Kupodivu v kolébce demokracie se pod jednou stranickou střechou stále ještě snesou zastánci obou názorů, přestože to právě tam a právě dnes je dělení takřka osudové. Na rozdíl od České republiky. Tady czexit není na pořadu dne a debaty o něm jsou čistě akademické.

Přesto právě kladný poměr k czexitu uvádějí soudruzi z výkonné rady ODS jako jeden z důvodů, proč ze strany vyloučili Václava Klause mladšího. V údajně konzervativní straně je nyní zřejmě povinné být příznivcem socialistické, byrokratické a namnoze již takřka totalitní Evropské unie. Zajímavé!

Zajímavé jsou i další důvody, proč musel být VKml vyobcován. V senátních volbách na Praze 2 podpořil Ladislava Jakla, zatímco ODS nominovala Vladimíra Kratinu. Popišme si to trochu podrobněji. Zatímco ODS nominovala politikou nepolíbeného herce, o jehož politických názorech nikdo nikdy nic neslyšel, Klaus junior podpořil člověka veskrze politického, bytostně konzervativního, dlouholetého spolupracovníka svého otce, takto zakladatele ODS a bývalého prezidenta České republiky. A aby toho nebylo málo, v Brně ODS nominovala a podporovala Fialova akademického kamarádíčka, beznadějného socialistu Mikuláše Beka. Ten se pak ODS po svém zvolení odvděčil, že se na ni zvysoka ve všem, včetně volby předsedy Senátu, vykašlal. Na otázku, kdo v oněch senátních volbách více hájil pravicovou politiku, zda VKml, nebo ODS, si laskavý čtenář dozajista dokáže odpovědět sám.

Dalším Klausovým hříchem je, že se zúčastnil demonstrace na podporu Maďarska, respektive maďarského premiéra Viktora Orbána. To je věru zajímavý hřích, neboť VKml přišel podpořit svobodu Maďarska a jeho právo svobodně si rozhodovat o svých věcech. Proč se Maďarsko ocitlo v nemilosti potentátů Evropské unie? Uplatňuje svoji vlastní migrační politiku a otevřeně a důsledně chrání svoji křesťanskou identitu. Zajímavé je, že ve stanovách ODS se můžeme dočíst, že jedním z jejích hlavních cílů je „být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace“. Co tedy soudruhům z výkonné rady vadí? Nejvíc zřejmě to, že na oné demonstraci také promlouvali různí levičáci. Jenže to je spíše dobrá zpráva, že i levičáci přišli hájit svobodu. Zatímco špatná zpráva je, že nikdo jiný z údajně svobodymilovné a pravicové ODS tam nebyl.

Václav Klaus si také dovolil vyslovit pochybnost, proč a zač naši vojáci umírají v dalekém Afghánistánu. I tohle se soudruhům z výkonné rady ODS nelíbí. Asi by – kdyby to šlo – vyloučili i prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, který se v osmnáctém roce nekonečného a bezvýsledného afghánského dobrodružství také snaží zařadit zpátečku.

Kupodivu žádná stranická kritika nikdy nezazněla na Klause juniora coby předsedu sněmovního školského výboru. Ale bolševická důslednost musí být, jinak to nejde, pročež se předseda poslaneckého klubu ODS soudruh Stanjura nádavkem dožaduje ještě stětí druhé Klausovy hlavy, té výborově předsednické. Klause by mohl nahradit neviditelný místopředseda ODS Baxa. Nejenom že je to uvědomělý eurosoudruh, ale na rozdíl od Klause nezanedbává ani vlajkovou výzdobu. Tibetskou.

Vůbec největší hřích Klause juniora ovšem je, že je prostořeký, občas až jurodivý, zatímco mnozí jeho poslanečtí kolegové jsou tak seriózní, způsobní a krasomluvní, že je vlastně vůbec nikdo nezná. Klaus je také pracovitý, akční a kreativní, což se také neodpouští, neboť je pak tak nějak více patrné, že ostatní realizují spíše opačný způsob výkonu poslaneckého mandátu.  

Že se dotyčným tak trochu posmívám, když je tituluju jako soudruhy? Co jiného si taky hrobaři české pravice, kteří si tak učenlivě osvojili bolševické praktiky, zaslouží. Takže ano, posmívám. Ať je alespoň moje opovržení trochu veselé, když už celý ten příběh závisti, malosti a zášti je jen a jen smutný.