V posledních letech řada poslaneckých návrhů rozšiřovala trestní represi. Tento návrh zvolil jinou cestu.
Hranice škody
Návrh zvyšuje hranici škody pro určení, zda jde o přestupek či trestný čin na 10 000 Kč. Hranici škody pro trestný čin stanovil v roce 2001 trestní zákon absolutním číslem 5 000 Kč. Ale nikoliv náhodně, avšak podle tehdy platné minimální měsíční mzdy. Úmyslem zákonodárce byla vazba na minimální mzdu. Od té doby se materiálně ekonomická situace a hodnota peněz změnily, ale nikoli absolutní částky hranice škody v trestním právu. Je přitom evidentní, že škoda 5 000 Kč, 500 000 Kč nebo 5 000 000 Kč v roce 2001 byla reálně jiná než dnes. Dochází k inflačnímu rozšiřování trestní represe.
V roce 2001 byla měsíční minimální mzda 5 000 Kč. V roce 2019 byla již 13 350 Kč. Nárůst vůči roku 2001 byl v roce 2019 na 267%. Průměrná měsíční mzda v roce 2001 byla 14 378 Kč a 2018 byla 31 885 Kč. Tedy nárůst vůči roku 2001 byl na 222 %.
Soudce okresního soudu s praxí 9 let měl v roce 2001 měsíční plat 35 100 Kč a v roce 2019 plat 104 400 Kč. Plat soudce okresního soudu se k roku 2019 ve srovnání s rokem 2001 zvýšil na 297%. Plat soudce Nejvyššího soudu byl 59 700 Kč v roce 2001 a v roce 2019 168 400 Kč, nárůst na 282 %. Ústavní soudce měl v roce 2001 plat 63 500 Kč a v roce 2019 plat 188 500 Kč. Předseda Ústavního soudu měl v roce 2001 plat 97 000 Kč a v roce 2019 plat 265 400 Kč. Platový nárůst byl u ústavních soudců na 297 % a u předsedy Ústavního soudu na 274 %.
Od roku 2001 podstatně vzrostly mzdy. Díky kumulované inflaci vzrostly i ceny zboží a služeb. Hodnota peněz v čase se mění. Jen hranice škody a prospěchu pro účely trestního práva nerostla. Takové jednání se vymyká ekonomickým reáliím ve státě a požadavku rozumnosti právní úpravy. Proto je zvýšení částek škod pro určení hranice a závažnosti trestného činu logické a mohlo být i vyšší. Nečinností zákonodárce dochází k plíživému rozšiřování trestnosti. I když je někdy líbivé prosazovat trestní postih, jde o nejnákladnější formu sankcionování pro stát. Pokud je možné něco vyřídit pokutou či zákazem činnosti v přestupkovém řízení, nemá smysl ke stejnému cíli dojít v drahém řízení trestním.
Podmíněné propuštění prvotrestanců
Při složitosti právního systému se každý může dostat do trestního soukolí. Je logické, že stát nabídne smírnou ruku těm, kteří jsou poprvé ve výkonu trestu odnětí svobody a nespáchali vybrané zvlášť závažné zločiny, zejména násilné. A naopak stát bude společnost chránit před recidivisty a násilníky. Proto lze ocenit, že návrh rozšiřuje podmíněné propuštění za nenásilné delikty po výkonu třetiny trestu na více prvotrestaných osob.
Návrh by mohl být ještě doplněn o možnost nalézacího a odvolacího soudu při uložení trestu odnětí svobody přímo stanovit, že odsouzený nemusí nastoupit výkon trestu, pokud si jednu třetinu vykonal započtenou vazbou a zbytek by byl změněn na režim podmíněného propuštění z výkonu trestu.
