Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Po té vzrušené mezidiskuzi se vrátíme zase možná do věcnější polohy. Já bych chtěl prezentovat jednak stanovisko své a jednak stanovisko klubu KDU-ČSL. My už v minulém volebním období jsme volali po tom, aby tady byla předložena právní norma, která by zakotvila odškodnění za povinná očkování. Několikrát jsem v tomto směru interpeloval i minulé ministry, takže já děkuji panu ministrovi a týmu Ministerstva zdravotnictví, že předložil tento návrh zákona.
A za sebe mohu říci - a teď možná krátce navážu na kolegu Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího - přestože jsem lékař, tak se v tomto ohledu necítím ve střetu zájmů, neboť jako letitý ortoped a traumatolog neočkuji pacienty. Možná vyjma asi dvou injekcí očkování proti tetanu. Takže se necítím ve střetu zájmů. Nicméně samozřejmě jsem medicinae universae doctor, tak něco o očkování vím.
Takže tady budu hovořit jako lékař, ale hlavně také jako otec čtyř dětí. A také se přiznám, že všechny naše děti byly plně očkovány a to včetně toho nejmladšího. A také se přiznám, že všechna ta očkování jsme nějakým způsobem se svoji manželkou prožívali. Protože očkování skutečně je velmi důležité. A já bych to tady chtěl znovu zdůraznit. Já považuji očkování za velmi důležitý nástroj k zachování zdraví populace.
Ale je potřeba říci, že určitá rizika existují. A i my jsme si zažívali na našich dětech horečky, nevolnosti a naštěstí jenom takové ty minimální nežádoucí účinky. To znamená, každé to očkování jsme nějakým způsobem prožívali. A dokážu se vžít do situace rodin, které měly ty nežádoucí účinky závažnější. A musím říci, že v rámci poslanecké práce mě i řada takových rodin navštívila. Někdy jsme si nakonec vysvětlili, že nešlo o následky očkování.
A je potřeba si v rámci této diskuze uvědomit, že skutečně prokazování jakékoliv újmy na zdraví patří mezi velmi složité, jak odborné, tak právní, disciplíny. To znamená, že i ta diskuze o tomto návrhu zákona nebude úplně jednoduchá a v tomto ohledu vítám návrh paní předsedkyně zdravotního výboru paní profesorky Adámkové na prodloužení lhůty. A nevidím to jako prodlužování té diskuze a oddalování tolik potřebného zákona, ale jako nástroj k tomu, abychom skutečně vychytali jak ty odborné, tak i ty právní náležitosti tohoto návrhu zákona.
Já se možná krátce zmíním o některých, o kterých si myslím, že by stály za diskuzi. A není to nic proti té normě jako takové. Pan ministr už tady v rámci svého úvodního slova zmiňoval tu premisu, kdy vychází ten návrh zákona z takzvané vyvratitelné domněnky, kdy v případě, kdy se u poškozeného vyskytnou následky v podobě újmy na zdraví, které jsou na základě odborného medicínského poznání pravděpodobnými následky provedeného očkování, pak se má za to, že takováto újma na zdraví byla způsobena tímto očkováním.
Také tady pan ministr řekl, že se to nebude týkat úplně všech. Že se to týká jen těch, kde skutečně ta pravděpodobnost je veliká. Přesto přese všechno vzhledem k tomu, jaká je nálada v naší společnosti směrem k očkování, je potřeba si říci, že minimálně na začátku toho - ve chvíli, kdy zákon vstoupí v platnost, lze očekávat, že nepůjde o nějaké jednotkové počty těch žádostí, ale troufám si odhadovat, že se může jednat o stovky, možná i tisíce, podání.
Všichni asi sledujeme různé diskuze na webech, na sociálních sítích, kde některé pacientské organizace opravdu brojí proti povinnému očkování v jednou šiku a ta jejich rétorika často není objektivní. Často jsou tam prezentovány případy, které skutečně z odborného hlediska nemohou být následky očkování. Nicméně prostě ty rodiče to takto vnímají, nikdo jim to zatím nedokázal vyvrátit.
To znamená, myslím si, že tady je potřeba tu diskuzi ještě vést a znova připomínám, beru to tak, že to je velmi složitá právní diskuze a za těchto okolností bych se přimlouval i za to, aby kromě výboru pro zdravotnictví tento návrh zákona projednal i ústavněprávní výbor. To je poznámka číslo jedna.
A potom už jedna méně závažná poznámka, která si myslím, že také stojí za diskuzi. A to je znění § 4, podle kterého je žadatel povinen doložit celou řadu dokumentů, včetně kompletní zdravotnické dokumentace, která se váže k provedenému očkování.
Tady bych se chtěl zastat těch rodin, které budou žádat, a pro které je zdravotní stav jejich dítěte často velmi emočně vypjatou záležitostí. A i když tady v tom paragrafu je zároveň fakultativní možnost, že si tu zdravotnickou dokumentaci vyžádá Ministerstvo zdravotnictví na základě plné moci té rodiny, tak bych se přimlouval za to, aby již primárně tato povinnost byla na straně Ministerstva zdravotnictví, abychom těm rodinám ušetřili ne vždycky úplně jednoduchou diskusi s těmi zdravotnickými zařízeními.
Já vím, že zdravotníci jsou empatičtí. Nicméně někdy ta diskuse i pro ně je obtížná, a pro ty rodiny je velmi obtížná. Takže tady bych se těch rodin zastal a dal bych to důkazní břemeno na stranu Ministerstvo zdravotnictví. Tolik pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Klub KDU-ČSL tento návrh podporuje a budeme hlasovat pro propuštění do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.
