V takovéto situaci považuji za zcela absurdní vyjádření Kanceláře prezidenta republiky a šéfa tiskového odboru Ochvata, který nás ujišťuje, že se vlastně nic závažného neděje a systém udělování milostí je zcela v pořádku.
Stejně nedostatečné je dnešní rozhořčení a odmítání jakéhokoli pochybení z úst Václava Klause. Je podivné, že prezident a jeho úřad se nijak nepokouší vyvrátit konkrétní pochybnosti. Je nutné si uvědomit, že prezident v demokratickém systému není žádný monarcha, ani panovník, který může rozhodovat o životě ostatních lidí způsobem, který nemusí nikomu vysvětlovat. Udělení milosti je závažný zásah do výkonu spravedlnosti, která má všem měřit stejně. Jestliže má prezident v rukou možnost udělit výjimku, nese velkou odpovědnost a musí být připraven vyvrátit jakákoli podezření a vyloučit jakékoli spekulace při udělování milostí.
Nerozumím tomu, proč prezident sám nemá největší zájem na tom, aby věci objasnil? Copak si neuvědomuje, že svým dnešním mlžením riskuje zpochybnění nejen procesu udělování milostí, ale celého úřadu prezidenta republiky?
Považuji za nutné a apeluji na prezidenta republiky – poskytněte veškeré informace veřejnosti i orgánům činným v trestním řízení, které tento podezřelý případ šetří. Veřejnost má nyní právo vědět, kdo případ Radky Kadlecové projednával.
Otázky zní:
- Komu byl případ svěřen?
- Kdo zpracoval podklad pro udělení milosti a kdo prezidentovi tuto milost udělit doporučoval? Byl to pan Hájek, Weigl či Jakl?
- Jaké bylo stanovisko ministerstva spravedlnosti?
- Kdo s kým mimo prezidentskou kancelář jednal?
- Jaké důvody byly pro udělení milosti rozhodující?
Jsem přesvědčen, že je v zájmu prezidenta, jeho úřadu i celé české veřejnosti, aby otázky, které klademe, byly jasně a jednoznačně zodpovězeny.
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD
