Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, je pro mne stále překvapením a pořád jaksi nemohu uvěřit, že jsem se svým podpisem ocitl pod návrhem zákona, který předkládají Piráti, ale musím říci, že ten můj podpis a jeho připojení pod ten návrh je v souvislosti s mým dlouhodobým názorem na tento problém. Já si dobře vzpomínám, v jaké atmosféře tehdy vznikaly primární zákony, podle kterých jsme nuceni do svých automobilů přimíchávat nebo lít paliva s příměsí biopaliv.
Tehdy v tom jaksi biopalivovém třeštění prosadili ty zákony hlavně příslušníci a politici za Stranu zelených. A já musím říct, že si myslím, že valná část voličů této strany, po tom, co její bývalý předseda tu stranu přivedl do extrémní levice nalevo od Mao Ce-tunga, přešli a stali se z nich voliči Pirátů. A nyní tito Piráti vlastně - k mému překvapení - úplně staví na hlavu tehdejší rozhodnutí jejich elektorátu zavádět biopaliva.
Já si pamatuji, jak tehdy kolem roku 2006 hlavním mluvčím tohoto názoru byl tehdejší předseda Strany zelených a pozdější ministr životního prostředí Bursík, který prostě strašil nás všechny, že musíme do roku 2010 mít sedmnáct procent spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a že k tomu nutně musíme zavést přimíchávání biopaliv do benzínu a do nafty.
Ten zákon vlastně začal - ta povinnost začala platit od 1. září 2007, tehdy vstoupila v platnost povinnost nejméně 2 % biopaliv - metylesteru přimíchávat do nafty. Předcházela tomu právě evropská směrnice, na kterou jsme reagovali, platná od roku 2003, která zaváděla povinnost přimíchávání biopaliv až do 5,75 % - do spotřebované nafty nebo benzínu. Poměrně významné věci - mám-li tedy pokračovat v té své exkurzi do historie - tak tady byl významným okamžikem rok 2010, kdy byla předložena novela toho zákona zvyšujícího podíl biopaliv v pohonných hmotách, a to z 3,5 na 4,1 % u benzínu, tedy přimíchávání bioetanolu, a z 4,5 na 6 % metylesteru řepky olejné do nafty. Šlo tedy o nárůst povinného odběru o čtvrtinu. A tehdy vstoupil do hry tehdejší prezident Václav Klaus, který se rozhodl v roce 2010 vetovat tuto novelu zákona, a já musím říci, že se tehdy projevil jako vizionář a že jsem jeho názoru velmi fandil. On trval na tom, že biopaliva životnímu prostředí spíše škodí, nežli prospívají. Pak se objevuje zde, v tuto chvíli nepřítomný, současný premiér Andrej Babiš, nikoliv jako politik, ale jako zdatný lobista. On to byl a tehdejší účastníci toho to dosvědčují, který svým lobování zajistil, že Sněmovna se svolala k tomu, aby prezidentské veto přehlasovala.
Ta schůze, mimořádná, na které k tomu došlo, se sešla 27. května 2010, den před parlamentními volbami, poslední den svého mandátu. Tehdy poslanci odhlasovali přehlasování prezidentova veta asi 125 hlasy ze 160 přítomných poslanců. Já to znám z nějakých jenom prostě historických záznamů, nebyl jsem u toho tenkrát, ale sledoval jsem to a bohužel musím říct, že mnoho stran, které dneska sedí zde ve Sněmovně, tehdy k přehlasování prezidentova veta přispěli. Tedy pan prezident Klaus tehdy, myslím, že přispěl s jednou ze svých vizí, která je platná dodnes, tedy že biopaliva, tak jak je u nás podle zákona musíme přimíchávat do našich paliv a do našich automobilů, přírodě škodí. A tak jsem se rozhodl, že se přidám ke svým kolegům z Pirátské strany a s dalšími kolegy poslanci za ODS jsem tento zákon podepsal. Andrej Babiš tehdy byl jako lobista, významný podnikatel, majitel firmy Agrofert, která již několik let předtím investovala výstavbu závodu Preol v Lovosicích, což je závod na zpracování řepky olejky, který zpracovává skoro téměř polovinu produkce z toho miliónu tun řepky, která se na biopaliva zpracovává. Kolem poloviny ten Preol. Další část, dalším význačným producentem biopaliva je Primagra z Milína, opět tedy z holdingu Agrofert. Pan Andrej Babiš tenkrát přiznal, že loboval za biopaliva, volal některým poslancům a snažil se jejich rozhodování ovlivnit. Takže skutečně jako lobista, ještě tehdy stojící mimo politiku, se prokázal jako zdatný, v tuto chvíli ovšem už stojí na opačné straně, jakoby se vyměnily ty role, on už tedy není lobista, ale je premiér. Ovšem ten zájem hájí zdatně dále. Čili jako premiér - v minulém období jsem ho sledovali v přímém přenosu - snaha o to daňové zvýhodnění zrušit se nepodařilo prohlasovat, tenkrát prostě ty jeho podniky mají obrovské zvýhodnění na daních, a tedy výroba biopaliv má stále u nás zelenou.
Biopaliva první generace tedy škodí životnímu prostředí, škodí přírodě, jsou to - ať už kukuřice nebo řepka - produkty, které vyčerpávají naši půdu, snižují zásoby vody atd. Jsou tam biopaliva druhé generace. To je další věc, další záchranným takovým směrem jsou biopaliva druhé generace. Ani tady samozřejmě není všechno tak, jak si zastánci biopaliv představují, prostě ani ta biopaliva druhé generace nás nezachrání. Prostě my nemůžeme z půdy odvádět její produkci a nemůžeme nevracet tam, co ta půda zaslouží. Prostě oceňuji počin kolegy Holomčíka, že - ano, to bude asi třeba, abyste vystoupil - předložil tento návrh, podepsal jsem se pod něj, no a prosím vás také spolu s ostatními předřečníky, abyste nenásledovali výzvu pana kolegy Birkeho, a nehlasovali pro zamítnutí toho zákona, ale naopak abyste propustili tento zákon do druhého čtení a umožnili o něm diskutovat ve výborech. Děkuji za pozornost.
