Ke zdravotnictví- myslím si, že je toho skutečně hodně co říci, protože za ten poslední rok a půl jsme udělali velký kus práce, a skutečně se snažíme pracovat na tom, aby zdravotnictví pro občany se posouvalo dopředu. A myslím si, že se nám podařilo skutečně realizovat celou řadu pozitivních změn, a to nejenom ve zdravotnictví, ale i v rezortu samotném.
Za politikou zavřených dveří, tak jak byla v minulosti uplatňována, jsme zabouchli dveře a otevřeli ministerstvo široké veřejnosti i laické veřejnosti a také pacientům, kteří jsou našimi celními partnery při přípravě legislativních i nelegislativních změn. Na Ministerstvu zdravotnictví funguje velmi intenzivně Pacientská rada, která je poradním orgánem ministra, kde jsou skutečně zastoupeni pacientské organizace reprezentující různá onemocnění, různé zájmy pacientů, kteří se podílejí přímo na změnách zákonů, tak aby skutečně ta legislativa odpovídala potřebám pacientů. Musím říci, že toto je i oceňováno na úrovni EU jako unikátní model, kdy pacienti jsou s námi na jedné lodi.
Také jsme v rámci transparentnosti zpřístupnili veřejnosti seznam všech poradců, všech poradních orgánů na ministerstvu, komisí apod. včetně jejích členů a zápisů z jednání. Do té doby všechno toto bylo skryto, nedostupné. Nikdo nevěděl vlastně, co se na ministerstvu reálně děje. V současné době připravujeme historicky první přehledný a veřejně dostupný rozklikávací rozpočet rezortu v rámci našeho projektu open dat. Také jsme zastavili neprůhledné rozhodování o drahé přístrojové technice. Revitalizovali jsme přístrojovou komisi, kdy nejenže rozhodnutí včetně odůvodnění o nákupu přístroje jsou nyní veřejná, ale vůbec poprvé také z přehledných map se každý může dozvědět, kde se jaký přístroj nachází.
Občané můžou sledovat celý příběh přístroje od žádosti, přes rozhodnutí přístrojové komise, po jeho umístění v dané nemocnici. Rovněž jsme se podívali na úspory. Velmi výrazně jsme uspořili na oblasti IT na Ministerstvu zdravotnictví, protože jsme mnohem více se zaměřili na inhaus vývoj, nikoliv na externí subjekty, často velmi předražené subjekty, což konstatoval i ostatně i Nejvyšší kontrolní úřad v minulosti, pokud jde o Ministerstvo zdravotnictví a jeho podřízené organizace. Ale skutečně realizujeme inhaus vývoj v rámci ministerstva a meziročně jenom mezi roky 2017-2018, jsme realizovali takto úsporu přes 26 mil. korun. Stejně tak úspora v rámci provozu registrů a provozních informačních systémů celkově 35 mil. korun. Takže skutečně snažíme i šetřit v rámci samotného ministerstva a nevynakládat peníze nadarmo.
Ministerstvo jsme tedy doslova i svlékli do naha, dá se říci z hlediska transparentnosti, byť samozřejmě transparentnost se může zdát jako omílaná fráze, tak mám pocit, že skutečně všemi těmi kroky, které jsme udělali, je dnes možné velmi dobře sledovat, co ministerstvo dělá a jsme tak pod mnohem větší kontrolou. Své o tom ví myslím i státní nemocnice řízené Ministerstvem zdravotnictví. Myslím si, že všichni si pamatujeme, že nejedna ministerská kontrola, veřejnosprávní kontrola ministerstva v rámci přímo řízených nemocnic skončila trestním oznámením nebo dokonce zásahem policie. Je jasné, že se to řadě lidí nelíbí, že řadě lidí takto byly přetrhány ty jejich byznysové vazby. Ostatně myslím si, že v těch posledních dnech vidíme ty výsledky, co se děje, proč se to děje, protože skutečně myslím si, že to, co jsme udělali za ten poslední rok v rámci, řekněme napravení hospodaření nemocnic a osobní odpovědnosti řady ředitelů, tak to se tady nedělo v těch posledních letech v zásadě nikdy. A myslím si, že každý to věděl, co se děje, ale nikdo to reálně neřešil.
Takže jsme udělali celou řadu kroků ke zprůhlednění hospodaření. Dali jsme jednoznačná pravidla poprvé v historii problematicky vnímaným zpětným bonusům. Už žádné neprůhledné bonusy, které chodí od dodavatelů nemocnicím. Nemocnice dnes musí všechny bonusy evidovat na zvláštním analytickém účtu, kde lze jasně sledovat, za co ty bonusy byly poskytnuty, a co s těmi penězi se v rámci nemocnice děje. To znamená, to je něco, co skutečně v tomto směru je přelomové. Ta pravidla se jasně nastavila. A myslím si, že ti poctiví ředitelé toto také velmi pozitivně vnímají. A je třeba si uvědomit, že ty bonusy ročně dosahují v řádu jednotek miliard korun.
Od nového roku také sledujeme jednotkové ceny, za které nemocnice nakupují léky a zdravotnické prostředky - také něco, co se v minulosti úplně nedělalo z hlediska nějakého benchmarkingu a srovnání nemocnic napříč. Také jsme odmítli tolerovat netransparentní zadávání veřejných zakázek a stanovili jsme rovněž poprvé v historii, což je absurdní, mi přijde, našim nemocnicím v tomto směru jasné postupy a přísné podmínky z hlediska využívání jednacího řízení bez uveřejnění, z hlediska využívání různých výjimek ze zákona o zadávání veřejných zakázek, které byly masivně používány v minulosti, kdy nemocnice masivně nesoutěžily, upozorňoval na to opakovaně i Nejvyšší kontrolní úřad. Jsme jasně dali podmínky, za kterých nemocnice mají soutěžit. A pokud používají nějaké takovéto nestandardní výjimky, tak vše musí být jasně zdokladováno, všem musí být jasně zdůvodněno, aby to bylo možnost auditovat ze strany Ministerstva zdravotnictví.
U patnácti přímo řízených nemocnic jsme rozjeli pilotní projekt sdružených nákupů léků a materiálu. A už vidíme na tomto pilotním projektu deseti zakázek úspory v řádu desítek milionů korun. Myslím si, že to je něco, co tady také chybělo. Centrální nákupy, sdružené nákupy a reálně už se to teď děje. Nemocnice začnou nakupovat i přístrojovou techniku společně, (nesrozumitelné) spojují nemocnice, které nakupují lineární urychlovače, kdy ten urychlovač jeden je za zhruba 80 mil. Nemocnice teď budou společně nakupovat pět takovýchto lineárních urychlovačů. A jsme přesvědčeni o tom, že tam existuje velký potenciál pro úsporu z veřejných prostředků.
Také jsem v souvislosti se všemi těmito opatřeními z hlediska transparentnosti a řádného hospodaření nemocnic zadal, že všichni ředitelů nemocnic musí projít bezpečnostní prověrkou. Ostatně toto požaduje i zákon o zadávání veřejných zakázek, pokud chtějí soutěžit zakázky nad 300 mil. korun, že tímto procesem musí projít, což je další protikorupční opatření.
Pokud jde o další oblasti, kterými se zabýváme, tak jednoznačně jedna z priorit je otázka personální - nedostatek lékařů a sester. To je něco, co samozřejmě je fakt. Je to věc, která je dlouhodobá. Bohužel si dovoluji tvrdit, že je dlouhodobě neřešená a teď bohužel často ty věci řešíme za pět minut dvanáct. Myslím si, že se tomu nikdo v minulosti skutečně seriózně nevěnoval, že se nikdo nepodíval na to, jak lékaři např. stárnou, jaká je struktura lékařské populace, kde nám chybí apod., v jakých oborech. To znamená, skutečně nebylo to takto reálně řízeno. My jsme se na to podívali a bezesporu ta situace není dobrá. Těch opatření, která jsme podnikli, abychom to řešili nějakým způsobem, byť toto je zrovna oblast, která se nedá úplně vyřešit ze dne na den ani z roku na rok, pokud se něco dlouhodobě zanedbává v personální oblasti, tak se to pak také dlouho napravuje.
Na druhou stranu pokud jde o růst platů, což je taková, řekněme ta nejjednodušší věc možná, tak tam jednoznačně je prokazatelné, že v těch posledních letech včetně tohoto roku, včetně minulého roku, probíhá kontinuální růst platů jak u sester, tak u lékařů. V posledních letech tedy myslím, že se podařilo splatit určitý dluh zdravotníkům z minulosti, a že objektivně se platy navýšily. U sester zhruba o 13 % v průměru v rámci akutní lůžkové péče, u lékařů někde kolem 8 až 10 %.
Samozřejmě ale, jak jsem říkal, jen peníze situaci určitě nevyřeší, pokud jde o personální stabilizaci. My musíme pracovat na tom, abychom zvýšili atraktivitu povolání sestry a posílili její postavení v systému zdravotní péče. Je třeba začít již u mladých lidí, kteří se rozhodují, co dál budou dělat se svojí kariérou, kam půjdou na střední školu. My chceme, aby šli na zdravotní školy, a proto jsme před několika týdny spustili velkou motivační kampaň s názvem Studuj zdrávku, abychom upozornili na pozitiva tohoto povolání a přiměli ke studiu na zdravotnických školách právě tuto generaci mladých lidí ve věku čtrnáct, patnáct let a přiměli je tak k práci pro zdravotnictví. Protože my ty lidi nevytvoříme, nenatiskneme si je na 3D tiskárnách. Musíme je získat na školy, musíme je vzdělat a pak je dostat do českého zdravotnictví. A daří se to.
Myslím si, že díky tomu, jak se ta situace skutečně objektivně zlepšuje, tak vidíme, že roste i zájem o studium na zdravotnických školách. Mezi zářím 2017 a 2018 se počet přijatých studentů zvýšil o tisíc. Jsou dnes kraje, které už nemají kapacity. Další v rámci zdravotnických škol musí otevírat nové kapacity. Takže to značí něco o tom, že skutečně je zájem pracovat v českém zdravotnictví, je zájem studovat na zdravotnických školách, ale jak říkám nebude to hned.
Už tady pan ministr školství hovořil o velkém projektu, který - jak správně řekl - není žádný populismus, není to věc, která se řeší na jedno volební období, za co se dostanou nějaké body, a to je podpora lékařských fakult. Je jedenáctiletý akční plán na podporu lékařských fakult, 7 miliard korun. Od příštího akademického roku, od října 2019, lékařské fakulty nabírají o 15 procent více studentů. Jsou na to připraveny, dokonce říkaly, že je opět větší zájem o studium na lékařských fakultách, což je pozitivní. Samozřejmě ty lékaři vyjdou až za nějaký čas, takže toto opatření, které jsme dnes udělali, udělali jsme jednoznačně pro budoucnost českého zdravotnictví, kdy ty plody už nesklidíme ani já, ani pan ministr školství, ale budoucí generace, budoucí politická reprezentace, protože zkrátka bude více absolventů, kteří nahradí tu stárnoucí lékařskou populaci. Což je něco, co se tady skutečně zanedbalo a nikdo se nepodíval na to, že tady máme praktické lékaře, jejichž věkový průměr je 56 let, že tady máme praktické lékaře pro děti a dorost, jejichž věkový průměr je asi 58 let. A to je něco, co se bohužel nedá vyřešit ze dne na den, musíme ty lékaře získat a my se o to skutečně velmi poctivě snažíme.
Kromě toho pracujeme také na reformě primární péče, protože právě tam máme dnes velký problém z hlediska sítě praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost, z hlediska toho, abychom tam získali nové mladé lékaře, aby ta práce pro ně byla atraktivní. Proto chceme dát praktickým lékařům větší kompetence, širší možnosti preskripce, dát jim zkrátka silnější úlohu v tom systému, aby byli pro pacienta skutečně vstupní branou do systému zdravotní péče.
Tím dojde jednak k významnému zlepšení organizace péče, protože skutečně praktičtí lékaři mají být ti, kteří organizují péči, například o chronicky nemocné pacienty - diabetiky, hypertoniky a další. A tak je to samozřejmě povede k tomu, že to povolání praktického lékaře, které kdysi mělo velmi významnou váhu, bohužel potom do jisté míry zdegradovalo, že se opět bude těšit atraktivitě, bude se těšit zájmu mladých lékařů. A také samozřejmě to povede k podpoře prevence, protože jak v rámci primární tak v rámci sekundární prevence určití praktičtí lékaři hrají výraznou roli.
Zájem absolventů lékařských fakult o obory, které čelí, nebo v blízké době budou čelit, kritickému nedostatku lékařů, chceme podpořit také novou koncepcí rezidenčních míst, neboli dotací pro mladé lékaře v rámci předatestační přípravy. My potřebuje takto cíleně podporovat ty obory, které nám chybí, ať je to v rámci primární péče, nebo např. pneumologové, obecně vnitřní lékařství, to je obrovský problém, zde máme v řadě oborů nedostatky personální. Proto chceme takto motivovat ty mladé lékaře, aby skutečně studovali a zaměřili se na tyto nedostatkové obory.
Stejně tak jsme přijali vyhlášku o základních kmenech, která umožňuje, aby se po studiích mladí lékaři v rámci postgraduální přípravy, předatestační přípravy vrátili do regionů, protože jsme nastavili ty podmínky tak, aby většina menších krajských regionálních nemocnic je mohla splnit a mohli se zde mladí lékaři vzdělávat a nebyli nuceni pouze chodit na ta velká pracoviště, na velké fakultní nemocnice apod. To si myslím, že je také velmi důležité.
S cílem podpořit praktické a zubní lékaře v místech, kde není dostatečná dostupnost zdravotní péče pro pacienty, jsme rovněž rozjeli a pokračujeme ve dvou dotačních programech, týkajících se jednak právě praktických lékařů a jednak zubních lékařů, tak abychom je skutečně dostali do těch regionů, kde chybí, nikoliv do velkých měst, do Prahy apod., ale do oblastí jako je sever Čech, do příhraničních oblastí. A skutečně se to daří. Skutečně jsme rozjeli tyto programy velmi dobře. Ministerstvo takto podpořilo již 51 lékařských ordinací jak praktických lékařů, tak praktický lékařů pro děti a dorost, tak stomatologů, v celkové výši přes 33 milionů korun. Tady dokonce mám jasnou mapu, když se podíváme na dotace pro zubařské ordinace, tak vidíte, nikde žádná Praha, ale Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Vysočina, kde je velký problém, Moravskoslezský kraj, zkrátka příhraniční oblasti, kam normálně ten zubař by nikdy nešel pracovat. Protože to pro něj není atraktivní - například Nový Bor nebo Rýmařov atd. Zkrátka těch oblastí je celá řada. Horní Cerekev apod. Díky této dotaci jsme tam zubního lékaře dostali a ten lékař ošetřil pacienty tak zvaně na pojišťovnu.
Stejně tak je to u praktických lékařů. Když se podíváte,na všechny příhraniční oblasti, kde jsme udělali dotaci praktickým lékařům, zajistili jsme tam péči pro pacienty. Takže skutečně pracujeme v tomto směru i na síťotvorbě, cílené podpoře těch regionů, kde nám chybějí jak praktičtí lékaři, tak stomatologové.
Stejně tak v tomto roce vznikl fond pro vesnické lékárny, kde je 48 milionů, čerpá z něho až 80 lékáren. A opět - jsou ty lékárny, které jsou jedinečné, které jsou v nějakém místě jediné, žádná konkurence tam není. Pokud by samozřejmě zanikly, tak by pacienti nedostali své léky, takže tento fond vesnických lékáren vznikl, lékárny z něj čerpají a takto vlastně v tom tvrdém konkurenčním prostředí podporujeme ty malé lékárny tak, aby třeba v Krkonoších apod., se pacienti dostali ke svým lékům.
Myslím si, že v tomto směru skutečně velmi cíleně pracujeme na síťotvorbě, na tom, abychom zajistili dostupnou péči pro české pacienty.
Také chceme zdravotníkům práci maximálně zjednodušovat. Klademe proto velký důraz na snižování administrativy. V minulém roce jsme přijali novelu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Velmi výrazný posun, který zjednodušuje vedení zdravotnické dokumentace, zejména v ošetřovatelství, pro zdravotní sestry, všeobecné sestry. Nově tato vyhláška více odpovídá skutečným potřebám v praxi, včetně vedení dokumentace, které bylo přizpůsobeno typu daného zdravotnického zařízení. Samozřejmě je situace jiná ve velké fakultní nemocnici a jiná v nějaké menší okresní nemocnici. Takže skutečně v tomto směru dáváme možnost zredukovat výrazně administrativu, ošetřovatelskou dokumentaci.
Nemocnice toto skutečně dělají a je to velmi pozitivně vnímáno ze strany hlavních sester a samozřejmě i dalšího zdravotnického personálu. Myslím si, že je to velký posun. A také od nového roku pracujeme na dalším administrativním auditu, auditu administrativní zátěže zdravotníků, kde v současné době jsme dokončili už analýzu na základě podnětů z praxe, kdy jsme oslovili nemocnice, praktické lékaře, zkrátka všechny segmenty, aby nám oni sami řekli, kde vidí, že je administrativa nadbytečná. Do konce roku zpracujeme skutečně jasný plán, jak tuto administrativu odbourávat.
Připravujeme také elektronizaci zdravotnictví, což je něco, co by také mělo pomoci v té debyrokratizaci českého zdravotnictví. Elektronizace jednoznačně umožní snížit byrokratizaci, přinese benefity pro pacienty, pro lékaře z hlediska sdílení dat, protože to je něco, co nám samozřejmě chybí. My jsme nedávno tady ve Sněmovně odhlasovali onen sdílený lékový záznam v rámci e-receptu, ale potřebujeme jít dál, potřebujeme nastavit standardy pro vedení elektronické dokumentace, datové standardy. V současné době pracujeme na zákoně o elektronizaci zdravotnictví, který bude dokončen a půjde do vlády do konce tohoto roku a v roce 2020 do legislativního procesu.
To znamená, že skutečně české zdravotnictví se v tomto posune na úroveň států jako je Dánsko, Estonsko, Rakousko a podobně. Myslím si, že to je také výrazný posun a že se na elektronizaci zdravotnictví velmi pilně na Ministerstvu zdravotnictví pracuje.
E recept je jedním z příkladů jakožto velmi úspěšný projekt. V roce 2018 bylo asi 58 milionů vydaných receptů a ten systém, byť se ho všichni obávali, tak skutečně funguje a všichni si na něj velmi dobře zvykli. A já věřím tomu, že si zvyknou i na onen sdílený lékový záznam pacienta, který výrazně pomůže k bezpečnosti a kvalitě péče o pacienty, kteří jsou třeba ošetřováni zdravotnickou záchrannou službou, nebo samozřejmě lékaři a kteří berou celou řadu léků a sami bohužel neví často, jaké ty léky mají nežádoucí účinky, nežádoucí interakce, a podobně.
Obecně se snažíme pracovat na zdravotnictví, které je koncentrováno kolem pacienta. I proto jsme také přijali novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění týkající se jenom vyhrazených zdravotnických prostředků. Tady patří dík samozřejmě celé Sněmovně, která tento návrh podpořila v minulém volebním období jednomyslně. Tento návrh výrazně zvyšuje portfolio zdravotnických prostředků, které budou nově hrazeny pacientům. Celkově se úhrada za zdravotnické pomůcky zvýší asi o půl miliardy korun.
A především ten počet těch zdravotnických prostředků bude skutečně mnohem vyšší a cílíme skutečně na pacienty, kteří jsou chronicky nemocní, diabetici, dětští pacienti, kteří v tuto chvíli často platí za zdravotnické prostředky i desítky tisíc korun bez jakékoliv úhrady a pak musí někde sbírat víčka a podobně. Což si myslím, že je velmi nesprávné. Takže jsem rád, že se podařilo tento zákon přijmout a že skutečně z něj budou těžit pacienti.
Také prošla otázka úhrady léčebného konopí. Něco, po čem se také dlouhodobě volalo. Minulý týden tedy v třetím čtení Sněmovna toto podpořila. Myslím si, že to je posun pro řadu pacientů s chronickou bolestí, s roztroušenou sklerózou a podobně, kdy jim to výrazně může ulevit a hlavně třeba snížit podíl opiátů, které užívají.
Také aktivně řešíme nedostupnost léků. Já si nepamatuji, že by v minulosti toto téma bylo nějak systematicky řešeno. My se snažíme skutečně najít mechanismus, aby léky byly dostupné jak v centru Prahy, tak někde na periferii, protože to je často problém. Proto jsme připravili takzvaný emergentní objednávkový systém, novelu zákona, která teď je v mezirezortním připomínkovém řízení. Zanedlouho půjde na vládu a pak samozřejmě do Sněmovny. Cílem je, aby pacient získal svůj lék, pokud není dostupný standardní distribuční cestou, na základě odpovědnosti výrobce, který bude povinen maximálně do dvou dnů dodat daný lék do jakékoliv lékárny v České republice pod výraznou sankcí.
Rovněž v tomto návrhu řešíme otázku větší regulace reexportu léčiv. Protože víme, že je to stále velmi zajímavý byznys v řádu mnoha miliard, kdy distributoři vezmou léky a místo toho, aby je dali českým pacientům do lékáren, tak je vyvezou někam do zahraničí, tam získají marži, nějaký rozdíl mezi tou nákupní cenou v České republice a prodejní cenou někde v Německu nebo v Dánsku. Jsou to velmi lehce vydělané peníze. Na druhou stranu na úkor českých pacientů, kteří pak ty léky nemají. To znamená, v tomto směru chceme jít cestou vyšší regulace.
Také chceme zajistit, aby v případě výpadku léku, třeba výpadku ve výrobě, což je něco, co se bohužel stává, může stát do budoucna, jsme mohli snadněji zajistit náhradu, náhradní léčivý přípravek, za stejný doplatek pro pacienty třeba ze zahraničí v rámci jako mimořádného dovozu a podobně. To si myslím, že je také velmi důležité, protože víme, že skutečně nedostupnost léčiv je téma, které se objevuje čím dál častěji. A tato komplexní novela, myslím si, že velmi dobře cílí na to, abychom to řešili a velmi brzy tedy dojde do Poslanecké sněmovny.
Další velkou kapitolou jsou drahé a inovativní léky. Všichni známe medializované případy pacientů, kdy pojišťovna těmto pacientům zamítne hradit léčbu, nějakou velmi drahou inovativní léčbu. Skrze onen § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsme přistoupili k velké revizi celého tohoto procesu a vstupu inovativních léčiv do úhrad z veřejného zdravotního pojištění tak, aby se tyto nové léky k pacientům dostaly co nejdříve. Aby nebyli nuceni žádat skrze § 16, protože to je proces, který je složitý, často s nejasným výsledkem.
Proto nyní už v připomínkovém řízení je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která rozšíří dostupnost nejmodernějších léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění vysoce inovativních léčivých přípravků a zejména také léků na vzácná onemocnění - Orfanu, SuperOrfanu (?), které jsou dnes naprosto nedostupné. Maximálně skrze žádost podle § 16, což jak říkám, je proces velmi složitý.
Zároveň tato novela zavádí poprvé v historii transparentní, konzistentní a předvídatelný proces pro rozhodování pojišťoven o nároku pacienta včetně odvolacího řízení. Mluvím o rozhodování revizních lékařů pojišťoven, které také často podléhá kritice. My nastavujeme jasná pravidla tak, aby toto bylo sjednoceno v rámci zdravotních pojišťoven, aby byla možnost se odvolat pro pacienta. A zkrátka pacient se ke svému nároku - pokud na něj skutečně nárok má, na danou léčbu, na úhradu dané léčby - dostal transparentně a bez větších obtíží.
S tím souvisí i vznik center pro vzácná onemocnění, která v současné době vznikají tak, abychom těmto pacientům nabídly co nejvíce specializovanou péči těmi, kteří jim skutečně pomohou.
Výrazně se také posouváme kupředu, pokud jde o reformu péče o duševní zdraví. Tady si myslím, že i kritici ministerstva musí uznat, že se v tomto skutečně udělalo velké množství práce, že se nám úspěšně daří přesouvat pacienty z těch velkých psychiatrických nemocnic do komunitní péče. Tak to už dnes vlastně v rámci oněch center duševních zdraví, která jsme začali otevírat od minulého roku - celkově jich do konce tohoto roku bude otevřeno třicet - tak aktuálně už 400 pacientů z psychiatrických nemocnic je v péči komunitních center. A budeme dále pokračovat.
Myslím, že to je něco, co dlužíme těmto pacientům, kdy tito pacienti se budou nově, nebo už dnes můžou pohybovat v přirozeném prostředí, ve svém domácím prostředí, a starají se o ně terénní pracovníci, multidisciplinární týmy zdravotníků, sociálních pracovníků, kdy ta péče chodí za nimi a nikoli, aby ti pacienti tu péči vyhledávali. A to je skutečně revoluční. Ta centra už dnes fungují. Jak říkám, do konce roku jich bude celkem třicet, do budoucna až sto.
Je to samozřejmě proces také na dlouhou dobu. Ve státech, kde to proběhlo, ty reformy trvaly většinou dvacet let. Ale my jsme začali. A znova, je to něco, co není možná nějak populární, nezískávají se na tom politické body, ale je to nezbytně nutné, abychom těmto pacientům s duševní chorobou pomohli. Podporuje nás v tom i Světová zdravotnická organizace, Evropská komise a další.
Na základě mého apelu a důrazu na kvalitu péče pacienti také letos významně těží, a v příštím roce budou těžit, z dohod poskytovatelů a zdravotních pojišťoven v rámci dohadovacího řízení. V minulém roce historický úspěch nejvíce dohod v historii a v tomto roce v zásadě je ten úspěch podobný. Skutečně velmi úspěšné dohadovací řízení, kdy ty dohody obsahují celou řadu pozitivních změn.
Zejména v oblasti dostupnosti stomatologické péče, kdy my jsme přesvědčeni o tom, že od příštího roku se výrazně sníží ten počet stížností pacientů, kteří si stěžují na to, že je zubař nechtěl ošetřit takzvaně "na pojišťovnu", pouze na cash. Že stomatologická péče je nedostupná. To by se již v příštím roce nemělo stávat. I třeba v případě dětských pacientů, kdy nově budou hrazeny výkony právě zaměřené na dětské pacienty, aby zubní lékaři byli ochotni se o ně postarat.
Stejně tak dochází k řadě změn v oblasti praktických lékařů pro děti a dorost. To souvisí právě s onou reformou primární péče, kdy se pacienti dočkají celé řady nových výkonů v péči o prediabetiky, obézní děti, konzultace v oblasti očkování, a tak dále. Těch věcí je tam celá řada.
Také vláda již schválila návrh, ten je teď ve Sněmovně, návrh zákona, který přináší zcela novou možnost odškodnit ty osoby, kterým vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování. To je také něco, co se v minulosti dlouho slibovalo, nebylo to nikdy přijato, nebylo to nikdy dotaženo do konce. Teď aktuálně je ten návrh již ve Sněmovně, již ho projednává zdravotní výbor. A myslím si, že to je určitý dluh, který nyní splácíme. A myslím si, že to pomůže také otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se obávaní očkování a přispět i k větší míře proočkovanosti, která v tuto chvíli klesá.
Vůbec poprvé také prostřednictvím dotačních programů rozvíjíme paliativní péči. Jak v nemocnicích, tak v domácím prostředí pacienta. Dnes máme již hrazenu mobilní paliativní péči a rozvíjíme specializované paliativní týmy v nemocnicích. Ten projekt již běží, již se rozjel od 1. června. A myslím si, že to je opět výrazný kvalitativní posun, protože paliativa nebyla úplně atraktivní téma, nebylo to sexytéma v minulosti, nikdo se tomu moc nevěnoval. Spíše jsme řešili to, jak pacienta vyléčit, ale víme, že medicína není všemocná, že neumí zázraky a že potřebujeme kvalitní paliativní péči nabídnout pacientům. A to je právě cílem těch projektů, které jsme rozjeli a které již běží. Myslím, že jsou velmi pozitivně vnímány a mají zvýšit kvalitu dožití nevyléčitelně nemocných pacientů. Takže to si myslím, že je také velký krok dopředu. Kromě celé řady dalších změn jsme také zareagovali na rozhodnutí Ústavního soudu. Vláda schválila právní úpravu týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Ten návrh zde také bude brzy v prvním čtení z důvodu nerovnosti mezi skupinami pojištěnců v rámci orgánů zdravotních pojišťoven tak, jak jsou dnes obsazovány. Tuto nerovnost odstraňujeme a otvíráme možnost, aby se na chodu zaměstnaneckých pojišťoven podílelo mnohem větší spektrum subjektů. Nikoliv již pouze velcí zaměstnavatelé jako dnes, ale právě i další menší zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a další, tzn. skutečně dáváme v tomto směru možnost i menším plátcům dostat se do řízení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. A stejně tak i pojištěncům, kteří budou všichni moci nově kandidovat bez rozdílu do správních a dozorčích rad.
Současně v tuto chvíli chystáme nový zákon o zdravotních pojišťovnách, zcela nový zákon, věcný záměr zákona bude hotov do konce tohoto roku. Ten zákon nastaví jasná pravidla pro zdravotní pojišťovny z hlediska jejich odpovědnosti, kontroly a myslím si, že z něj opět bude těžit zejména pacient.
Již dnes se na zdravotní pojišťovny také velmi výrazně soustředíme společně s Ministerstvem financí, kdy je pravidelně kontrolujeme, aktuálně dobírá největší kontrola, která kdy byla v oblasti zdravotních pojišťoven, týkající se vlastně bazální povinnosti zdravotních pojišťoven, která jim vyplývá ze zákona, a to je zajištění časově a místně dostupných zdravotních služeb. To je něco, proč vlastně pojišťovny máme z hlediska právě síťotvorby apod. A víme, že dnes to není úplně ideální. Že si pacienti stěžují na nedostupnost péče apod., že je nechtěl přijmout nějaký lékař, protože má plno, atd. A to je samozřejmě selhání zdravotních pojišťoven, proto jsme udělali kompletní kontrolu všech sedmi zdravotních pojišťoven z hlediska toho, jak zajišťují časovou a místní dostupnost zdravotních služeb pro své pojištěnce, pro své klienty. Ta kontrola bude hotová do konce léta a v září představíme její výstupy včetně konkrétních návrhů opatření, aby například pojišťovny skutečně sledovaly kapacity. Aby nesledovaly pouze to, že někde nějaký lékař je, nebo nějaký poskytovatel je, ale jestli skutečně bere nové pacienty, jestli neodmítá pacienty, jestli má kapacitu. Jestli skutečně ta kapacita nasmlouvaná pojišťovnou je dostatečná. A to budeme chtít, aby zdravotní pojišťovny skutečně nově sledovaly, tak abychom jasně tvořily síť, která je odpovídající právě pravidlům o časové a místní dostupnosti zdravotních služeb.
Jak říkám, věcí, na kterých pracujeme, je celá řada. V současné době a to možná a skoro na závěr, na velké strategii, kterou nazýváme Zdraví 2030. Také něco, co je do budoucna. Co je pro mé nástupce, nikoliv pro mě osobně. Ale myslím si, že zdravotnictví potřebuje mít strategii. Potřebuje vědět, kam se směřovat, na co zaměřit pozornost z hlediska úhrad, z hlediska podpory. A právě proto v současné době vzniká velký koncepční dokument Zdravotnictví 2030 s jasnými prioritami z hlediska financování, z hlediska i následujícího programovacího období evropských fondů, ze kterého budeme skutečně chtít čerpat např. na investice, do urgentních příjmů. My chceme, aby byla jasně stanovena síť urgentní péče, urgentních příjmů v rámci nemocnic. A to je právě součástí oné strategie, mimo jiné strategie Zdraví 2030, která teď vzniká a která určitě bude dána i do veřejné konzultace.
Úplně na závěr bych zakončil důležitým úkolem do budoucna, který je složitý, přiznávám, vyvolává často velké debaty, ale je nutný. A to je otázka měření kvality zdravotní péče. Kvalita je něco, co samozřejmě musí patřit ke zdravotnictví. Nejenom otázka dostupnosti, ale skutečně i otázka toho, jestli péče u daného poskytovatele je poskytována na odborné úrovni, na odpovídající úrovni, jaké jsou výstupy dané péče. A to je něco co určitě chceme řešit, už to řešíme v rámci měření kvality zdravotní péče, kdy se chceme podívat na jednotlivé ukazatele. Teď aktuálně oslovujeme odborné společnosti v tomto a tyto ukazatele samozřejmě půjdou i k veřejné oponentuře. Ale chceme, abychom skutečně byli schopni srovnávat kvalitu péče v rámci jednotlivých poskytovatelů, protože to si myslím, že je také to, co pacienti očekávají. Nikoliv pouze to, že mají řekněme za rohem nemocnici, ale také, jakou péči tam dostanou, v jaké kvalitě. A to si myslím, že je něco, co by také mělo být všeobecným konsenzem, že je nutné řešit.
Takže dámy a pánové, tolik ode mne všechno. Já myslím, že těch věcí, na kterých pracujeme ve zdravotnictví, je celá řada. Pracujeme na nich poctivě poslední rok a půl. Celá řada věcí, jak jsem říkal, je rozdělána, a já budu moc rád, když je Sněmovna podpoří, protože spousty otázek, o kterých jsem hovořil, to myslím není o nějakém politickém rozdělení, pravo-levém, ale skutečně o snaze zlepšit české zdravotnictví pro české pacienty.
Děkuji.
