První blok konference se zabýval globálními výzvami a predikcí klimaticko-geologických změn. „U poslední fáze antropocénu se někdy mluví o velkém zrychlení neboli great acceleration. Žijeme v období, které je jedinečné rychlostí změn,“ varoval odborník na změny klimatu Václav Cílek. Řešení lze podle něj hledat v návratu k tradicím a dále v experimentování s novými plodinami, technikami a materiály.

Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík řekl, že doba uhlíku se nachází na svém konci. „Jsme svědky zásadní přeměny aktuálního paradigmatu. Problém je v tom, že třeba Čína a Indie dále staví uhelné elektrárny,“ řekl Bursík a připomněl doporučení OECD pro Českou republiku, které vyzývá k zavedení daně z uhlíku.

Druhý blok konference se soustředil na legislativní úpravy týkající se vody a půdy. Mezi diskutujícími panovala shoda, že by stávající legislativa měla být novelizována, především stavební zákon. „Stávající úprava stavebního zákona je složitá a hlavně časově náročná,“ řekla Ivana Průchová z Právnické fakulty.

Důležitým tématem byla i osvěta. „Velká část vlastníků propachtovává půdu za nízké ceny a půda je jim poškozována. Neví, že mají možnost se proti tomu bránit, protože právní vzdělání je v této oblasti velmi nízké,“ řekl tajemník Katedry práva životního prostředí Univerzity Karlovy Jiří Pokorný.

Podle Petra Marady nejsou kapacity na provádění pozemkových úprav. „Nástroje máme, ale nemáme toho, kdo by je dělal,“ řekl v rámci třetího bloku konference, který se zabýval praktickými opatřeními boje proti suchu. Na závěr konference vystoupil europoslanec Stanislav Polčák s výtkou, že dotace by měly být podmíněné půdní ochranou. „Český stát není dlouhodobě schopen dohodnout ani na protierozní vyhlášce. Právní ochrana půdy je v evropském právu popelkou,“ dodal.

Seminář se konal pod záštitou poslankyně Jany Krutákové (STAN) a europoslance a člena výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu Stanislava Polčáka.