Dobrý den všem. Vážená paní předsedající, ale i vážený pane předsedající, teď nevím přesně. Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní ministryně, vyslechli jsme si zde předkladatelskou zprávu paní ministryně, která se ovšem věnovala situaci z obecné rozpravy v ústavně-právním výboru. Takže já teď nevím, jestli mám vystoupení, nebo jestli je to replika, já to pojmu stejně obsahově.
Já bych vám chtěl říct, co proběhlo v ústavně-právním výboru a proč jsme rozhodli, jak jsme rozhodli. A zkusím to jako vždycky telegraficky, ale snad srozumitelně. Já bych zaprvé reagoval na ten argument, že je to prastarý zákon, že tedy nefunguje, že by bylo potřeba ho změnit. Já osobně si myslím, že jsou starší zákony, které je potřeba změnit už dávno před desítkami let, a to jsou zákony, které pálí občany daleko více. Je to občanský soudní řád a je to trestní řád.
A to jsou zákony z roku 1961 a 1964 a určitě jejich změna by byla přínosnější pro nás všechny a výrazně by zrychlila řízení a všichni víme, že nejpalčivější je právě otázka rychlosti řízení jak civilního, tak trestního. Já osobně po konzultacích, a teď nevím, kdo je odborná veřejnost, já osobně odborníky, které znám strašně dlouho, považuji za vysoce kvalifikované odborníky, tak po konzultacích s nimi i s předsedy krajských soudů, kteří se nechtějí této agendy zbavit, protože nejsou pohodlní a chtějí skutečně věcně pracovat, tak tvrdím, že současný zákon nepotřebuje tak razantní změny a že by stačily dílčí změny formou novely, která by přinášela skutečné zlepšení a ne naprostou změnu v organizaci.
Já promluvím krátce, ale chtěl bych říci, že moje praxe státního zástupce je 22letá a skutečně tu agendu, kterou jsem dělal, tak jsem přicházel do styku se stovkami znalců. Sám jsem se účastnil soudně-lékařských a soudně-psychiatrických konferencí a vyslýchal jsem osobně znalce a jsem s nimi v kontaktu, zúčastňuji se jejich akcí i nadále, takže vím, že závěry jejich expertiz jsou velmi významné pro rozhodnutí o vině, rozhodnutí o právní kvalifikaci a rozhodnutí o trestu. Ostatně pokud jde o trest, tak když se z mé praxe budeme bavit o výjimečném trestu, který je uzákoněn v § 54, odst. 2 či 3, tak tam je trest odnětí svobody na 20-30 let a ve 3. odstavci na doživotí. A u toho druhého je podmínka "obzvláště ztížené převýchovy", kdysi resocializace, a to nám řeknou zase znalci. Psycholog, případně psychiatr. A ta otázka vyloučené převýchovy je také jasná.
Ale pojďme na věc, tady jsme slyšeli, že odborná veřejnost a poslanci ÚPV se shodli na tom, že je potřeba vládní předlohu změnit. Víte, mně vadí, a to mi vadí asi celou dobu, co jsem tady, zejm. to, že vláda přijme něco, co by Senát i akceptoval, a v Poslanecké sněmovně to dostane takovou formu, že se nestačíme divit, jsou tam desítky pozměňovacích návrhů a přijde nám sem představitel české vlády a je s tím spokojen. Přestože je to úplně jinak, než oni navrhovali. Ale pak se shodnou, že vlastně oni mají lepší odborníky v Poslanecké sněmovně, než má legislativa celé vlády, než má Legislativní rada vlády. Nevím tedy, k čemu tam jsou, když by se stačilo zeptat poslanců, jak to má být správně a rovnou předložit něco, co Poslanecká sněmovna nebude ne doplňovat, pozměňovat, ale co nebude předělávat úplně zcela a pošle to jiným směrem.
Takže já se zmíním o tom § 35. Dohled nad výkonem znalecké činnosti znalce vykonává ministerstvo. Mluvím o těch fyzických. Samozřejmě paní ministryně má pravdu v tom, že znalecké ústavy jsou v gesci ministerstva. Ale když se podíváte do vládního návrhu, tam je ale napsáno: "Dohled nad výkonem znalecké činnosti znalce vykonává předseda krajského soudu a dohled nad ústavy ministerstvo spravedlnosti." To je zcela zásadní změna, to není zase něco, že by odborná veřejnost náhle změnila názor a řekl: "Dobře, tak to udělejme tak, že to dáme celé ministerstvu." Já s tím nesouhlasím. Podle mě je ministerstvo politický orgán, politicky řízený, a tvrdím, že znalecká činnost je zcela zásadní pro rozhodování v těch věcech.
Já jsem se ptal na ústavněprávním výboru, jaké výhrady má ministerstvo vůči předsedům krajského soudu, jestli to nezvládají apod. Podle mého názoru a podle toho, co já vím, tak ji zvládají. A s minimálními finančními náklady mzdovými. Jinak je potřeba, a to jsem řekl i dnes na tiskovce, že je potřeba si uvědomit, že nalézací řízení dělají okresní soudy, krajské soudy. Je to v gesci předsedů krajských soudů, kteří znají znalce, kteří se mohou kdykoli podívat do znaleckých posudků, znají je i osobně s tím, že mohou posoudit, jestli se u znalce neprojevuje už něco, únava materiálu nebo náznak něčeho, co by vadilo kvalitě znaleckých posudků. Naopak ministerstvo spravedlnosti nepotřebuje pro svou rozhodovací činnost znalce a znalecké posudky. Navíc argument, který považuji za důležitý a byl bych nerad, kdybychom ho přeslechli, že předsedové krajských soudů jsou ve svých funkcích stabilní, kdežto ministři spravedlnosti se mění a dokonce ministři spravedlnosti z posledních let velmi rychle. Takže mně jde o nezávislou a vysoce odbornou znaleckou činnost, která se nesmí dostat pod politiky řízené ministerstvo spravedlnosti. Já jsem tam dával otázky typu, jak jsou na tom znalci, jestli má ministerstvo přehled o nich, jaký je věkový průměr, jestli se mění třeba za poslední roky apod.
Další moje výhrady byly, ale ty známe všichni, to je absence prováděcích předpisů. Samozřejmě že jsou tam zase nějaké teze vyhlášek. Správně bychom měli vidět, jak budou vyhlášky znít. Podívejte se do § 4, tam je odkaz na vyhlášku. § 11, 12, 22, 27, 29, 31, 32, odkazy na vyhlášky ministerstva spravedlnosti, které nejsou. § 38, poradní sbory. Ministr spravedlnosti zřídí v oborech a odvětvích poradní sbory. Já jsem se ptal, které jsou to obory. Mě to zajímá, které to jsou obory. Žádná odpověď.
Tímhle chci říci, ale já vás fakt nechci zdržovat, vy víte, že spěchám vždycky, já tím chci říci, že těch nesrovnalostí je tam spousta a že se pozměňovací návrhy množí, jak to tak sleduji. A moje zásada je jasná, tam, kde se množí pozměňovací návrhy, tak je rychlejší a lepší a správnější to zamítnout, než se tady o nich dohadovat. Mnohdy já osobně ani já nechápu, protože je potřeba si vždycky porovnávat, ale to je jedno, řeknu vám něco, co pochopíme všichni, co je podle mě nesmysl. § 42, společná ustanovení přestupků. "Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán." 5 let. Byla-li přerušena, tak 7 let. Já jsem se podíval do trestního zákoníku, abych se ujistil, že v § 34 promlčecí doba, která odpovídá tříleté trestní sazbě odnětí svobody je pětiletá. A já vám řeknu za co. Účast na sebevraždě, úmyslné ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci, tedy nejzávažnější forma, to je ten § 151 trestního zákoníku, omezování osobní svobody, opuštění dítěte nebo svěřené osoby, únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou, majetkové trestné činy, tzn. krádež, zpronevěra, podvody u speciální recidivy, nedovolené ozbrojování, šíření toxikomanie, většina trestných činů proti životnímu prostředí. Ale co je ještě paradoxní, stejná promlčecí doba je u trestných činů křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a podobně u křivého tlumočení a maření spravedlnosti, padělání a pozměnění veřejné listiny. A to nejen podáním znaleckého posudku či tlumočnické doložky, ale je to i při výpovědi před soudem, tzn. ještě stvrzené. Tam je větší trestní sazba, je tam tříletá. No, bylo by toho více, takže já odkážu na to, co jsem řekl s tím, že osobně pochybuji o tom, že ministerstvo, které nebylo schopno znalce metodicky řídit, bude schopno tuto agendu vést, a proto se znovu přimlouvám i přes námitky paní ministryně, za to, abyste stvrdili namísto dlouhých dohadů o pozměňovacích návrzích rozhodnutí, respektive doporučení ústavněprávního výboru horní komory českého parlamentu. Omlouvám se, že jsem zvyšoval hlas, ale to je proto, abych neusnul. Díky za pozornost.
