Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený místopředsedo sněmovny, pane poslanče.
Já tady vystoupím krátce. Já jsem senátor již 13. rokem. A musím říct, že jsem v době, kdy byl schvalován zákon o zveřejňování smluv, nebo registraci smluv, tak jsem neměl možnost se k tomu vyjádřit. A proto se k tomu vyjádřím nyní, přestože vím, že dneska se nejedná o to, že bychom schvalovali zákon jako takový. My tady spíše odstraňujeme nějaké výjimky, které v tom zákonu jsou.
Na druhou stranu já pro to hlasovat nebudu, protože ten zákon považuji od začátku za zcela zbytečný a podle mě šikanující starosty. Protože o většině starostů se domnívám, že to jsou slušní lidé a že se snaží svá města řídit tak, aby se nemuseli obávat zveřejnění smluv. Na jednu stranu.
Na druhou stranu je tady zákon č. 106, kde pokud někdo chce získat informaci, tak ji získá. Velmi vehementně ji využívá i opozice, která na každém zastupitelstvu vždycky je. A musím říct, že si zjednoduší i svou činnost, místo toho, aby se podívali na registr smluv, který existuje, tak si stejně v rámci sto šestky žádají informace, abychom jim je zpracovávali. Proto si myslím, že ten zákon de facto není potřeba, protože jsou jiné mechanismy kontroly veřejných peněz než na základě registru smluv.
Domnívám se, že registr smluv umožňuje jednoduše, aby se ke smlouvám vyjadřovali lidé, kteří těm smlouvám ani nerozumí. Někdy mají pocit, že tam vidí nějaké číslo, zdá se jim, že to je hodně, a podle mě to nezabraňuje úplně, pokud by chtěl někdo něco dělat špatně, tak to bude dělat a ten zákon o registru smluv mu to nějakým způsobem neznemožní.
Já vám uvedu příklad. My jsme v minulém roce připravovali výstavbu dvou mateřských školek. Ty mateřské školy byly prakticky totožné, to znamená, že na jednu projektovou dokumentaci jsme chtěli postavit dvě mateřské školky. Jednu jsme chtěli dělat v minulém roce a jednu letos. Postupovali jsme podle zákona o zadávání veřejných zakázek, dokonce na to dostáváme dotaci, protože jsme museli mít tu tzv. nadlimitní. A přihlásila se jedna jediná firma. Odhad projektantů byl 33 milionů, nejnižší nabídka od jedné firmy byla nějakých 39 milionů. Nám se to zdálo docela hodně, proto jsem si nechal odborníky zpracovat analýzu, jestli to odpovídám cenám, nebo proč ten rozdíl tam je. Odborníci mi řekli, že je to na nějaké hraně, ale ještě je to pořád přijatelné.
Přesto jsme nepodepsali tuto smlouvu, i když jsme ji mohli podepsat, mohli jsme rozhodnout, dát ji na registr smluv, někdo by si ji přečetl, odborníci by mu řekli, že to je v pořádku a měli bychom to za 39 milionů. My jsme tu smlouvu nepodepsali, protože probíhala soutěž na školku, která měla proběhnout v letošním roce, a tam se přihlásila ta samá firma. A k tomu naštěstí ještě jiný dodavatel. A ta cena od toho jiného dodavatele byla nějakých 33 milionů. Rozdíl byl 39 a 33. Takže my jsme tu první smlouvu nepodepsali, zrušili jsme výběrové řízení, podepsali jsme smlouvu na toho druhého z výběrového řízení a znovu jsme vyhlásili soutěž na tu první školku. A tam už se přihlásil ten první, který nám dával těch 39, a byl na ceně nějakých 33.
A kdybychom chtěli postupovat, v uvozovkách, jenom tak, abychom si kryli záda, tak jsme mohli uzavřít smlouvu s tím prvním za 39, zveřejnili bychom ji. Až by se opakovala soutěž na tu druhou školku, tak všichni uchazeči by si to přečetli, že jsme uzavřeli na tu samou školku v jiném místě, ale úplně stejná projektová dokumentace, 39, a nejnižší nabídková cena by byla 39. Je to správně? Já si myslím, že to správně není.
Proto si myslím, že i zveřejňování těchto smluv znevýhodňuje obce a dává prostor pro spekulanty z firem, aby si zkontrolovali, aby si hlídali, za jakou cenu obec je schopná nebo ochotná podepsat nějakou smlouvu, a nedávali nižší nabídky. Já si myslím, že i starostové mají mít možnost, nebo zastupitelstva i rada má mít možnost postupovat obchodně a nějakou obchodní taktiku trošku na té obci také vykonávat, a tím ceny tlačit dolů. Proto já jsem zásadně i proti registru smluv, nebo zákonu o registru smluv. Tady bylo řečeno, že žádný jiný stát kromě nás a Slovenska takový zákon nemá. Děkuji za pozornost.
