To, o čem jednáme, ten hlavní problém, o kterém jednáme, je zemědělská politika v kombinaci s tou zelenou politikou. Možná si to někteří z vás, kteří sledujete tyto záležitosti déle než, řekněme, své volební období, kdy jste tady, tak ta záležitost přece byla tzv. zelené politiky nastoupena už dávno, což je více než 10 let. Vlády, jednotlivé vlády přijímaly některá svá rozhodnutí k ochraně klimatu, k nahrazení zdrojů ekologickými zdroji, my jsme vymysleli u nás, že se výrazně bude podporovat a samozřejmě Evropa to podporuje taky, i podporovala, že se budou podporovat biopaliva. Já si myslím, a očekával bych, protože nejsem odborníkem na tuto problematiku, že se začneme soustředit na to, abychom řekli, že, ano, řepky je tady hodně, faktem je, že v Rakousku je jí podstatně méně, očividně, když jedete, podíváte se z letadla, aspoň si to myslím, ale nehledal jsem ta procenta, kolik se pěstuje jakých plodin v jakých státech, ale v každém případě je možné tuto politiku nějakým způsobem chtít ovlivnit. V tom to je, že my bychom tedy neměli pouze tak vyjadřovat nějaký názor jenom k tomu, že někdo může být, a možná i je, má zájem na tom, aby se pěstovaly plodiny, které produkuje ať už sám nebo jeho svěřenský fond a podobně. A pak je tady druhý problém, protože pan ministr zemědělství byl také nějakým způsobem komentován, že by mohl být ve střetu zájmů, tak já myslím, že bychom měli jako parlament, teď myslím jako celek, se vyjadřovat k těmto věcem, jaké zájmy v této záležitosti konkrétně, od toho máme výbory, podporujeme, chceme podporovat a tak dále. Ti, co jsou starostové, tak všichni ví, že do roku 2024 se má skončit skládkování. Už teď se mluví o tom, protože Evropa řekla, že to bude do roku 30, my sami jsme si určili, že to bude do roku 24. Pak bylo řečeno dávno předtím, kolik procent máme nahradit těmi z ekologických zdrojů. My jsme si stanovili vyšší počet než ostatní státy a než jsme museli. Tam bychom měli mířit a rozebrat to, jestli náhodou v uvozovkách tady nejsme větší eurohujeři a zrovna použiji to slovo sebemrskači, to znamená, že chceme být jakoby v některých věcech nejlepší, ale pak to způsobí, že vůbec nejlepší nejsme a jdeme cestou, která je špatná a kterou tady všichni kritizujeme, jinými slovy, ano, vytvořilo se na základě dobrého úmyslu předpolí pro to, aby někteří, kteří pěstují tyto plodiny, dostávali více peněz a bylo to pro ně podstatně výhodnější, než aby pěstovali plodiny jiné, chovali jiný dobytek a tak dále. Všichni víte, jak je to heterogenní, velmi téměř chaotické, podpora, že když pěstujete něco, tak z toho máte zisk malý, když pěstujete něco jiného, máte z toho zisk velký. Přitom bychom měli v zemědělské politice, která je v celé Evropě výrazně dotační, dbát na to, aby všichni zemědělci, řekněme, stejně šikovní, měli zisky přiměřené, podobné a tak dále. Při pěstování potřebných rostlin, tedy obecně řečeno.
Myslím si, že zatím jsem si nevšiml, že by někdo mířil k těmto konkrétním číslům, pak bychom se dostali k tomu, co vlastně ČR podporuje, co ten premiér, s čím on tam jezdí, je to jenom jeho zájem nebo zájem pana ministra zemědělství, nebo je to zájem ČR vyjádřený také tím, že jednotlivé zemědělské výroby, pardon, výbory obou parlamentů vlastně a spolu třeba s evropskými výbory ví vlastně, co chceme, co prosazujeme, co chceme získat z Evropy, co Evropa má podporovat. To je právě to, o čem mluvím, že pak se dostáváme k diskusi, která mně osobně připadá, že to je pouze diskuse o našem domácím poli politickém, každý se snaží tu domácí politiku vyhrát na tom, že způsobí mnohdy faul, celé ČR.
