Já bych se obrátil vaším prostřednictvím k poslanci Kalouskovi, abych mu řekl, že jste propásl příležitost mlčet. My jsme chtěli uctít českého vlastence Aloise Rašína. Nikdo z nás se nehlásil do jakékoliv diskuse. Slibovali jsme, že to bude krátký a důstojný akt. Vy přijdete, řeknete - nechci tuto debatu, aby se nezatížila debatou o euru a pak to sám otevřete a začnete tady horovat, aby tam nebyla zmínka o národní měně. Takže když už jste tu rukavici hodil, tak já bych kromě k smrti odsouzenému panu Rašínovi, vlastenci, zmínil jiného českého vlastence, muže 28. října, dlouholetého poslance Stříbrného, který v rakouském parlamentu řekl: Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. Takže my budeme i po Evropské unii, pane Kalousku, bez ohledu na to, co tady budete vyvádět v této chvíli. My chceme uctít hodnotu české měny.

A z ekonomického hlediska je jasné, že je to v zájmu České republiky. Podívejte se na Řecko, jak dopadlo. Možnost dělat si vlastní měnovou politiku je jedním ze symbolů vlastního státu, za druhé je to účinná metoda oblastí, které jsou chudší nebo nějaké jiné než zbývající části toho, kde měnová unie působí.

Děkuji.