„Je to jednoduché řešení s dlouhodobými pozitivními důsledky pro celou společnost. Mezi Prahou a zbytkem republiky je obrovský rozdíl, který se stále zvyšuje. V počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, ve mzdách, v kvalitě a dostupnosti služeb. Tento trend je potřeba v zájmu celé země zastavit, ještě lépe obrátit. Přesun úřadů z centra do regionů je jedním z prvních kroků,“ řekl navrhovatel Jan Farský (STAN).
„Přemístěním úřadů do krajských měst udržíme v regionech ekonomicky aktivní obyvatele, zvýšíme rozmanitost trhu práce, snížíme vnitřní sociální, ekonomické i kulturní rozdíly až napětí v rámci ČR. Praze se uvolní prostory v centru pro bydlení, kulturu a další využití, ušetří se za drahé nájmy, vyřeší se nedostatek vhodných kancelářských prostor ve stávajících budovách, vysoké výdaje na jejich provoz a energie. Nebude také nutné stavět zcela novou vládní čtvrť s plánovanými náklady až 10 miliard korun, kterou předpokládá programové prohlášení vlády,“ dodal Jan Farský.
„V Estonsku se nám povedlo přesunout část úřadů, přes 830 úřednických míst do regionů, za pouhé tři roky od chvíle, kdy vláda s tímto nápadem přišla. Přesun úřadů musí být spojený s digitalizovanou státní správou a pokročilým využíváním internetové komunikace, protože to umožní i samotným úředníkům pracovat z domova. Tento krok vyžaduje finanční investici, která se však vrátí posílením jednotlivých regionů, proto chystáme přesunout dalších 1 000 míst,“ uvedl Raigo Uukkivi, náměstek generálního tajemníka pro správní politiku z estonského Ministerstva financí.
„Velká Británie začala s relokací státních úřadů již před více než 50 lety. Netýká se pouze úřadů státní správy, ale také ministerstev, kde se přesouvají do regionů pozice úředníků, kteří nepotřebují být v denním kontaktu s ministrem. Do roku 2030 máme v plánu přesunout z Londýna polovinu úřednických pozic na ministerstvech,“ řekl Simon Madden, ředitel míst pro Program růstu z Úřadu vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
„Základním principem relokace úřadů v Norsku je rovnost pracovních příležitostí v celé zemi. V Norsku také platí tzv. location policy. Ta se skládá z několika pevně daných pravidel - jako například, že se nové úřady vždy a bez výjimky zakládají mimo hlavní město Oslo a zároveň se vždy při rozhodování i zohledňují ceny prostor. Zásadní bylo právě rozhodnutí, že v hlavním městě už žádný nový úřad nevznikne,“ vysvětlila Kristin Nakken, náměstkyně generálního ředitele z odboru regionálního rozvoje norského Ministerstva místních samospráv a modernizace, myšlenku projektu „location policy“.
Je nutné počítat s neochotou úředníků k tomuto přesunu. Návrh je proto připraven s odloženou účinností 5 let, úřady i jejich zaměstnanci proto budou mít dostatek času se na změnu sídla připravit. Ať už se jedná o motivaci stávajících zaměstnanců ke změně místa jejich pracovního poměru či přípravu výběrových řízení k získání nových zaměstnanců,“ uzavřel organizátor konference Jan Farský.
