Plně respektuji to, že ty kluby zastupují téměř dva miliony voličů, a snažím se to tedy svým jednáním vždy zdůrazňovat, že ten respekt je možná z hlavních hodnot našeho vzájemného chování. Na druhou stranu to právo mluvit za dva miliony zároveň přináší odpovědnost za dva miliony. Takže mě nemile překvapilo to, že za situace, kdy jste, prostřednictvím předsedajícího, měl informace o tom, jak vznikl termín schůze, že jste to svým kolegům neřekl. Takže jsme si mohli odpustit vytvoření toho dopisu. Na rovinu si řekněme, vy jste to nevěděl, že premiér tu nebude. Já to nevěděl taky. A řešili jsme to deset dnů dopředu. A už bych se k tomu nevracel.
Z úst Marka Bendy tady zaznělo, že ten návrh není úplně zralý, že by se měl vrátit k dopracování. Obávám se, že zralejší nebude. Neumím si představit, že by byl zralejší, protože pracovní skupina se sešla poctivě, řekla si, že třikrát, že nebudeme extendovat tu debatu. Každý měl právo říct, co si tam nepřeje. A tak se také stalo. A na tom, co je dneska předloženo, jsme se shodli, ať je ten komentář jaký chce. Já mám zápisy z těch schůzek a mám kopie mailů.
Já si umím představit, že by se to vrátilo a že by zřejmě ti účastníci diskuse byli teď nabitější více argumenty ze svých klubů, protože tenkrát s tím souhlasili. Jenom třeba když se podívám na prezenci, sešli jsme se 1. března 2018, omluvený byl pouze STAN a KDU-ČSL, ostatní tam byli. Tenkrát třeba co se týče omezení veta. K návrhu týkajícího se práva veto se přítomní shodli na formulaci korekce: dva a více poslaneckých klubů mohou podat námitku za předpokladu, že počet členů odpovídá počtu poslanců, který stanoví základní kvorum dvacet, čtyřicet, padesát. Mezi přítomnými zaznělo, že diskuse k počtu členů poslanců by měla zůstat otevřená, konkrétně k § 90 a § 91 - mimořádné lhůty na projednání ve zkrácené době. O měsíc později 26. dubna, kde také byl třeba i kolega Benda přítomen, tak už tady můžu jenom číst, Radek Vondráček pokračoval ve výčtu návrhů nejprve racionalizací úpravy procedurálního veta námitek, kterým by se sjednotila síla veta, a dále upravením možnosti paritního ustanovení sněmovní komise. Nad těmito návrhy byla také konstatována shoda.
V podstatě souhlasím i s panem předsedou Stanjurou, že to možná ani nezmění v tomto složení, že to nemá zásadní vliv, protože většinou se k vetu připojuje klub ODS a ten má dostatek členů na to, aby bylo dost vetujících poslanců. Jako příklad mohu uvést například hlasování o novém bodu paní poslankyně Rutové ve středu tuším, kdy se připojily tři kluby, bezvadně to zvládly. Jde o určitou proporcionalitu a vyváženost.
Naprosto všichni se shodli na prodloužení pro třetí čtení a děkuji za doplnění nového argumentu, proč tedy vlastně to máme v jednacím řádu, že tehdejší vládní koalice v podstatě přiškrtila ten tok prvé, druhé, třetí čtení a třetí čtení omezila. A v tom úzkém bodu je jednací řád zranitelný, jak nám to předvedl především v minulém volebním období klub TOP 09, který otevřeně prohlašoval, že nikdy, nikdy, nikdy nepustí zákon o EET a budou zdržovat. A v rámci těch několika hodin k tomu mají možnost, což už je sice ochrana práv menšiny, ale už zasahující vůbec do základního principu fungování, kdy zase většině musí být umožněn nějaký prostor, aby prosadila své návrhy.
To znamená, ještě jsem si udělal nějakou poznámečku k mimořádné schůzi. Je to debata. Můžeme debatovat například o tom, že mimořádná schůze by měla jinou strukturu té diskuse vůbec, že by tam byly časové limity, nebo že by se přesně věděla hodina a čas hlasování, protože - na druhou stranu - bezbřehé propuštění mimořádných schůzí znamená, že by opozice o čtyřiceti členech byla schopna zablokovat - celkově - Sněmovnu, protože by byly jenom mimořádné schůze. To samé, co říkal kolega Pirát, že někdy jsou bezproblémové body, tady zase souhlasím s panem Stanjurou. Z bezproblémového se může stát problémový, protože po něm následuje nějaký, kde hrozí politický střet, a každá hodina debaty se může hodit straně, která zaujímá nějaký postoj. To znamená, debata je otevřená. Já si myslím, že jsem předložil dobrý podklad pro tuto debatu. Tady se z toho okamžitě stává politika, už je ta debata vypjatější, než byla na pracovní skupině, ale tomu se nevyhneme. Propusťme tedy, prosím, debatu do druhého čtení. Nebránil bych se ani prodloužení lhůty. Mně by to nevadilo. Bavme se tedy o tom, co tedy s tím chceme udělat.
My jsme se naprosto shodli na tom, že třetí čtení jsou v podstatě nesystémová omezení v rámci jednacího řádu. Veta nenarazila na problém, až teď ve Sněmovně, a já to považuji spíš za rétoriku. Tady vám můžu přečíst ze záznamu. Marek Benda, v neposlední řadě, vyjádřil podporu návrhu řešení problému neefektivního projednávání zpráv. Na tom jsme se zase všichni shodli, že některé zprávy jsou úplně zbytečné, a tady ten návrh je pro nás pro všechny. To není pro opozici, ani pro vládní koalici, protože je tam jasně zakotveno právo a možnost menšiny zablokovat to, aby se nějaká důležitá zpráva projednala jenom ve výboru. Ochrana menšiny tam je koncipována, myslím si, dobře. Budu rád, když tady optimisticky řeknu, že se teším na konstruktivní debatu ve výborech i na plénu. Debata na plénu je zkrátka jiná. Dneska jsme to tady demonstrovali jasně. Věřím, že na výborech už to může být mnohem racionálnější a uvidíme, jak dopadne hlasování. Já vám všem, kteří hlasují pro, děkuji předem za podporu.
