Dovolte mi shrnout na základě debaty, kterou jsem zatím měla možnost vyslechnout, svůj názor na věc, a to i s přihlédnutím k tomu, že jsem 27. března 2019, kdy jsme tady diskutovali o situaci ve věci financování sociálních služeb, se snažila vydiskutovat a napříč politickými stranami najít shodu na tom, jak by mohlo vypadat tehdejší usnesení Poslanecké sněmovny k financování sociálních služeb. Mimo jiné proto, abychom jako Sněmovna ukázali zejména těm nejzranitelnějším a nejpotřebnějším, že jejich osud nám leží na srdci, nejsou nám lhostejní a v tomto případě moc nehrajeme na barvu politického dresu. Já vám teď pro připomenutí, a skutečně mám pocit během té dnešní debaty, že jsme na podstatnou část toho, co jsme si tehdy odhlasovali, zapomněli, připomenu a přečtu.
Za prvé jsme jako Poslanecká sněmovna vyzvali vládu, tady podotýkám, vůbec nevidím jako rozdíl mezi koaličními poslanci a poslankyněmi a opozičními poslanci a poslankyněmi, protože Sněmovna jako celek kontroluje vládu, tak jsme jako Sněmovna vyzvali vládu, aby do 30. září 2019 předložila Poslanecké sněmovně analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb v České republice dle ustanovení § 101a zákona o sociálních službách s porovnáním dopadů na poskytování sociálních služeb v jednotlivých krajích.
Zároveň jsme vyzvali v bodě II. vládu, aby po projednání s Asociací krajů České republiky předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách včetně změn § 101a a přílohy tohoto zákona, týkající se výše procentního podílu krajů na celkovém ročním objemu finančních prostředků na sociální služby, které budou reagovat na analýzu funkčnosti současného modelu financování sociálních služeb v České republice s cílem odstranit meziregionální rozdíly.
Zastavím se u tohoto bodu II a musím konstatovat, jak bod I, tak bod II vláda plní. Jestli jste si povšimli těch termínů, které jsme odhlasovali, a potom tedy samozřejmě, protože vedeme paralelně i kuloární debaty o různých návrzích, ať je to KDU-ČSL, Pirátské strany, Komunistické strany Čech a Moravy, tak bych byla moc ráda, kdyby tvůrci těch dalších usnesení si zkontrolovali, co všechno se kryje s tím původním usnesením z března. Podle mého odhadu je to tak asi 90 % textu.
Budu pokračovat v tom, co se už nekryje, řekněme, s naší dnešní debatou a činností, a to je bod III našeho březnového usnesení, podotýkám společného, kdy jsme požádali vládu, aby zahájila jednání ve věci zajištění dofinancování sociálních služeb v roce 2019 na základě výstupu Asociace krajů České republiky. Tak jak jsme na tom z hlediska plnění tohoto bodu. Samozřejmě opozice může kritizovat, že to mělo být rychleji, lépe, radostněji, jednotněji, soudržněji ve vzájemném objetí ministryně financí a ministryně práce a sociálních věcí, to samozřejmě všechno může opozice tvrdit, nicméně fakt je, že analýza ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí existuje, jednání se sociální komisí Rady asociace krajů proběhla.
V tuto chvíli, řekněme, nám chybí to, abychom měli celkovou analýzu tak, jak požaduje ministryně financí z hlediska celkové částky, která byla na základě sociální komise oficiálně vládě sdělena 23. května 2019, a samozřejmě abychom měli jednoznačné stanovisko Rady asociace krajů. Už v březnu jsme se myslím shodli na tom, že abychom poctivě dofinancovali sociální služby, tak toto dofinancování musí fakticky a fyzicky proběhnout nejpozději během června do poloviny roku tak, abychom dokázali zorganizovat zastupitelstva, abychom dokázali dostat finanční prostředky k příjemcům sociálních služeb a koneckonců zejména k těm nejpotřebnějším a nejzranitelnějším, kvůli kterým samozřejmě především tuto debatu vedeme.
Z mého pohledu tedy dnes, dnes bychom si skutečně měli říct a měli bychom vidět před svýma očima zejména ty, co jsou v zařízeních sociálních služeb, ty konkrétní klienty, klientky, osiřelé děti, maminky v azylových domech, seniory, seniorky v domovech pro seniory, zdravotně postižené. Tyto bychom měli vidět. A z mého pohledu, a teď to říkám z hlediska svého nejlepšího vědomí a svědomí: Oni potřebují vidět jednu jedinou věc, aby Sněmovna jasně řekla, do kdy nejpozději, to znamená termín, finanční prostředky na dofinancování sociálních služeb vláda zajistí a uvolní. Nic víc ti lidé nepotřebují vědět. Pokud to nebudou vědět, tak se budou jenom bát, budou si číst noviny a budou poslouchat opozici z hlediska všech šílených katastrofických scénářů o krizovém vývoji ve financování sociálních služeb.
Dovoluji si vás tedy vyzvat napříč politickým spektrem, abychom řekněme všechna usnesení, která diskutujeme v kuloárech, tak říkajíc zkřížili a já si dovoluji navrhnout, že řekněme společná shoda, společný kompromis by mohl znít tak, že Sněmovna vyzývá vládu právě v návaznosti na usnesení z 27. března 2019, aby v termínu do 15. června 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh dofinancování sociálních služeb pro rok 2019, a to na základě výstupu Asociace krajů, vaším prostřednictvím nejenom k milé paní poslankyni Vildumetzové, ale zejména na předsedkyni Asociace krajů, tedy na základě výstupu Asociace krajů České republiky a Ministerstva práce a sociálních věcí. Toto si myslím, že je něco, co může příjemce sociálních služeb uklidnit. Všechno ostatní je znejišťuje a myslím si navíc, že tady nic ani neřeší.
Na závěr bych se chtěla poctivě vyjádřit k jedné věci, která tedy mě úplně netěší, a to jsou opakované návrhy, někdo říká poctivě k navýšení, někdo to schovává a říká valorizace úhradové vyhlášky, tedy zjednodušeně řečeno ubytovné a stravné v zařízeních sociálních služeb. Tak tady musím říct, že to zdaleka nevidím tak jednoznačně jako Svaz měst a obcí. Samozřejmě jsem zaregistrovala ve veřejném prostoru jeho doporučení. A také to nevidím tak jednoznačně jako Asociace krajů, protože také jejich veřejné prohlášení směrem k úhradové vyhlášce, k valorizaci úhradové vyhlášky, jsem zaznamenala. A teď vám řeknu, proč. Samozřejmě chápu, že paní ministryně financí jako ostříž to zaregistrovala také, stejně jako já, a jako správkyně veřejných prostředků chce samozřejmě vidět nějakou analýzu, chce vidět, jakým způsobem by tohle zafungovalo, jak to zapojit do financování sociálních služeb. A já vám řeknu několik faktů, protože samozřejmě na základě Svazu měst a obcí i Asociace krajů jsem se snažila zjistit, jak to tedy s úhradovou vyhláškou v praxi je. A tady bych chtěla říct, že je to tak, že 36 % - 36 %, to není málo - klientů zařízení sociálních služeb už dneska mají právo bez ohledu na to, co si tady povídáme, na sníženou úhradu. To znamená, že jejich příjmy jsou zkrátka takové, že i kdybychom si vymysleli nevím co z hlediska valorizace nebo navýšení úhradové vyhlášky, je chrání zákon, od nich zkrátka nic víc nevybereme. A je to 36 % příjemců, 36 %. A já si myslím, že je fér se bavit o tom, jestli tedy celá ta operace nám tolik přinese nebo nám také něco vezme. Tato Sněmovna současně projednává navýšení důchodů. Myslím, že všeobecně je tady velká část poslanců a poslankyň, která si myslí, že pořád je to ještě málo. Já bych vás chtěla jenom upozornit, že po selském rozumu těchto 36 % seniorů a seniorek bude zase hradit tyto částky z oněch tak zvaně zvýšených důchodů, z těch dvou stovek.
A co se týká vůbec tedy míry bohatosti našich klientů sociálních služeb - teď tedy mířím směrem k domovům pro seniory - tak bych vás chtěla upozornit, že na základě jasných statistických dat, a já věřím, že bezpochyby to bude zajímat i všechny zúčastněné členy vlády, skutečně pouze procenta, u domovů pro osoby se zdravotním postižením jsou to snad jenom 2 nebo 3 %, u těch ostatních, řekněme klasických domovů pro seniory je to cca 20 %, ale mně se teda nezdá, že by to bylo nějak moc, tak pouze tato procenta nebo maximálně dvě desítky procent seniorů a seniorek mají vyšší důchod než 14 000 korun. Takže na jednu stranu rozumím tomu, a prostřednictvím předsedajícího vidím kolegyni Markétu Adamovou Pekarovou, že určitě existuje část seniorů a seniorek, kteří by dokázali ze starobních důchodů hradit vyšší částky, bezpochyby taková skupina existuje, na druhou stranu si myslím, že 36 % seniorů a seniorek, tak jak jsem zmínila, je velké množství, které beztak nic navýšeného platit nebudou. A promysleme si, jestli tedy skutečně valorizace úhradové vyhlášky je alfa a omega dofinancování sociálních služeb a jestli je to signál, který chceme jako vláda i jako opozice směrem k sociálním službám vyslat.
Závěrem tedy shrnuji, že se domnívám, že v březnu jsme se dohodli na postupu, vláda tento postup plní. Drtivá většina části usnesení, které diskutujeme v kuloárech, jsou pouhou podmnožinou tohoto usnesení. A jediná věc, o které můžeme diskutovat, je, jestli se shodneme na tom, zda a do jakého času všichni dohromady řekneme příjemcům sociálních služeb: do té a té doby na základě výstupu Asociace krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí, analýzy, tu situaci vyřešíme. Tím bychom jim prospěli.
Děkuji.
