tak si říkám, že by Velikonoce a kratší týdny mohly být častěji, hned bychom měli více času na odpočinek...
No, pro začátek s kolegy s ČSSD prosazujeme aspoň každodenní zkrácení
pracovní doby o půl hodiny a také pět týdnů dovolené pro všechny.
S nohama na stole jsem ale neseděla. Přestěhovali jsme se dál od centra Prahy a dáváme dohromady byt, aby se v něm dalo žít. A jak známo, na ostatní se úplně spoléhat nedá. Co si člověk neudělá sám, případně za pomoci příbuzných, to nemá. Mojí chloubou tak je třeba čerstvě přišroubovaný věšák na kabáty. Člověk se musí umět radovat i z maličkostí…
Snad jste si o svátcích pochutnali na něčem dobrém a pokud možno i kvalitním. Sociální demokracii se nelíbí různá kvalita potravin prodávaných v Evropě pod stejnou značkou. Evropská komise prosadila minulý týden v parlamentu legislativní paskvil, který de facto říká, že dvojí kvalita je zakázaná, ale když jsou pro ni důvody, tak je povolená. Nějak z toho vypadl požadavek naší europoslankyně Olgy Sehnalové na jasné značení rozdílu na první pohled. Olga se ale nevzdá a my také ne! A schválně, pomůže nám pan premiér, který rád mluví o tom, jak je v Bruselu aktivní a populární?
Ještě s jedním osobním zážitkem se vám musí svěřit. Volala mi teď v povelikonočním týdnu moje babička, že při přepínání televizních programů narazila na pana Soukupa, jak zběsile mává mojí svatební fotkou v modrých šatech a určitě mě zase „drbe“. Zvuk naštěstí puštěný neměla. Babička říkala, že mu asi brzy zavolá a řekne od plic, co si o něm myslí. Asi bude divit!
Nejen moji babičku, ale i ostatní seniory pak určitě potěšilo páteční hlasování Sněmovny, kde posouváme návrh na navýšení důchodů o devět stovek v průměru od ledna 2020 do dalšího čtení. Obavy pravice, jestli to není příliš, mě skoro dojaly. Jistě, za jejích vlád se přidalo pár desítek korun – a my teď v podstatě splácíme jejich dluhy. Neděláme ale jen gesta. Chceme těm, bez kterých bychom dnes nebyli úspěšnou zemí, splatit dluh. To by mohli pochopit i Piráti, obávající se, že ochuzujeme příští generace.
Taky nám kritici vyčetli, že jsme ustavili komisi pro spravedlivé důchody, která je podle nich málo ambiciózní. Jenže, jak už jsem mnohokrát říkala, nám jde o hledání společného jmenovatele. Proto jsme, jako vůbec první, přizvali zástupce všech parlamentních stran! Protože nám záleží na konsensu. Dělat radikální řezy bez něj je kontraproduktivní, jak nám už minulost ukázala. Divím se těm, kteří se už spálili o plotnu, že zkoušejí podruhé.
Shodu potřebujeme i na plánech budoucích investic. Proto mě mrzí, že pan premiér tutlá prý již připravený Národní investiční plán, který vznikl na výjezdech do regionů v jeho předchozí menšinové vládě. Od Andreje Babiše jsme slyšeli, že má do roku 2030 zahrnout 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun. Já si myslím, že by peníze měly jít zejména do výstavby startovacích bytů pro mladé rodiny s dětmi.
Na jedné straně se nedivím, že se pan premiér nechce nechat ostřelovat pány Stanjurou nebo Kalouskem, kteří nemají nic lepšího na práci. Ale proč tak zásadní věc nepředloží vládě, které předsedá? Je to snad projev nedůvěry k nám, jeho partnerům? Vždyť přece nesejde na tom, kdo, ale do čeho a jak chytře investuje.
Tento týden se znovu spekulovalo o tom, zda jsme pod tlakem partnerů z ANO nerezignovali na nové příjmy státního rozpočtu. Nerezignovali! Boj za bankovní daň rozhodně nevzdáme. Potřebujeme peníze na péči o seniory, rodiny, samoživitelky, sociální služby. Jen růst důchodů nás přijde na 33 miliard, proto potřebujeme další peníze do rozpočtu – a v první řadě čekám více solidarity od těch, pro něž je byznys v Česku jedna velká zlatokopecká výprava. Dále chceme zavést daň z hazardu, upravit spotřební daně a také zřídit digitální daň - o které jsem v ČR začala mluvit jako první. Není tedy pravda, že myslíme jen výdaje. Máme jasný plán, jak státu pomoci a ministryni financí jsme naše výpočty předali. Dělá to plných 30 miliard!
Teď už mě ale prosím omluvte. Gustík dnes slaví narozeniny a těší se na dort.
Vaše
Jana Maláčová
