Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, jsem si vědom toho, že už jsem tady vystoupil několikrát. Nechci se opakovat. Přesto na některé otázky mi nebylo zodpovězeno, tak ty zopakuji. Na začátek mi dovolte ještě jednou shrnout ten obecný pohled a navázat na předřečníky, na pana kolegu Ferjenčíka, pak na kolegu Kalouska.
Tento návrh skutečně nenarovnává a EET nenarovnává podnikatelské prostředí. EET naopak likviduje menší živnostníky v místech, kde je malá kupní síla, protože náklady, spojené s EET, na ty si živnostník musí vydělat. Navíc s plánovitě nasazenou nálepkou podvodníka, který musí být permanentně státem kontrolován a sledován. Ekonomický růst, jak vidíme, se zpomaluje, už si toho všimla i vláda a pan premiér, i když ji na to upozorňujeme už dlouho, a už dlouho plédujeme za reformní kroky, abychom se na časy, kdy nebude tak dobře, připravili.
Ale základ prosperity státu není růst státní moci. Není permanentní nedůvěra a utahování šroubů pro malé živnostníky. Základem ekonomické prosperity státu jsou soukromé aktivity. A my budeme rádi za každého člověka, který se dokáže postarat sám o sebe, o svou rodinu, dokáže vydělávat, nabízí své služby svému okolí, dává svému okolí práci, zároveň přispívá do státního rozpočtu, do sociálního zabezpečení státu, a není závislý zároveň na sociální podpoře státu.
A tímto návrhem vláda tento přirozený model dlouhodobě a plánovitě boří, protože ukazuje, že živnostníci jsou tím ponížení pouze na pouhý zdroj příjmů do státního rozpočtu, právě na ten masivní růst provozních výdajů a přerozdělování posledních lete, které je navíc živnostníky nutno permanentně sledovat a kontrolovat.
Jak říkám, EET pro mě, už jsem to tady říkal i minule, je symbolem nedůvěry, která byla uměle podnícena a přiživována představiteli vlády a Ministerstva financí, aby vznikla společenská poptávka po opatření typu EET.
Tento symbol nedůvěry je navíc podporovaný nepřiměřenými kontrolami, pokutami a trestání spíše za chyby zaměstnanců, než za plánovité nepřiznávání příjmů. Například za později zaúčtované zboží v čase. Za nezměnu času ze zimního na letní. Desetitisíce korun za porušení striktnosti zákona, ale ne za zatajování, ale pouze za banální chyby.
Příjem, který je jediný sčitatelný, dosáhl podle důvodové zprávy cca 78 mil. Kč. Od 1. 12. 2016 do 28. května 2018. Mimochodem na důvodové zprávě vidíte, že se nám předkládají údajné výnosy za rok 2017, ale u pokut za další období. Ale zpět k číslům. 78 mil. Kč ze 7 677 pokut, a to z celkem 119 tisíc a něco kontrol. Průměrná pokuta ve výši 7000 Kč. Tolik strohá důvodová zpráva.
Právě na tomto množství kontrol se ukazuje, jaký finanční zpráva dostala do ruky až nepřiměřený bič na podnikatele, a otázkou zůstává, jestli k němu přistoupila přiměřeně, protože v ostatních případech, které vidíme na postupu finanční správy, vidíme absolutní nepřiměřenost a nešetření zájmu daňových subjektů.
EET je nástrojem online sledování. A být permanentně pod dohledem a s pocitem nedůvěry, kterou si navíc podnikatelé zaplatí sami. A kolik to stojí a bude stát živnostníky, a kolik je to stálo? Ministerstvo v důvodové zprávě mlží a RIA v tomto je nedostatečná. Ale skutečně EET je vlastně symbolem toho, že náklad na můj výnos, v tomto případě na výnos státu, zaplatí někdo jiný, a v tomto případě sami podnikatelé.
Ministerstvo v důvodové zprávě tvrdí, že se nedá vyčíslit, ale dává zcela konkrétní čísla, kolik miliard to údajně přineslo a přinese. Já tady nebudu opakovat teze, které vlastně říkal pan kolega Ferjenčík ze své analýzy, já jenom zopakuji tezi, kterou tady říkám pořád, že každý výnos EET je vlastně virtuální realitou, protože nedokážete se 100% jistotou říci, že ta koruna, která se přiřazuje vlivu EET, je skutečně koruna, která před tím byla zatajena, nebo je to koruna navíc, spíše proto, že jsme ještě v ekonomickém růstu, že přišel za podnikatelem nový zákazník, případně stávající více nakoupil.
Já jsem tady měl už minulý rok velmi konzervativní odhad nákladů živnostníků, který jsem vyčíslil na 4,5 mld. korun. Na serveru Hlídač státu je podobný výpočet. Skutečně ani nemám radost, že jsem se v tomto přiblížil pravdě.
Ale další otázka, na kterou mi nebylo odpovězeno. Kolik to vše stojí stát? Nejen software. Kolik lidí se celkově ve státní správě zabývá EET? Nejenom pouze ti noví zaměstnanci, kteří byli přijati. Jaké jsou celkové mzdové náklady, náklady na vybavení kanceláří, na provoz, a kolik celkově tyto náklady stojí daňové poplatníky? To jsme se z RIA nedočetli a je to klíčová otázka, která míří na efektivitu podobného opatření. Takže otázky na paní ministryni zní: Kolik byly ty skutečné, nikoliv odhadované náklady na zavedení EET? Kompletní. Kolik byly dosavadní náklady na jeho provoz a nejenom na jeho provoz, ale na všechny zaměstnance, kteří se ve své činnosti zabývají EET? Kolik státních zaměstnanců se muselo kvůli EET nejenom přijmout, ale kolik vůbec se jich EET zabývá?
Stejně tak platí mé otázky, týkající se toho zvláštního režimu, který je vlastně papírovou obdobou EET. Takže my zavádíme pro živnostníky novou papírovou byrokracii pro živnostníky, respektive vláda to navrhuje. Kolik se očekává výnos z tohoto zvláštního režimu a kolik bude náklad na všechny ty úředníky, kteří ty účtenky v krabicích a papírová hlášení budou přijímat, kontrolovat a archivovat? Samozřejmě, že těmito otázkami mířím k přiměřenosti a efektivnosti uvedeného režimu. Je to zatížení těch nejmenších nikoliv elektronickou, ale papírovou byrokracií. Nebylo by tedy lepší a efektivnější ten zvláštní režim a vůbec celé EET zrušit? Kolik bude náklad na správu toho zvláštního režimu, té papírové evidence, kdy malý živnostník s tržbou do 200 tis. korun za rok si bude jednou za čtvrt roku vozit krabice papírových účtenek ke kontrole na berňák. Podle mě je to z pohledu efektivity úplný nesmysl.
A poslední otázka: Jak je ošetřena důvěrnost dat v EET? Jsou někde unikátní data, kde můžete identifikovat přesně podle provozovny, můžete vyhodnotit strukturu zákazníků, to, na čem ta provozovna nejvíce vydělává. To jsou samozřejmě citlivé údaje, které mohou hrát roli v konkurenčním boji. A chci se zeptat, jak máme ošetřeno, že údaje neuniknou a nestanou se cennými a dobře placenými informacemi v obchodním styku? Děkuji za pozornost.
