trhy jsou proti tomu, vidíme to koneckonců i v České republice, zvyšují se daně, zvyšuje se daň z přidané hodnoty, lidé, když si jdou koupit mlíko, tak musí zaplatit, musí zaplatit prostě vyšší daň z přidané hodnoty a finanční spekulanti prostě neplatí nic. Čili z toho důvodu my třeba v Evropské unii navrhujeme zavést daň z finančních, z finančních transakcí, ale lidé jako pan Ševčík, lidé jako jsou v české vládě, jsou prostě, prostě proti tomu.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pánové, zatím vám děkuji, pánové, zůstaňte ...
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
... a to je součást té frustrace.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Rozumím. Pánové, zatím děkuju, ale zůstaňte ještě s námi, teď se vydáme do zmíněného Španělska. Tam máme zvláštního zpravodaje Davida Koubka. Dobrý den, Davide.
David KOUBEK, redaktor
--------------------
Hezký večer.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Prosím velmi úsporně a spíš telegraficky. Kdo protestuje ve španělských ulicích.
David KOUBEK, redaktor
--------------------
Tak jsou to, jak mladí lidí, kteří samozřejmě jsou jaksi frustrovaní tím, co se děje, nemají vzdělání často, tedy mají vzdělání, ale nemají práci, ale jsou to třeba i jejich rodiče, jsou to starší lidé, jsou to starší lidé, jsou to intelektuálové, jsou to důchodci, ono to není ani tak nějaké organizované hnutí, ale spíš taková platforma pro diskusi a pro nejrůznější další iniciativy, které třeba například brání vystěhování exekutory.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A dá se říct, co ti lidé vlastně chtějí, mají nějaké jednotné požadavky?
David KOUBEK, redaktor
--------------------
Tak základní požadavek je návrat skutečné demokracie, oni ztratili víru ve své politiky a v to, že politici skutečně lidi reprezentují, tady ve Španělsku se například objevil návrh na otevřené kandidátky nebo na to, aby třeba neplatné hlasy u voleb se transformovaly v to, že část parlamentu zůstane prázdná. Je to právo na práci, na práci, na zdravotní péči, na školství a samozřejmě je to také /nesrozumitelné/ toho globálního ekonomického systému.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Já děkuji za tyto informace. To byl zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu ve Španělsku David Koubek. Pane Ševčíku, jak pan Rouček, tak i náš zpravodaj potvrzuje tedy z těch ulic, že spousta lidí má pocit, že ten systém je nespravedlivý, ať se snaží, jak chtějí, tak nemají šanci?
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
Nezlobte se na mě, oba dva zpravodajové, jak z Itálie, tak Španělska říkali, že to je chyba politika, že to je krize politiků. A já tvrdím ano, máme neregulované a hlavně neregulovatelné politiky, kteří si dělají co chtějí, vykládají za veřejný zájem, kdy co kdekoliv a kde co a jsou to většinou ne zájmy veřejné, ale jsou to jejich partikulární zájmy, vymýšlí hlouposti a nejlepší je to vidět právě na těch europoslancích a europarlamentu. Ten by byl, ten je úplně zbytečný. Koneckonců nedávno jsme viděli reportáž, kdy si chodili pro takzvané, a nemohu najít jiné slovo než prdelné, za to, že sedí v pátek v parlamentu a jdou si vyzvednout nebo zapsat se do seznamu, aby dostali peníze ve výši, které odpovídají polovině průměrného platu v České republice. Takže není to krize jako taková systému, ale je to krize politiků a krize politická.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Roučku, je to především chyba politiků, jak říká pan Ševčík?
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Problém je v Evropě, problém také byl ve Spojených státech za prezidenta Bushe, že vládne pravice. A když přijdete s jakýmkoliv rozumným návrhem, tak pravicoví politici, kteří jsou ve vleku finančních institucí, mnozí ekonomové, jako je pan Ševčík, který je rovněž ve vleku finančních institucí, prostě tak nejsou schopni změnit podmínky. Vezměme si českou vládu jako příklad. Co brání v Čechách, například jak jsem již zmiňoval, zavést tu daň finančních transakcí tak, aby ten systém byl spravedlivější, aby neplatili jenom spotřebitelé za základní potraviny nebo léky, ale aby se také na té sanaci podílel finanční trh. Takže nechoďte do Evropy, podívejme se domů, máme zde vládu, pan Ševčík té vládě může poradit, ať /nesrozumitelné/ produkci, ať tuto regulaci zavede.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pánové, je mi moc líto, že musím říct, že už máme moc málo času, a proto poprosím o velmi, velmi stručné odpovědi. V co myslíte, že tyto pouliční protesty všude možně na západě, v co to může vyústit, pane Roučku?
Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu /ČSSD/
--------------------
Může to, zřejmě co se stane, vyústí to v další a mnohem silnější protesty, které povedou k určité změně systému, protože lidé, vidíme to nejenom ve Španělsku, v Itálii, dneska ve Spojených státech, mají to z toho, že jedno procento Wall Street, finančníci, spekulanti, prostě kteří spekulují, když jdete do kasína, máte tam pravidla, když jdete na burzu, pravidla tam žádná nejsou. Čili ta pravidla se musí zavést tak, aby těch 99 procent společnosti mělo pocit, že systém je spravedlivý, dokud to nebude, protesty budou narůstat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane Ševčíku, myslíte, že jsme na prahu nějakých dalších protestů a eventuálně změny systému.
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
Můžeme být samozřejmě, ale to, co povídá pan Rouček, jsou naprosté nemysli, burzy a finanční trhy jsou regulovány, akorát se povolily některé deriváty, které povoleny být neměly a povolili je jiní, než si říkali pravicoví politikové a může to vyústit opravdu v to, že to smete současné politiky a mělo by je to smést v co největší míře, ano, je to tak.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pánové, já oběma velice děkuji za váš čas. Děkuji za účast v debatě. Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu. Naším hostem byl také místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček z ČSSD. Teď je 18 hodin a 58 minut, takové byly Ozvěny dne. Nezapomeňte na náš web zpravy.rozhlas.cz. Dobrý večer přeje od mikrofonu Jan Bumba.