Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, tedy před patnácti lety. Při vstupu do Evropské unie se zavázala i k začlenění do eurozóny. K takovému kroku nedošlo. Podstatná většina českých politiků se k němu v blízké době ani nechystá.
Tomáš Prouza prý vše vidí ve „strachu politiků“ kteří „nechtějí vést“. Kdo je pan Prouza? Jde o jednoho z četných „prezidentů“ České republiky. Jde o prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a proto jeho stanovisko do jisté míry chápu. Přesto s ním nemohu souhlasit. Tento nadějný mladý muž zřejmě nepochopil některé základní věci. Například to, že kriteria vstupu, o kterých hovoří v této souvislosti ekonomové, neplní podstatná část velkých členských zemí eurozóny.
Tato kriteria naopak plní Slovensko a několik dalších nových členů tohoto klubu. Jejich souhrnný HDP není ovšem ani desetinou HDP Německa či Francie. Úměrně hospodářské váze mají tyto státy podíl na rozhodování o pohybu Eura. To ovšem tuší naše veřejnost i většina politiků, a proto ani u příležitosti 15. výročí vstupu České republiky do EU nijak do eurozóny nespěchají. Eurozóna totiž zatím nijak nepřipomíná klidný přístav na rozbouřeném moři mezinárodních finančních trhů.
