Klasická ukázka rétoriky ve prospěch korporací a řetězců - Češi mají 6. nejlevnější potraviny v Evropě, ale stejně si stěžují, že jsou moc drahé. Tvrdí, že chtějí hlavně kvalitu, ale odmítají si připlatit. Obchody se díky tomu musí pohybovat na hraně výdělečnosti.

Co na to říct? Ano, je pravda, že v Česku potraviny stojí 79 % toho, co v průměru v EU. Dejme stranou to, že dovoz do ČR je kvalitativně podstatně horší než západně od nás. A údajně si na to ani nemáme stěžovat, vždyť v Německu jsou potraviny v průměru na 103 % toho co ve zbytku Unie. “Jo, kdyby si Češi chtěli připlatit, to by byla jiná,” ozývá se z médií.

Takže ano, je pravda, že nominálně za potraviny platíme celkem málo. No a co? Toto měřítko absolutně pozbývá smyslu, když nebereme do úvahy to, že náš průměrný plat (na který navíc ⅔ obyvatel nedosáhne) je méně než 40 % toho Německého. Z této relativně malé částky ještě značnou část ukrojí fixní náklady na bydlení, které prostě zaplatit musíme.

Ale ano, z těch pár drobných, co nám zbyde, si můžeme vesele kupovat, 6. nejlevnější potraviny v EU, navíc z druhé kategorie kvality. To se to ale máme.

Andrej Bóna

kandidát č.2 do EP za KSČM - Česká levice společně!