Na problematiku nahrazování plastů bioplasty upozornilo Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Richardem Brabcem. Bioplasty, vyrobené např. z kukuřičného škrobu a PLA (kyselina polymléčná), představují pro životní prostředí totiž ještě větší problém než konvenční plasty. Nejenomže je nelze recyklovat spolu s plasty končícími ve žlutém kontejneru, ale jejich problém spočívá především v jejich obtížné rozlišitelnosti.

„Stále více různých vědeckých studií [1] upozorňuje na problém s rozložitelností bioplastů v životním prostředí. Často se tváří jako kompostovatelné, tedy zcela rozložitelné, ale ve skutečnosti v přírodě zůstanou buď mnoho let v poměrně neporušeném stavu, nebo se rozpadají na menší částice, které z životního prostředí vůbec nezmizí,“ upozorňuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Pokud bioplasty končí ve žlutých kontejnerech, znehodnocují recyklační proces, který na kombinaci přírodních a plastových materiálů není uzpůsoben. „Do hnědých ani žlutých kontejnerů tak bioplasty vůbec nepatří,“ upozorňuje ministr Brabec.

Ministrova slova potvrzuje i doc. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D, ředitel Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí z Vysokého učení technického v Brně: „Rychlost rozkladu bioplastů je v klimatických podmínkách střední Evropy poměrně pomalá, proto je jejich využití jako jednorázových produktů stejně diskutabilní jako v případě běžných plastů. Oproti běžným plastům je výroba bioplastu často dražší, občas i méně ekologická, navíc není doposud zvládnuta jejich recyklace. Ve žlutých kontejnerech kontaminují vytříděný a recyklovatelný plast. Často zmiňovaná biodegradace v kompostu je také problematická. Ani u průmyslového kompostu často nedochází ke kompletní degradaci a na domácím kompostu se podmínek průmyslového kompostu dosahuje zřídka. Navíc na kompostování 1 kg bioplastu je potřeba řádově víc než desetinásobné množství kompostu a v neposlední řadě bioplasty většinou obsahují pouze vázaný uhlík, a proto je pro kompostování potřeba dodávat další živiny jako dusík či fosfor. Pokud se kelímky, lžičky a další produkty z bioplastů dostanou do životního prostředí, mohou za našich klimatických podmínek degradovat až několik let, přičemž stále není jasné, zda degradace proběhne kompletně nebo po nich zůstanou rezidua ve formě mikroplastů.“

„Zbavit se správně jednorázových kelímků nebo talířů a příborů z bioplastu tak můžeme jedině spálením. Nahrazování jednorázových plastů těmito materiály je proto cesta zcela špatným směrem,“ upozorňuje Brabec. S ohledem na problémy, které bioplasty pro životní prostředí představují, se už vypořádala i Evropská komise. V nové směrnici o jednorázových plastech, která byla přijata v loňském roce a její pravidla začnou i u nás platit do dvou let, bioplasty jako náhražky jednorázových plastů zakázala. „I proto je potřeba upozornit především výrobce a dodavatele, že nahrazovat jednorázové konvenční plasty bioplasty je nesmyslné a do dvou let budou i tyto materiály zakázány. Výrobci a dodavatelé musejí hledat jiné materiály, které by ve svých provozech zavedly. Jako nejúčinnější řešení se ale nabízí jednorázová řešení úplně vymýtit a vzniku odpadů předcházet např. zálohovanými řešeními. Nebo umožnit zákazníkům nosit si vlastní krabičky a kelímky,“ uvedl náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů Vladislav Smrž.

Že to jde i s vlastními hrníčky a krabičkami, potvrdil dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: „Prodávat jídlo a pití v materiálech k opakovanému použití či si odnést kávu ve vlastním hrnku je z pohledu hygieny samozřejmě možné a Ministerstvo zdravotnictví tento krok podporuje. Musím však na tomto místě upozornit, že všechny výrobky a materiály, kterými jsou jednorázové předměty z plastů nahrazovány, musí splňovat legislativní požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost. V případě, že poskytovatel umožní zákazníkovi prodej potravin například do jeho vlastní krabičky na jídlo, musí mít nastaveny takové postupy, které zaručí, že nedojde ke kontaminaci jím prodávaných potravin či surovin.“

Ministr Brabec na tiskové konferenci také představil první předběžné výsledky kampaně #dostbyloplastu. Ta vznikla v loňském roce a primárně chce inspirovat veřejnost, aby se začala zajímat více o to, jak moc jednorázových plastů spotřebováváme a jak moc tuto spotřebu ovlivňují naše zákaznické návyky. „Proto jsme chtěli v první fázi do kampaně zapojit zejména firmy z oblasti rychlého občerstvení, protože zde se lidé se spotřebou jednorázových plastů nejčastěji setkávají a zároveň ji jako zákazníci mohou aktivně ovlivnit. Spolupráce s firmami zase ukazuje, že je možné nabízet alternativní řešení, aniž by společnosti přicházeli o zákazníky,“ vysvětluje detaily ministerské iniciativy Brabec.

V roce 2018 se přímo svým podpisem dobrovolné dohody s MŽP do kampaně zapojilo 16 podnikatelských subjektů (Bageterie Boulevard, Benzina, Costa Coffee, Cross Cafe, České dráhy, Dudes & Barbies, Fruitisimo, Hello bakery, Ikea, Leo express, Lidl, Mr. Baker, Paul, Starbucks, Rellay, UGO) spolu s Českou zemědělskou univerzitou a městem Litoměřice. Opatření firem vychází z druhu podnikání a nabízeného zboží a jsou vždy zakotvena v jednotlivých dobrovolných dohodách [2].

Obecně se jedná zejména o možnost využívání vlastních hrnků pro nákup nápojů sebou, náhradu jednorázových plastů opakovatelně použitelným nádobím, či omezení automaticky nabízených plastů a jednotlivě balených dochucovadel. Přístupy jednotlivých firem či obcí se ale samozřejmě různí. Vzhledem k tomu, že první firmy se ke kampani připojili v polovině roku 2018, má Ministerstvo životního prostředí k dispozici zatím jen předběžné výsledky plnění dohod. Například Bageterie Boulevard za půl roku ušetřila necelou tunu plastů a přes 1,5 tuny papíru, UGO zatím snížilo produkci odpadů o 5 tun plastového odpadu, Starbucks pak ušetřil 2 tuny plastových příborů a tunu plastových kelímků. Na České zemědělské univerzitě nové filtrační zařízení na vodu ušetřilo téměř 8 tun plastových lahví.

Od roku 2019 se se do kampaně #dostbyloplastu mohou zapojit dobrovolně úplně všichni, a to firmy, obce, neziskovky i jednotlivci. Vstupní branou k dobrovolnému závazku je webová stránka národní strategie udržitelného rozvoje Česká republika 2030 (ZDE). „Jednak jsme chtěli, aby se do kampaně mohl zapojit úplně každý, bez toho aniž by musel s MŽP uzavírat konkrétní dohodu, ale také chceme zpropagovat vizi rozvoje České republiky do roku 2030, která by se postupně měla promítnout do všech rezortních či regionálních konceptů. Strategii jsme představovali v roce 2017 přímo na jednání OSN spolu s Taťánou Gregor-Brzobohatou v New Yorku, kde jsme s ní měli velký úspěch a byla by škoda na to nenavázat,“ vysvětluje další fázi kampaně náměstek Vladislav Smrž.

Do kampaně #dostbyloplastu se na stránkách ČR 2030 mohou všichni zapojit na stránce https://www.cr2030.cz/zavazky/dost-bylo-plastu/, kde mohou představit svoje plány na snižování spotřeby plastů a tak zlepšit našeho společné životní prostředí. „Věřím, že dobrovolné závazky ke snižování jednorázových plastů v každodenních životech nás všech budou postupně přibývat a lidé o sobě budou chtít dát vědět. Inspirace a sdílení pozitivních zkušeností je totiž nesmírně důležité pro změnu našeho chování směrem k ochraně našeho životního prostředí,“ uzavírá ministr životního prostředí Richard Brabec.

Poznámky:
[1] Příklady studií zabývajících se biodegradabilitou materiálů:
     - Studie UNEP OSN (2015): Biodegradable Plastics and Marine Litter. Misconceptions, Concerns and Impacts on Marine Environments ZDE
    - Studie University of Plymouth (2019): Environmental Deterioration of Biodegradable, Oxo-biodegradable, Compostable, and Conventional Plastic Carrier Bags in the Sea, Soil, and Open-Air Over a 3-Year Period ZDE
[2] Kompletní znění dobrovolných dohod najdete ZDE