Mezi ty nejvýznamnější patří hvězdárny a planetária v Praze, Ostravě a Brně. Dovolím si malé srovnání jejich poloh. Pražské zařízení je umístěno na dvou od sebe vzdálených lokalitách a ostravské stojí na kraji města. Brněnské se nachází v blízkosti centra, ale zároveň v parku alespoň částečně bránícím před světelným znečištěním, v dosahu hromadné dopravy a s možností bezproblémového zaparkování. 

Jedinečná poloha je jedním z důvodů, proč brněnská hvězdárna měla do loňského roku návštěvnost zhruba stejnou jako pražská. Což je výborné hodnocení i vzhledem k tomu, že Praha s navazujícím osídlením má podstatně víc obyvatel než Brno. Pokud by byla podobně prvotřídně vybavená hvězdárna například na Vysočině, nabízela by sice nerušenou podívanou, ale určitě by se nemohla pochlubit tak velkými počty návštěvníků. Hvězdárny sloužící veřejnosti musí být zkrátka umístěny ve větších a velkých městech.

Uvedl jsem u zájmu veřejnosti minulý čas, neboť na hvězdárně na Kraví hoře se uskutečnila rozsáhlá stavební rekonstrukce. Opravy trvaly od loňského srpna do letošního července a stály 92,4 milionu korun, z nichž téměř 65 milionů hradila Evropská unie z Regionálního operačního programu Jihovýchod.

Objekt je nyní vybaven tím nejmodernějším, co se na poli audiovizuální i astronomické techniky nabízí. Bude otevřen 12. listopadu a plný provoz začne od ledna příštího roku. Celé zařízení má ve svém názvu z tradičních důvodů uvedeno, že se jedná o hvězdárnu a planetárium. Jeho záběr je však podstatně širší. Má krásný, ale i ambiciózní cíl popularizovat spolu s astronomií i další přírodní vědy.

Hvězdárna a planetárium Brno byla ještě před rekonstrukcí špičkovým zařízením a jsem přesvědčen, že po znovuzahájení provozu bude v České republice jedničkou.

Roman Onderka pro Brněnský Metropolitan